Zvyšování důchodového věku se dá těžko nahradit jiným opatřením. Řešením by nebyla ani vyšší porodnost, míní ekonom

Minulý týden vládní koalice v prvním čtení protlačila návrh změn důchodového systému. Nemělo být pořadí opačné, nejdříve zpráva a poté až jednání v parlamentu?

Zpráva se do značné míry kryje s důvodovou zprávou, která byla přiložena k zákonu. Výpočty se neliší. Dnešní zpráva je možná trochu extenzivnější, podrobnější v některých oblastech.

Čtěte také

iROZHLAS

Toto je důchodová reforma, o které desítky let mluvíme. Systém bude udržitelnější, míní ekonom

Pokud by se neměnil český penzijní systém, jak by se vyvíjel poměr pracujících a důchodců?

Důležitá jsou absolutní čísla. Počet lidí ve věku nad 65 let by vzrostl přibližně o 800 000, což je velké číslo. Počty pracujících je trošku obtížnější predikovat, nicméně dlouhodobě máme přibližně pět milionů pracujících. Bavit se tedy musíme hlavně o tom, kde vezmeme peníze na 800 000 důchodců navíc, kdybychom neměnili věk odchodu do důchodu. důchodový věk. Klíčová je otázka, jaká opatření musíme přijmout, aby senioři nedožívali v chudobě.

Při projednávání změn penzijního systému v Poslanecké sněmovně minulý týden zaznívalo, že je potřeba, aby stát podporoval porodnost. Počítá s tím i dnešní zpráva?

Nepočítá, v tomto je zpráva poměrně realistická. Porodnost za poslední dva tři roky dramaticky klesla, přestože sociální systém je pořád dost podobný. Do budoucna je samozřejmě obtížné predikovat, jak se bude porodnost vyvíjet.

I kdybychom se ale vrátili na relativně pozitivní předválečná čísla, tedy 1,8 dítěte na jednu ženu, bude hrát v demografických projekcích důležitou roli i počet matek, který už žádnou nejistotou zatížen není. Jednoduše proto, že generace, která dnes může mít děti, není tak silná. I kdyby se tedy podařilo nějakým zázrakem porodnost navýšit, určitě nenavýšíme počet matek.

Čtěte také

Čtvrtinu života v penzi. Když budou lidé déle pracovat, měli by také o něco déle pobírat důchod, myslí si demograf Tomáš Fiala

Pokud parlament schválí vládní návrh penzijních změn, zajistí to dlouhodobou vyrovnanost a udržitelnost penzijního systému v Česku?

Vyrovnanost ne, ale dostaneme se na dostřel toho, že nebudeme mít opravdu velký průšvih. Opatření, která vláda schválila, řeší přibližně asi polovinu projektovaných deficitů, to znamená, že se dostaneme někam na úroveň dvou % HDP, které stejně budeme muset řešit v budoucnu.

Nutné je ale k tomu dodat, že se celou dobu bavíme pouze o důchodovém systému. Stárnutí obyvatel ale výrazně ovlivní i výdaje zdravotnického systému, o čemž se mluví úplně minimálně. Navíc tu jde i o sociální služby. Lidé nad 65 let budou potřebovat nějakou péči, a ta se bude muset z něčeho hradit. Důchodový systém tedy není jenom jedna kapitola, kterou by stárnutí ovlivňovalo. Čím více budeme řešit důchodový systém, tím více nám zbyde na řešení dalších problémů.

Nejvíce emocí od začátku vyvolává prodlužování věku pro odchod do důchodu, který vláda mění v závislosti na změně doby dožití tak, aby v průměru lidé trávili v důchodu 21 a půl roku. Do jaké míry je toto klíčové opatření?

Důchodový věk je přibližně čtvrtina celého problému. Kdyby to vypadlo zcela, znamenalo by to, že budeme muset hledat zdroje někde jinde, třeba výrazně navýšit třeba daně a odvody. Zvyšování důchodového věku musí jít samozřejmě ruku v ruce s dalšími opatřeními, o kterých se málo diskutuje, jako jsou například investice do aktivní politiky zaměstnanosti, podpora částečných úvazků, podpora zdravotní prevence a podobně.

Čtěte také

Žijeme déle, studujeme déle. Zvyšování věku pro odchod do důchodu se nevyhneme, míní ekonom

Bohužel tato vláda se rozhodla, že důchodovou reformu bude řešit resortně, de facto v jedné sekci. Nicméně fakt je ten, že ani zvyšování důchodů věku není úplně v tomto smyslu zadarmo, není ho ale čím zastoupit. Zvyšování daní opět má své limity jak ekonomické, tak i politické. Žádná politická strana nevstupuje do předvolebního klání s tím, že by chtěla zvýšit daně. Je to tedy podobně populární jako zvyšování důchodového věku.

Toto vše se dosud týkalo prvního pilíře důchodového systému, tedy důchodů placených ze sociálního pojištění. Politici hnutí ANO v posledních týdnech navrhovali vytvořit pilíř nový, ve kterém by lidé své peníze poskytovali na stavbu nových jaderných bloků nebo vysokorychlostních železničních tratí s tím, že by za to měli státem garantovanou výhodnou úrokovou sazbu. Mohlo by toto být řešením?

To rozhodně ne. První pilíř má závazky vůči těm, kteří platí odvody. Řeč je tedy o tom, jaké závazky má stát vůči plátcům důchodového pojištění. Navrhovaný druhý pilíř by neřešil závazky prvního pilíře, to znamená, i kdyby se vytvořil nový instrument, stále budeme mít na důchodovém účtu, pokud bychom nic neudělali, deficity čtyři pět % HDP, takže to skutečně není řešení.

Zohledňuje aktuální zpráva o českém penzijním systému i covidovou pandemii a válku na Ukrajině? Co by pro celkovou bilanci důchodového systému znamenalo, kdyby k žádným změnám nedošlo? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.