Zdobená vesta, mohutný stříbrný řetěz, hůl a obřadní pohár patřily k odznakům vajdů

28. leden 2017

Romské komunity mívaly dříve své vůdce – takzvané vajdy. Jak takový vajda vypadal, to se můžete dozvědět v Muzeu romské kultury, a to nejen ve stálé expozici, ale také na výstavě Amare somnaka – Poklad Romů, která je k vidění do konce dubna. Představuje romské šperky a k nim patří i odznaky moci vajdů.

Vesta s našitými kovovými ozdobami, mohutný stříbrný řetěz, hůl a obřadní pohár – to patřilo k odznakům vajdy. Podobně jako na jiných špercích, i na nich jsou symboly vycházející z romské mytologie, jak vysvětluje kurátorka výstavy Amare somnaka Jana Horváthová:

„Typický symbol tradičních romských šperků a odznaků moci, mezi které patří i třeba mužské vajdovské hole, čili hole představitelů romské skupiny je dost často had. Had patří mezi nečisté tvory, mezi bižuže, ale on právě touto svojí silou zla má bránit zlu. Zřejmě je to ta silná ochrana zla proti zlu. Čili je to magický ochránce proti zlu, byť sám patří mezi nečisté tvory.“

Další zajímavá symbolika je na vajdovských pohárech.

„Tam se nám to pojí s takovou oblastí duchovní kultury, jako je rituální čistota, protože už samotné užití obřadního poháru je spojeno s romskými obřady. Konkrétně to souvisí s obřadem vylučování z rodu a opětovného přijímání, kdy nějaký provinilý člověk, který měl opravdu těžký trest, byl vyloučen z rodu. Říká se tomu například v dialektu českých Romů prastipen – vyloučení z rodu, ale jsou na to i jiné výrazy u různých jiných skupin. Ale nebylo možné vyloučit toho Roma na celý život, protože to by znamenalo jeho odsouzení k smrti, pokud by byl mimo komunitu a s pomocí majority nemohl počítat. Takže zase po určité době mu skupina umožnila, aby se mohl očistit a navrátit se do ní. Obřad toho očištění probíhal právě společným napitím z obřadního poháru.“

Jediný dochovaný vajdovský pohár je ve sbírkách Středoslovenského muzea v Banské Bystrici.

„Na tom obřadním poháru, který je unikátní a my máme jeho repliku – tam jsou třeba výjevy ze života Romů. Je tam zřejmě koňský handlíř, který vzpíná dva své koně. A další reliéfy jsou tygři, kteří mají v hubách meče a na nich nabodnuté hlavy Turků – to by mohlo skutečně symbolizovat účast Romů v protitureckých válkách, což je ovšem prokázáno, že minimálně jako kováři a zbrojíři se toho zúčastňovali, ale i jako bojovníci, protože víme, že Jan ze Slupska, který velel cikánské rotě, obdržel rodové jméno Cikán právě z toho důvodu, že úspěšně velel rotě Cikánů v protitureckých válkách. Takže i to prokázáno je.“

Vesty a kabátce vajdů či jiných vážených mužů byly i v několika řadách zdobeny stříbrnými mincemi, anebo velkými kulovitými knoflíky, kterým se romsky říká kočaka.

„Ty vesty, kde byly našité těžké knoflíky, gombíky, nenosil stále, byla to spíš slavnostní záležitost. Běžně to nenosili už z toho důvodu, že to bylo těžké, ale pokud by se měli někde fotografovat, tak si to určitě na sebe oblékli. Třeba na svatbách se vždy ukazoval rodový poklad a ta hůl byla také spíš něco jako žezlo. Takže taková hůl okovaná stříbrem, s bohatou stříbrnou hlavicí, byla spíše záležitostí slavnostní než všednodenní.“

Na výstavě Poklad Romů lze vypozorovat ještě jednu zvláštnost romských šperků – objevují se na nich značky luxusních firem.

„Symboly blahobytu, jako značka Mercedesu, Versace, Louis Vuitton, Rollex jsou novodobé proměny romského šperku. Dostávají se do romského šperku, protože Romové preferují tyto symboly blahobytu kvůli tomu, že předchozí generace trávily život v obrovské chudobě. Takže oni mají rádi ten pocit, že jsou nějak zabezpečeni, a to symbolizují tyto značky luxusu a samozřejmě chtějí dát i veřejnosti najevo, že mají nějakou úroveň a že i ta veřejnost to má takto brát na vědomí, že nejsou chudáci. Čili je to i ta reprezentativní role.“

Uzavírá ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.