Bojuju proti lenosti a pohodlnosti, mám miliony cviků v posteli, směje se Jaromír Jágr
„Měli bychom soutěžit jenom sami se sebou, se svým nejlepším já, abychom ho dohnali. I když ho nikdo vlastně nedoženeme,“ myslí si hokejista Jaromír Jágr, který se na Lipně Sport Festivalu zúčastnil cyklistického závodu kolem Lipna. Ještě předtím ale přijal pozvání moderátorky Lucie Výborné do R-streamu Radiožurnálu. Nadšený je například z nového stadionu na Kladně, kromě hokeje ale řeč přišla i na duchovno, víru a lásku. Kdy přišel o svoje soutěživé ego?
Jak je to s tréninkem před sezonou? To už začalo, nebo to začíná tady závodem na Lipně?
Trénink nikdy nekončí, pro sportovce by nikdy neměl končit. Já už se neberu jako sportovec, ale jako majitel klubu, který má i jiný věci na starost než hraní hokeje. Ale neměl jsem čas na trénink, tři měsíce jsem nic nedělal. Na váze se to odrazilo a začátky boudou těžký.
Jak vypadají těžké začátky?
Bolest mi nevadí, na tu jsem zvyklej a měl bych ji nějak porazit. Jde o to, abych se nezranil. Najednou si tělo na něco odvykne, začnou větší dávky, než na co bylo zvyklý, a pak jde o to, jak na to tělo reaguje. Když to přeženu, tak je tam velká šance, že se zraním. A zranit se v mým věku, to je zabiják. Nesnáším přestávky. Když se rozjedu, tak jsem takovej ten tirák z kopce. Ale než se rozjedu, to je hrozně pomalej start. A nevím, kdy se to úplně rozjede, počítám, že tak v prosinci.
Je ve vás ještě to mužské ego? Když pojedete závod kolem Lipna a předjede vás nějaká holka na kole, zvládnete to?
Úplně v klidu jí pogratuluju. Nikdy s nikým jsem nesoupeřil. Vždy jsem věřil v to, že jsem na tom nejlíp, že mám nejlepší talent a že když nebudu nejlepší, tak je to moje vina, že jsem tomu nedal maximum.
To zní, jako byste mluvil v minulém čase. Už je to pryč?
Ano, zmizelo to tak ve 32 letech. Jednou jsem prohrál, tak jsem si řekl, že se nemusím za něčím tak honit.
Co má pro vás vyšší hodnotu? To co jste uhrál v NHL, nebo to, co předvedete na ledě teď, když víte, jak moc se musíte snažit a kolik tomu hokeji musíte dát?
Pravděpodobně ani jedno, ani druhý. Když se mě někdo zeptá, čeho si nejvíc vážím na svojí kariéře, tak bych řekl, že dlouhověkost. To znamená, že jsem byl schopnej se přizpůsobit stylu hokeje, který se opravdu mění z roku na rok. Vždycky udává trend vítěz. Když vyhraje nějaký tým, který hraje tenhle styl hokeje, tak se všichni přizpůsobují.
Víru, modlitby nebo kostel beru jako posilování duše. Jsme zvyklí posilovat svaly a tělo, ale zapomínáme na duchovno.
Jaromír Jágr
Ale zpátky k tomu egu – kdybych si myslel, že můj hokej je nejlepší, tak bych skončil před 15 lety. Ale rád se zlepšuju, pozoruju ostatní hráče, učím se od nich. Nemyslel jsem si nikdy, že to umím nejlíp. Každý se může učit do konce života v jakémkoliv oboru. A to si myslím, že mi pomohlo k tomu, že jsem se dokázal přizpůsobit. V jakýmkoliv stylu.
Pochopila jsem, že jste duchovní člověk. Co je duchovního ve vašem sportu, když nechci věřit, že to je jenom honba za gólem?
Víra mi hrozně moc pomáhá. Vím, že je pro mě důležité před každým zápasem jít do kostela. Víru, modlitby nebo kostel beru jako posilování duše. Všichni jsme zvyklí posilovat svaly a tělo, ale každý zapomíná na duchovno. A já věřím tomu, že by tam měla být vyrovnanost mezi oběma dvěma.
Čtěte také
Jakmile jeden má víc nad druhým, tak je to, jako když dáte do ferrari nezkušenýho jezdce a je jenom otázka času, kdy to vybourá. Věřit v něco vyššího – už jenom to, že vám to přinese pokoru a respekt –, to je jedna z věcí. Chápu lidi, kteří nevěří, ale vždycky si říkám, že to budou mít daleko těžší.
Jaké jsou vaše špatné vlastnosti? Proti čemu bojujete?
Bojuju proti lenosti a pohodlnosti, i když mi to nebude nikdo věřit. Ale díky tomu vymýšlím věci, který mi tu cestu usnadní. Dám příklad – protože jsem líný a pohodlný, tak mám miliony cviků v posteli. Protože v té posteli trávím nejvíce času. Nedokázal jsem se nikdy sebrat a odejít na dvě hodiny do posilovny, tak jsem to dělal tak, že jsem se díval na televizi a měl jsem tam jednoručky a cvičil jsem během filmu. A pak mi ani nepřišlo, že cvičím.
Jak Jaromír Jágr hodnotí ženský hokej? A kterých sportovců si nejvíc váží? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Držitel tří zlatých prstenů Pouzar: Měl jsem obrovské štěstí, že mi vyšel přestup do Edmontonu
„Jdi a hraj.“ Tak jednoduchý a přímý vzkaz dostal po příchodu z Českých Budějovic do Edmontonu Jaroslav Pouzar. Poslechněte si, jak mimo jiné vzpomíná na Gretzkyho.
-
Trenér Kari Jalonen po zisku světového bronzu: Doufejme, že to český hokej někam posune
Češi slaví světový bronz! Desetileté čekání je u konce. Po řadě neúspěšných šampionátů přišla kýžená medaile. Odstartoval tým trenéra Jalonena novou éru českého hokeje?
-
Jaromír Jágr slaví 50! Poslechněte si, jak se z kudrnatého kluka stala hokejová legenda
Poslechněte si nový seriál Radiožurnálu Sport k životnímu výročí šedesátosmičky! Uslyšíte ho každý den od 8:20.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.