Znamená naději na nový život. Na transplantaci srdce spolupracuje bezmála stovka lidí a nikdo nesmí udělat chybu

Příprava na transplantaci v pražském IKEMu
Příprava na transplantaci v pražském IKEMu

V Česku nové srdce dostane přibližně 70 pacientů ročně. Nejčastějším důvodem pro transplantaci orgánu je stav po infarktu myokardu. Lidské srdce připravené na převoz musí být zchlazené na čtyři stupně Celsia a zabalené v několika vrstvách. Na vše dohlíží transplantační koordinátorka.

Jakmile se objeví vhodný dárce, začíná transplantační koordinátorce Jitce Lukešové z brněnského transplantačního centra náročná směna. Během několika minut musí sladit činnost až 80 lidí zapojených do procesu odběru, kontroly a převozu orgánu. Vyřizuje kvůli tomu až tři stovky telefonátů.

Rozhoduje každá minuta

Dárcem je člověk, u kterého lékaři konstatovali mozkovou smrt a jehož srdce bylo zároveň vyšetřeno prostřednictvím EKG a ultrazvuku. Dárci starší 45 let musí navíc podstoupit i vyšetřením tepen. K odběru navíc musí dojít co nejdřív po mozkové smrti pacienta, dokud ostatní orgány ještě fungují.

Zlepšení osudu nemocných na čekací listině k transplantaci srdce (IKEM)

Pokud srdce splňuje všechny parametry zdravého orgánu, může se přistoupit k odběru. „K tomu potřebujete plegickou jehlu, roztok, deset litrů sterilní tříště a především chirurga,“ vyjmenovává Jitka Lukešová nezbytnosti, bez kterých se transplantace neobejde.

„Kardioplegický roztok se běžně používá k navození srdeční zástavy během kardiochirurgických výkonů. Jeho podáním zároveň chráníme buňky srdeční svaloviny před poškozením,“ vysvětluje.

Zchlazené srdce jakoby hibernuje

Během přenosu orgánu se samozřejmě přeruší zásobování srdce krví a kyslíkem, což by za normálních okolností znamenalo velmi rychlé odumírání buněk a funkce srdce by byla trvale poškozená.

Proto je potřeba orgán dárce zchladit pomocí roztoku na teplotu 4 °C a snížit tak jeho spotřebu energie na minimum. Svalové buňky jsou totiž velmi citlivé na nedostatek kyslíku a živin. Oproti tomu například ledviny vydrží mimo tělo i půl dne.

Srdce v záběhu

„Takto ošetřené srdce se vyjme z těla dárce a předá se na druhý operační sál, kde už čeká lékařský tým, aby jej transplantoval do těla příjemce,“ dodává Lukešová. Ten je zatím napojený na mimotělní oběh.

Po našití do srdce začne opět proudit krev a orgán postupně začíná opět pulsovat. Než se svalové buňky rozehřejí a vrátí na obvyklou úroveň své aktivity, trvá to i desítky minut.

Spustit audio
autoři: Martina Pouchlá, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související