Ženy, které byly obětí nucené sterilizace, mohou žádat o odškodnění už jen do konce roku

23. říjen 2024

Už jen do konce roku 2024 mohou ženy žádat o odškodnění za to, že je zdravotníci při porodu nebo potratu bez jejich souhlasu sterilizovali a znemožnili jim tak mít další děti. Žádosti o tři sta tisíc korun odškodného vyřizuje ministerstvo zdravotnictví, ovšem kvůli průtahům se ho mnohé ženy dosud nedočkaly a některé už mezitím zemřely. Odškodnění se má vztahovat na nucené sterilizace provedené v letech 1966 až 2012. Jejich oběťmi byly převážně romské ženy. Více Jana Šustová.

Co ještě mohou ženy nedobrovolně sterilizované do konce tohoto roku udělat, vysvětluje právnička a psycholožka Jana Řepová z Ligy lidských práv.

Čtěte také

„Můžou ještě určitě sebrat odvahu a zkusit podat žádost, buď napoprvé, anebo pokud byly už jednou neúspěšné s žádostí nebo s rozkladem, pokusit se podat žádost ještě napodruhé. Mohou se klidně obrátit na pomáhající organizace, najdete je na stránkách www.posledni-sance.cz od organizace Romea, a tam si můžou vyhledat pomáhající organizace, které pomohou vyznat se v tom řízení, sehnat všechny potřebné důkazy, které by mohly použít, a případně jim poradit i s právní argumentací a vyznat se ve zdravotnické dokumentaci.“

K žádosti je potřeba doložit následující důkazy.

„Buď zdravotnickou dokumentaci, pokud ji ženy mají. Můžou se obrátit přímo na nemocnici a zažádat si o její kopii. Pokud jim nemocnice řekne, že ta zdravotnická dokumentace neexistuje, pak ještě není vše ztracené. Mohou požádat o výpis z porodní nebo operační knihy, což jsou záznamy, které se na rozdíl od zdravotnické dokumentace neskartují. Pak můžou požádat svého gynekologa nebo praktického lékaře, kteří by možná mohli mít lékařské zprávy, kde bude uvedeno, že ta žena byla sterilizovaná. Ale to úplně nestačí, tím se prokáže jen to, že byla sterilizována. Ještě musíme prokázat to, že to bylo nedobrovolné. Tam ženy mohou využít svědecké výpovědi svých rodinných příslušníků, kamarádek, kolegů, známých, sociálních pracovnic, lékařů, kterým se svěřily s tím, co se jim stalo, že je to zasáhlo, že to bylo nedobrovolné, že nevěděly, co jim to způsobí a jak to prožívaly. Některé ženy o to bojovaly hodně dlouho o to, aby se dočkaly spravedlnosti, takže mohou mít záznamy z médií, články, které se o nich zmiňují, reportáže, které s nimi byly natočeny. Některé ženy kontaktovaly ombudsmana, takže může být zpráva od ombudsmana, kde je popsané, jak vypadala zdravotnická dokumentace. Některé s tím byly na policii, tak mohou existovat usnesení od policie, záznamy z prokuratury. Ženy si mohly psát deník o tom, jak je to velice trápí, jak nechtěly, aby se něco takového stalo, mohly posílat dopisy...“

Žádosti o odškodnění nedobrovolné sterilizace mohly být na ministerstvo zdravotnictví podávány od 1. ledna 2022.

Čtěte také

„Ministerstvo k 19. 9. eviduje 1971 žádostí, z toho bylo vyřízeno 1381 a vyhověno bylo 656. Bohužel to není moc a často je to právě kvůli tomu, že ženy nemají tu zdravotnickou dokumentaci, bohužel.“

Zákonná lhůta na vyřízení žádosti je 60 dnů. V praxi to však podle Jany Řepové vypadá následovně

„Průměrná doba, než ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti, je 136 dnů. To vyplývá z naší analýzy rozhodnutí, které byly poskytnuty ministerstvem. Z našich klientek do současného dne je to průměrně 240 dnů a o rozkladu rozhoduje ministr průměrně 154 dnů. Ale pak tady máme i hodně vysoké údaje, kdy máme klientku, která čekala na to prvotní rozhodnutí 554 dnů. A pokud do toho započítáme i to, že ne vždy jsou ženy úspěšné napoprvé a musí se odvolat, podat takzvaný rozklad ministrovi, tak tam se to ještě vyšplhá na mnohem vyšší počet dnů. Nejdelší řízení, které máme jen před ministerstvem, je 874 dní. Když počítáme i situaci, že se ženy obrátí i na soud, tak je to průměrně 714 dnů.“

Řada neziskových organizací a bojovníků za lidská práva v současné době vyzývá vládu k prodloužení účinnosti zákona o odškodnění.

Spustit audio