Bílá paní Perchta z Rožmberka není strašidlo, ale skutečná historická postava, říká kastelánka hradu Rožmberk
O práci kastelána možná mnozí sní jako o romantické „dovolené“ na hradě plném historických předmětů a tajemných zákoutí. Kastelán ale musí být zároveň i manažer, psycholog, prodavač, uklízeč, technik, účetní nebo personalista, jak vyjmenovává kastelánka hradu Rožmberk Andrea Čekanová.
V tuto chvíli na hradě Rožmberku probíhá unikátní rekonstrukce hradní věže Jakobínky. „Je to takový středověký experiment, při kterém se v rámci restaurování věže vyzkouší dobové stavební technologie a postupy. Dokonce i stroje, jakým bude otočný jeřáb, který bude umístěn v průběhu příštího roku téměř až k vrcholu věže,“ říká k tomu Andrea Čekanová. Na věži probíhají pouze mimořádné komentované prohlídky.
Hrad Rožmberk je spojen s rodem pánů z Rožmberka, kteří hrad založili, ale už na počátku 14. století přenesli rodové sídlo do Českého Krumlova. Rožmberk si ale ponechávali v držení až do konce dní rodu – posledním Rožmberkem byl Petr Vok, který zemřel, stejně jako jeho bratr Vilém, bez legitimních potomků. Hrad poté přešel na pány ze Švamberka, ale protože Petr ze Švamberka byl jedním z vůdců stavovského povstání, byl mu konfiskován majetek a hrad Rožmberk přešel v únoru roku 1620 na Karla Bonaventuru Buquoye. Rod Buquoyů držel hrad až do roku 1945.
Zlatá léta hradu Rožmberk byla podle Andrey Čekanové v dobách Viléma z Rožmberka, který zastával významné funkce na královském dvoře, a dokonce mu byla nabízena polská královská koruna. Mezi nejznámější příslušníky rodu Rožmberků ale, kromě Petra Voka, patří i jedna žena – Perchta z Rožmberka, o které se mluví jako o Bílé paní.
Perchta, jak vypráví Andrea Čekanová, byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a byla provdána za Jana z Lichtenštejna. Ten si ji odvedl na své panství v Mikulově, nechal ji ale žít v nedůstojných podmínkách a trpět materiální nouzí. Na smrtelné posteli ji měl požádat o odpuštění, ale ona mu odpustit nedokázala, a tak ji proklel. Podle legendy se její duše od té doby zjevuje na hradech a zámcích, které měl rod pánů z Rožmberka v držení.
Spatřili ji dokonce i nacisté. „Je zdokumentován případ z doby 2. světové války, kdy měla na Rožmberku sídlo německá organizace dívek. Dívky údajně chodily každé ráno na věž vyvěšovat nacistickou vlajku a jednou proti nim na schodišti k věži stála bílá hrozící postava, která je nepustila nahoru. Slečny se lekly, šly pro pomoc, takže tuto tajuplnou postavu vidělo několik lidí, a dokonce o tom byly provedeny i oficiální záznamy, protože bylo podezření, že se jedná o provokaci,“ vypráví Andrea Čekanová. Zjevila se ale i v 90. letech.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
