Boty oklepejte, mokré bundy do kufru, doporučuje dopravní expert. Jak zabráníme vlhkosti v kabině vozu?

20. listopad 2022

Delší cesty v nevlídném počasí mohou způsobit podrážděnost řidiče za volantem, zdůrazňuje dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0. Podle něj špatná nálada, ale například i bunda nebo těžké boty nejsou to pravé ořechové při řízení motorových vozidel. Jak poznáme smutného řidiče za volantem? A kdy je nebezpečná pomalá jízda na silnici?

Jaké jsou ty nejčastější a nejvíce nebezpečné zlozvyky řidičů?

Zlozvyků je celá řada. Teď jsem si například všiml, že celá řada řidičů, kteří najíždějí na dálnici v připojovacím pruhu, automaticky předpokládají, že ti, co jedou v pruzích průběžných, jim udělají místo. Zkrátka a dobře se tam natlačí. A zdaleka ne vždycky se to těm řidičům, co jedou v pravém, průběžném pruhu, může podařit, protože oni sami mohou být předjíždění. Takže toto je velice nebezpečné.

Čtěte také

A znovu je tedy třeba zopakovat, jak znějí pravidla silničního provozu – řidič, který se připojuje z připojovacího pruhu do průběžného, nesmí ohrozit vozidla, která v těch průběžných pruzích jedou. Čili skutečně je na tom řidiči, aby zvážil, jestli tam je dostatek místa a jestli je schopen se prostě průběžně a plynule zařadit do proudu projíždějících vozidel.

Teď už jezdíme dost často za mlhy, také za deště a za šera. To vyžaduje samozřejmě víc pozornosti od nás řidičů. A také asi nižší rychlost?

To určitě, protože každý z řidičů by měl pamatovat, že by měl jet jenom takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Čili záleží na tom, nakolik má dosvit těch svých potkávacích světel. A ono opravdu většinou jezdíme na potkávací světla, protože je tak silný provoz, že těch dálkových světel si moc neužijeme. A řada řidičů po přepnutí na potkávací světla pokračují dál třeba devadesátkou, stovkou, jakoby se nechumelilo s tím, že tady se přece nic nemůže stát. Ale bohužel čas od času to může být chodec, neosvětlený cyklista nebo nějaká překážka. A pak se to skutečně nedá ubrzdit.

Když máme namrzlá skla, tak je samozřejmě očistíme, ale asi bychom měli opravdu stejnou pozornost věnovat i sklům, na kterých se mlha kondenzuje. To prý řidiči často podceňují?

Ano, je to vlastně kondenzace uvnitř kabiny. Řidič si poctivě ošetří skla zvenčí, usedne do vozidla, zadýchá to, čili vzniká vzdušná vlhkost, a ta začíná kondenzovat na vnitřní části skel. No, a teď je otázka, co vlastně s tím. Čili je určitě dobré před začátkem zimní sezony průběžně skla zevnitř pravidelně odmašťovat, čili otřít to nějakým odmašťovacím prostředkem, aby se snížilo riziko, že tam vlhkost kondenzuje a vytvoří takovou tu špatně průhlednou záclonu. Další věc je, když už se to tam vytvoří, tak nám hodně pomůže klimatizace. Někdy se doporučuje i lehounce stáhnout levé i pravé přední okénko tak, aby tam vzduch mohl proudit z kabiny vozidla ven. Někdy se také vyplatí mít po ruce speciální utěrku proti vlhkosti a sklo otřít.

Jak se díváte na domácí odvlhčovač – pytlík naplněný rýží?

Tak rýže nebo nějaké silikonové kuličky, to jsou všechno prostředky, které pohlcují vzdušnou vlhkost. Ale já říkám, že nejlepší je prevence – když vstupujeme do auta, tak je dobré, abychom tam vnášeli minimum vlhkosti. Celá řada lidí přijde do auta, mají na botách sníh, který vnesou do kabiny, a ten se postupně rozpustí. Pak se vsákne do těch koberečků a do polstrování, co je dole pod nohama řidičů. A pak samozřejmě při příštím startu vlhkost čeká na svoji příležitost, aby nám mohla ukázat svoji sílu. Takže nejlepší je opravdu poctivě oklepat boty venku mimo vozidlo, pak si dát nohy dovnitř. Totéž požádat u spolujezdců. To samé třeba vlhké kabáty, radši je dát do zavazadlového prostoru. Prostě minimální množství vlhkosti vnášet do kabiny vozu, ale samozřejmě i ten pytlík s rýží může pomoct.

Jaká pravidla platí pro zapnutí mlhovek? Poslechněte si celý rozhovor. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.