Budoucnost identifikace osob
Vaše téma bylo dnes o tom, jaká bude budoucnost naší identifikace. Na mnoha místech světa je totiž běžné používání moderních technologií, jako je snímání oční duhovky, scanování otisku palce nebo celé dlaně. Potvrzení totožnosti pomocí fyziologických znaků, chování člověka nebo genetickou zkouškou se nazývá biometrie. A právě o té jsme v dnešním pořadu mluvili.
Terminátor, Hvězdné války nebo třeba James Bond, to je jen zlomek filmů, kde se biometrická měření, tedy třeba scanování oční rohovky, dlaně nebo palce objevilo. Ve sci-fi literatuře či filmech jsme často svědky toho, jak hrdina nepotřebuje žádnou kartu, žádný PIN. Stačí, když přiloží oko nebo dá vzorek krve a jeho totožnost je potvrzena. Dnes se s něčím podobným můžete setkat třeba i v jaderné elektrárně, Temelín. Hlas je jedním ze základních rozpoznávacích znaků a i když ho změníte nebo někoho napodobujete, tak vás přístroj odhalí. Jaké jsou ale další biometrické znaky, kromě hlasu a otisku prstu, které lze k potvrzení totožnosti použít?
Jiří Matas: Rysy obličeje, analýza duhovky, rozložení cév na sítnici, tvar ucha, geometrie ruky, infračervené snímání rozložení tepla třeba na obličeji nebo na některé části těla, popřípadě rozložení žil na ruce.
Vysvětluje vědecký pracovník Jiří Matas. Jedna věc jsou fyziologické znaky. Identifikováním můžeme být ale také podle našeho chování. Například podle chůze, způsobu psaní a také našeho pachu.
Jiří Matas: Ale i takové méně obvyklé, jako třeba způsob pohybu rtů, vlastně každý má trošičku jiné, jinačí dynamiku i tvar rtů, dynamika úhozu na klávesnici. Ta má například výhodu v tom, že vlastně můžete kontrolovat, jestli u počítače sedí operátor, který má po celou dobu jeho práce. Stačí mít program, který monitoruje jeho práci s klávesnicí nebo i třeba věřím, že nějakým způsobem někdo pohybuje s myší, je zcela charakteristické, jak rychle, jak často se netrefí a podobně.
V neposlední řadě je možné ověřit si totožnosti jedince geneticky, podle tkáně, sliny, krve a tak dále. Čím dál tím větší podíl na trhu má analýza duhovky. Ta se používá tam, kde je potřeba zajistit vysokou bezpečnost.
Jiří Matas: V Anglii některé společnosti, spořitelny myslím, u bankomatů experimentálně zapojili analýzu duhovky místo PINu nebo vedle PINu, aby zvětšili bezpečnost.
Analýza duhovky se používá třeba i na letištích Heathrow v Londýně. Jaký systém je tedy nejlepší? Na to není jednoduchá odpověď. Existuje mnoho aspektů, které rozhodují o tom, který systém nasadit.
Jiří Matas: Jedna věc je na, třeba systém, který je založený na otisku prstu, je strašně levný. Druhá věc je, jaká moc velká spolupráce je potřeba od člověka, který, jehož identita se zjišťuje. Tam třeba má výhodu ta tvář, že spolupráce není skoro žádná. Jaká je bezpečnost, kterou ten systém dosahuje, tam zase má výhodu ta duhovka.
Nejspíš to ale dopadne tak, že na některých místech se bude používat třeba analýza duhovky a jinde zase něco jako plivátko. Na to si ale musíme ještě několik desítek let počkat.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
