Artrózou mohou trpět i mladí lidé

Klouby (ilustr. foto)
Klouby (ilustr. foto)

Bolí vás kolena nebo kyčle a je vám kolem padesátky? Pak byste mohli trpět osteoartrózou. Kdysi si odborníci mysleli, že nejčastější onemocnění kloubů, které se zkráceně označuje i jako artróza, vzniká důsledkem stárnutí a opotřebování kloubů. Dnes se ale ví, že jde o soubor degradačních a zánětlivých pochodů, které postupně destruují tvrdé kloubní tkáně.

Artrózou bývají nejčastěji postiženy velké nosné klouby. Především pak kolena, kyčle, páteř, ramenní klouby, ale i drobné klouby rukou a nohou. Výskyt nemoci roste s věkem. Po sedmdesátce má artrózu až devadesát procent lidí.

„Aritmeticky začíná vzrůstat od 45 let výš,“ říká profesor Karel Pavelka, ředitel Revmatologického ústavu v Praze: „Pokud se artróza vyskytne u mladších lidí, může být takzvaná sekundární, to znamená po nějaké příčině. Například když má fotbalista špatně zahojenou operaci menisku, může mít artrózu už v mladším věku.“

Lidem, kteří mají problémy s klouby, se doporučují preparáty například na bázi glukosaminsulfátu nebo chondroitin sulfátu. Ty se běžně prodávají jako doplňky stravy, ale podávají se také jako léky.

„U vybraných pacientů, kteří jsou pro takovou léčbu vhodní, je to součástí komplexní léčby. Pacient současně akceptuje režimová opatření typu redukce váhy, doporučíme mu vhodné pohybové aktivity a podobně. Pak to význam má. Ale takové náhodné koupení preparátu u pacientů, kteří mají artrózu vysloveně ve velmi pokročilém stadiu, to už je nadějné méně,“ říká profesor Pavelka.

Dodává, takový pacient už je spíš adeptem na návštěvu lékaře: „Ty léky mají chondroprotektivní účinek – chrání chrupavku. Podmínkou tedy je, aby takový člověk nějakou chrupavku ještě vůbec měl.“

Řešením může být kloubní náhrada

„Před pětadvaceti lety jeden americký kolega chodil po Praze a říkal mi: ,Vy tady nemáte endoprotézy? Vidím, že po Václaváku chodí polovina lidí s holí a kulhá! V New Yorku nikdo nebude kulhat, každý si to nechá odoperovat.‘ Dnes už je u nás dostupnost lepší, operuje se víc, situace se celkově hodně zlepšila,“ potvrzuje Karel Pavelka.

Lidé s artrózou trpí často tak velkými bolestmi, že si raději nechají kloub vyměnit, i když například operace kyčle znamená několikatýdenní neschopnost.

Zásadní roli hraje v léčbě artrózy také vhodná obuv. Úzké boty nebo vysoké podpatky jsou podle profesora Pavelky pro lidi s artrózou naprosto nevhodné: „Lidé by měli nosit boty s podrážkou, která takzvaně absorbuje šoky. Když chodí po tvrdém povrchu nebo dlažbě, taková podrážka pohltí ty věčné nárazy. U části pacientů se dokonce s artrózou kryjí určité deformity, například takzvané nohy do O. Na to se vyrábějí speciální podpatky, které vady korigují.“

U některých pacientů stojí na počátku artrózy také nestejná délka nohou. I ta se dá ovlivnit vhodnou obuví, upozorňuje profesor Karel Pavelka: „Rozdíl dva–tři centimetry v délce končetin je mechanickou příčinou vzniku artrózy. Stačí to podložit tak, že se na jedné noze nosí vyšší podpatek. Boty jsou kriticky důležité jak v určité fázi pro prevenci, tak i pro pooperační stav. Jde jen o to navštívit odborníka a nechat si je udělat.“