Angyalossy: Pokud by se mnou Hrad chtěl probírat konkrétní kauzy, odmítl bych
Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedou Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho. „Zřejmě jsem byl nejvhodnější adept,“ říká Petr Angyalossy, který ve Dvaceti minutách Radiožurnálu zdůrazňuje, že pro něj není tak podstatné, co rozhodlo v jeho prospěch. Jaké jsou jeho priority ve funkci? A jak se pod jeho vedením Nejvyšší soud změní?
Angyalossy v rozhovoru s moderátorem Tomášem Pancířem uvedl, že se s prezidentem Zemanem bavil o své předchozí soudcovské kariéře a také o tom, jakým způsobem chce dál Nejvyšší soud vést.
Čtěte také
„Necítím se být zavázán ve smyslu, že bych měl být dlužníkem. Rozhodně jsem rád, že má vize a koncepce byly u pana prezidenta tím podstatným, co rozhodlo pro mě,“ říká a dodává, že Zeman se také zajímal o to, které mediálně známé kauzy řešil.
Mynáře bych odmítl
Po Angyalossyho jmenování se objevily zmínky o tom, že je kariérní soudce a že ho lidé v justici moc neznají. S tím Angyalossy nesouhlasí. „Lidé v justici mě spíše znají, soudím čtvrt století. Soudil jsem řadu kauz, prošel jsem všemi stupni soudů,“ konstatuje.
Nový předseda Nejvyššího soudu rovněž zdůrazňuje, že je rozhodně proti tomu, aby politika jakkoliv ovlivňovala soudy. Jak by se zachoval, pokud by mu hradní kancléř zavolal s tím, že by s ním rád něco probral?
„Záleží od toho, o jakou oblast by se jednalo. Pokud by se mnou chtěl probrat nějaký případ, nějakou kauzu, rozhodně bych takové setkání odmítl,“ zdůrazňuje Angyalossy.
Pravomocné rozsudky na internetu
Angyalossy se nebrání tomu, aby rozsudky všech soudů byly dostupné na internetu, připouští ale, že by s tím mohly vznikat určité problémy.
„Ne každý rozsudek soudu prvního stupně vždy obstojí a zůstane v tom znění, jak by mohl být publikován. Takže bych se klonil k tomu, aby byly publikovány, ale pouze ty pravomocné,“ upřesňuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Paradox se senátorem za Svobodné se chýlí ke konci. Vyzve ho v příštím roce lidovec Bartošek?
-
V Rakousku zemřela Češka při takzvaném surfování na vnější části vlaku ICE
-
Nová šéfka České advokátní komory Novotná: Advokát by se měl chovat slušně, i když je v pyžamu
-
S Epsteinem se stýkal i Ficův poradce a bývalý ministr Lajčák. Ten tvrdí, že šlo jen o společenský kontakt
