Žena chce odvézt děti proti vůli muže. Měl by je dostat otec, míní právník

2. duben 2015
Žurnál servis

Když se člověku rozpadne partnerský vztah, má často pocit, že se potřebuje nadechnout, změnit život od základů a začít znovu někde jinde... co když ale máte děti a odjezd „někam jinam“ znamená, že děti přijdou o školku, kamarády i druhého rodiče? Je možné jen tak vzít potomky a odstěhovat se? Na to jsme se ptali advokáta Michaela Duba.

V našem příkladu chce děti matka odstěhovat bez souhlasu otce – a to ne o pár ulic, ale do jiného města i kraje. Podle advokáta Duba to je nepřípustné.


Logická obrana otce je v takovém případě podání návrhu na úpravu vztahů nezletilých, a to případně se svěřením nezletilých do jeho péče.

„Opuštění společné domácnosti s dětmi a jejich přestěhování do značné vzdálenosti musím považovat za natolik závažný zásah do práv druhého rodiče, že bych je považoval za důvod pro stanovení výhradní péče právě tohoto druhého rodiče – v našem příklad opouštěného otce,“ domnívá se právník.

Pokud by matka chtěla děti vytrhnout z prostředí, na které jsou zvyklé, a odvézt je tak daleko, že by otci znemožnila – nebo silně zkomplikovala – styk s dětmi, musí se na tom s otcem dohodnout.


Co může otec udělat
- požádat o úpravu styku s dětmi (např. svěření do vlastní péče)
- požádat o předběžné opatření, které by zabránilo odstěhování
- požádat soud podle zákona o zvláštních řízeních soudních o rozhodnutí ve věcech „pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout“

„Kterýkoliv z rodičů by se měl chovat s plným respektem k postavení druhého z rodičů, tedy mimo jiné i tak, aby svým výchovným přístupem a uspořádáním praktických záležitostí neomezoval toho druhého v realizaci jeho rodičovské odpovědnosti,“ vysvětluje Dub.

Když se rodiče dohodnout neumí, může to za ně vyřešit stát. „Pokud by mezi rodiči nedošlo ke shodě na tom, kde by měli mít nezletilí trvalé bydliště, potažmo kde by měli navštěvovat školní nebo předškolní zařízení, je možné navrhnout, aby o takové věci rozhodl soud,“ vysvětluje advokát.

Soudy přitom mohou ve prospěch dětí zakročit poměrně rychle. Nejefektivnější je, pokud se otec obrátí na soud se žádostí o takzvané předběžné opatření.


V návrhu na předběžné opatření bych tvrdil, že takovým ‚únosem‘ dochází k ohrožení normálního vývoje vytržením ze zavedených sociální vazeb a prostředí, na které jsou nezletilí zvyklí a dožadoval bych se rozhodnutí o umístění ve vhodném prostředí – tedy v domácnosti otce.

„Pokud by se rozhodovalo o předběžném opatření, tak tam by mělo být rozhodnuto v horizontu tří dnů,“ doporučuje právník.

Ani spor o svěření dítěte do péče by se ale neměl táhnout dlouho. „Jsem přesvědčen, že u věcí, které se týkají nezletilých, by soudy měly postupovat tak, aby to nebyl problém,“ uzavírá Dub.

autor: Karolína Procházková
Spustit audio