Zmáčkni klávesu, zahraje molekula, třeba i „Ovčáky z lihu“. Noc vědců bylo možné prožít všemi smysly
Vnímat vědu pomocí všech smyslů mohli návštěvníci Noci vědců. Ta naplnila vysoké školy i špičková vědecká pracoviště a nabídla vědecké pokusy, bádání i experimenty. Příležitost dostat se k vědě blíž si nenechaly utéct odhadem desetitisíce lidí po celé republice.
I molekuly vydávají zvuk. Mohli se o tom přesvědčit návštěvníci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd: „Vítejte ve zvukové exkurzi do světa molekul, máme tady molekulární piano. Neváhejte a hned si na něj zahrajte,“ vybízí trochu překvapené návštěvníky Pavel Srb ze zmíněného pracoviště.
Každá molekula má svůj zvuk
Dobrovolnice se nejistě zeptá, co má dělat: „Mačkej čudlíky. Tohle je zvuk jedné molekuly. Můžeš si vybrat jinou, k výběru je jich 32, každá klávesa hraje zvuk z jiné molekuly,“ vysvětluje jí Pavel Srb.
„To, co posloucháme, jsou signály z jednotlivých vodíků na té molekule. A čím víc jich tam je, tím víc se liší chemická struktura, tím víc tónů uslyšíme, ten zvuk bude složitější a divnější,“ pokračuje, když zazní variace na dětskou písničku Ovčáci čtveráci.
„Tomuhle by se dalo říkat „Ovčáci z lihu“ – na rozdíl od předchozího případu, kdy každá klávesa hrála jinou molekulu, tady pořád hrajeme jenom jednu molekulu, a to je molekula etanolu neboli lihu, a ta se vyskytuje ve všech lihových nápojích. Zvuk molekuly se přelaďuje podle toho, jaký tón odpovídá na klavíru. Tudíž se dají hrát písničky.“
To znamená, že zvuk etanolu je laditelný: „Tady v tom programu ano, ale je to vlastně počítačový trik,“ připouští Pavel Srb.
Čtěte také
„Bohužel molekuly hlasivky nemají, ale jsou schopné generovat elektromagnetické vlnění,“ popisuje, jak se získávají zvuky jeho kolega Lukáš Drexler.
Ale když se vrátíme k tomu lihovému pianu. Zní Pavlovi Srbovi lépe varianta etanol nebo metanol? „Asi metanol, ale pít bych ho nechtěl,“ usmívá se.
Lékaři proklepnou
Noc vědců je v plném proudu také na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Jednou z aktivit k vyzkoušení je, jak návštěvníkům funguje rovnovážný systém.
„Do rukou dostali speciální brýle s kamerou, která sleduje pohyby oka,“ vysvětluje neuroložka z pražského Motola Michaela Danková. „Kromě toho mají brýle také akcelerometr, který vnímá rychlost pohybu hlavy a oka.“
Je potřeba sledovat modrou tečku. Neuroložka stojí za reportérkou a vysvětluje, že bude s její hlavou rychle hýbat ze strany na stranu. Prudších pohybů se není nutné obávat.
Data se zároveň nahrávají do počítače, a ten zpracuje poměry rychlosti pohybů hlavou a oka:
„Reflex vám funguje normálně,“ slyší reportérka výsledek.
Tento způsob testování není jediným, který na Noci vědců lékaři a vědci předvádějí: „Velmi citlivým testem může být, když pacienta postavíme na měkkou podložku, zavře oči a necháme ho pohybovat hlavou,“ říká fyzioterapeut Ondřej Čakrt z Neurootologického centra.
„Představte si, jako kdyby ten člověk gestikuloval „ano“. Různé výzkumy ukazují, že zdravý člověk je schopen toto zvládnout po dobu, která je delší než 20 vteřin. Když ale na měkkou podložku postavíme pacienta s vestibulární poruchou a provádí tento pohyb, tak většina pacientů do 5 vteřin ztratí rovnováhu a musí být zachyceni,“ popisuje Ondřej Čakrt.
Do letošní Noci vědců se zapojilo 80 pracovišť z celé České republiky.
Související
-
Léto plné experimentů. Speciální tábor ČVUT vychovává budoucí vědce, letos je ve znamení archeologie
Sestrojit si vlastní detektor kovu nebo třeba podvodní senzory. I to museli zvládnout středoškoláci na letním kempu Fakulty elektrotechnické ČVUT u nádrže Orlík.
