Ministerstvo zdravotnictví musí samo ověřit, zda žadatelka o odškodnění byla obětí protiprávní sterilizace

Oběti protiprávních sterilizací, ke kterým docházelo mezi červencem 1966 a březnem 2012, mají nárok na odškodnění ve výši 300 000 korun, a dosud se jich přihlásily stovky. Jaký dopad bude mít toto rozhodnutí na probíhající procesy a jaké změny lze očekávat, jsme se zeptali právničky Ligy lidských práv Jany Řepové. 

„Nejvyšší správní soud potvrdil, že nezákonné sterilizace jsou prokázané jako nezákonné pochybení České republiky a že ministerstvo zdravotnictví má ctít účel zákonného odškodnění, které reaguje na toto systémové pochybení. 

„Žadatelky i tak nadále musí předložit ministerstvu zdravotní dokumentaci a další důkazy na podporu svých tvrzení, pokud je mají. Nicméně, neexistence zdravotní dokumentace sama o sobě automaticky neznamená zamítnutí žádosti. Pokud tato dokumentace neexistuje, nebo je evidentně nedůvěryhodná, postačí, když žadatelka uvede tzv. hájitelné tvrzení, a to že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem. 

Hájitelné tvrzení je takové tvrzení, u kterého další okolnosti daného případu nepřipouští jiné racionální vysvětlení.”

Jakým způsobem pomáháte ženám, jejichž zdravotní dokumentace byla zkartovaná, ztracená nebo poškozená. Jaké alternativní důkazy předkládáte a jaké s tím máte zkušenosti?

„Jedná se zejména o svědecké výpovědi, lékařské zprávy, ve kterých je uvedeno, že žena byla sterilizovaná. Záznamy z porodních nebo operačních knih. Zprávy z médií, zprávy od ombudsmana a další.”

„Vzhledem k tomu, že že od sterilizace uběhla dlouhá doba, doklad bohužel většina obětí nemá.” 

Jaké kroky podniká Liga lidských práv prosazení uznání čestných prohlášení nebo svědectví jako plnohodnotných důkazů procesu odškodnění?

„My svědectví opakovaně navrhujeme jako důkazní prostředek, a to jak v žádosti o odškodnění, tak i v případném rozkladu. Dále jsme se obrátili na ombudsmana a probíhají různá soudní řízení. V případě potřeby také spolupracujeme s advokáty, kterým předáváme některé naše klientky.”

Jak často dochází k překročení zákona lhůty 60 dnů pro vyřízení žádosti o odškodnění? Jaké následky má toto zpoždění na oběti protiprávních sterilizací a jak se snažíte tyto situace řešit?

“V případě překročení zákonné lhůty, která je 60 dnů, mohu hovořit pouze za naše klientky. U všech, které ještě nemají rozhodnuto, došlo k překročení této lhůty. Pět žen dokonce čeká na rozhodnutí od srpna loňského roku.”

“Jsou tu ženy, které jsou v pokročilém věku a někdy i ve velice špatném zdravotním stavu. Obávají se, zda se odškodnění vůbec dožijí.”

Liga lidských práv identifikovala případy protiprávních sterilizací i po roce 2012. Jak by podle vás měl stát reagovat na tyto nově objevené případy a jaký je váš postoj k jejich odškodnění?

„Co se týče nedobrovolné sterilizace z roku 2018, bohužel ze strany nemocnice byla naše stížnost zamítnuta jako neopodstatněná. Budeme proto pokračovat ke krajskému úřadu.”

V jakém rozsahu se setkáváte s případy, kdy ženy neznají své právo na odškodnění, nebo nemají prostředky na to, aby si odškodnění vyžádaly. Jakým způsobem těmto ženám pomáháte a jak zvyšujete povědomí o jejich právech?

„Liga má nadále v plánu zastupovat své současné klientky a to v případě zájmu a potřeby v navazujících řízeních. Pomůžeme jim v podání rozkladu, případně správní žaloby a to i po skončení účinnosti zákona o odškodnění na konci letošního roku.”