Zpěvák Ondřej Ruml: Běžná témata mě nelákají, snažím se dělat art pop

Slyšel jsem písničku Na pokraji. Ta se vám povedla…

Já vám děkuji, že jste si to pustil, to mám radost. Složil ji můj kamarád Lukáš Janota s producentem Igorem Ochepovským. S ním teď spolupracuji na nových písníčkách a desce. Kamarádi říkají, že to je takový nový šanson. Snažím se tu písničku uvést do života.

Znamená to, že jste se v tom našel, že teď půjdete po jednoznačnější přímce než takové rozkročení mezi kapelami a smyčkovačem?

Nevím, jestli tato písnička úplně předznamenává přesně styl, ve kterém se bude odehrávat další můj umělecký život, ale je pravda, že s Igorem Ochepovským, se kterým teď spolupracuji, mám pocit, že jsem konečně našel, co jsem mnoho let hledal. Je to takový art pop, nechci to škatulkovat, ale mám z toho radost. Vnitřně tíhnu k něčemu jinému, než je střední proud.

Čtěte také

Vadí mi podceňování mladé generace, říká zpěvačka Dusilová. S mladými muzikanty chystá nový projekt

Jak se projevuje to tíhnutí? Co je pro vás signálem, že tady jsem doma, tady je mi dobře v tomhle žánru, s touhle kapelu, s těmito muzikanty?

V první řadě jsou to témata, o kterých člověk chce zpívat, člověk si hledá témata, která jsou mu blízká, která má možnost zkoumat, ve kterých se třeba moc neorientuje. Běžná témata, která slýcháme na komerčních rádiích, mě nelákají.

V písničce Na pokraji je téma lásky…

Je to téma lásky, ale nahlíží se na to způsobem, který není úplně běžný, protože když se člověk s někým rozejde, je hlavně naštvaný, zklamaný, nešťastný, ale tady se o tom mluví takovým způsobem, že máme cítit vděk za to, že jsme prožili něco krásného, ale bohužel to skončilo. Ale ten vděk by tam měl figurovat.

Když se podívám na komentáře na YouTube pod touto písničkou, mám pocit, že jste uhodil hřebík na hlavičku.

Cítil jsem vnitřně, že ta písnička je krásná, a když člověk něco cítí vnitřně, je dobré na to dát. A je pravda, že jsme neoslovili většinové posluchačstvo, ale našlo si to komunitu lidí, která ji má ráda. Ani nemáme hotový klip, dal jsem tam jen fotku s textem a během prvních týdnů to nabralo asi padesát tisíc shlédnutí, což je docela dobré. Mám z toho radost a písničku budeme nadále hrát živě, protože ji mám rád.

Může s hlasem pracovat každý, nebo kromě toho, že máte výborný hlas, máte další dar?

Člověk musí mít povědomí o harmonii, musí vědět, že existuje nějaký základní tón a další intervaly nad tím, který tvoří harmonii, trojhlas, čtyřhlas. Pak je dobrý umět zpívat basovou linku, což ne každý zvládne. A hlavní je mít hudební představivost a jakési povědomí vedení hlasu v harmonii.

Čtěte také

Když slyším Mišíky zpívat dohromady, nabíhá mi husí kůže. Mají stejnou barvu hlasu, říká producent Ostrouchov

Když jste svého času byl ve finálu soutěže X Faktor, nebyl jste úplný samouk z ulice, měl jste hotovou konzervatoř, zpíval jste na pražských scénách. Udělalo z vás tohle odolnějšího vůči svodům, které by potom mohly přijít?

Myslíte něco jako lovci talentů? Asi jo. Měl jsem nějaké zkušenosti, ale můj problém byl, že jsem nebyl profilovaný, a to nejsem úplně doteď. Nevěděl jsem, jakou hudbu chci dělat, možností, čeho se chopit, bylo hodně. Nenašel jsem si jasný hudební styl, kterému se chci věnovat.

Jak si pak člověk hledá místo v šoubyznysu? Říkal jste, že jste si ho zatím úplně nenašel…

Byl jsem rád, že jsem se dostal do nějaké známosti. U veřejnosti to určitým způsobem zafungovalo. Lidé zjistili, že tady nějaký Ruml je, že je hlavně hudebník a zpívá různé styly. A díky tomu se mi začalo dařit, že jsem se tím mohl začít živit, mohl jsem si vybírat muzikanty, kteří se mnou budou hrát.

Jak to vypadá, když si mladý zpěvák musí najít svou parketu? Poslechněte si celý rozhovor.