Bára Štěpánová: Jsem mnohem lepší v tragických rolích než v těch komediálních

Chodit jako dítě do pěveckého sboru má řadu nesporných výhod. Tím spíš, jedná-li se o Kühnův dětský sbor, který měl v době dětství Báry Štěpánové jedno neopomenutelné privilegium. Jeho dětští členové totiž často zpívali v operách Národního divadla.

Přesně tak k divadlu poprvé přičichla i Bára Štěpánová. „Vystupovali jsme ve všech operách, kde byl potřeba dětský sbor. Ať už šlo o Prodanou nevěstu, Jakobína, Listu Bystroušku, Carmen nebo Řecké pašije,“ vypočítává v rozhovoru s Václavem Žmolíkem.

Její cesta od opery k divadlu však před sebou ještě měla několik zatáček. „Věnovala jsem se nejprve spíše muzice,“ vzpomíná Bára Štěpánová. „Tatínek se tenkrát správně domníval, že hudba je mezinárodní – že se s ní uživím po celém světě.“

Klavír, kytara, divadlo Semafor – a pak přišla konzervatoř. Za sebou dnes Bára Štěpánová má například angažmá v divadlech v Hradci Králové nebo v Plzni, přesto rezolutně tvrdí: „Dnes už si neumím představit, že bych měla stále angažmá.“

Proč řadu svých filmových rolí označuje slovem „komparz“? Kterou si nejvíc oblíbila a je na ni nejpyšnější? A proč vlastně nemá ráda komedie a sama se mnohem lépe cítí v tragických rolích než v těch komediálních?

Záznam celého rozhovoru s Bárou Štěpánovou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.