Zdeněk Velíšek

Zdeněk Velíšek

Dopolední Radiožurnál ve čtvrtek hostil novináře Zdeňka Velíška. Posluchačům přiblížil své krátké působení v televizi v roce 1968 i návrat do této instituce v roce 1990. V rozhovoru s Lucií Výbornou vysvětlil, čím ho zaujala Francie, povídal o otázce přistěhovalectví v Evropě i o stylu novinářské práce. V pátek 27. června bude hostem ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Do televize nastoupil Zdeněk Velíšek poprvé v roce 1968 - pouhých pět týdnů před srpnovými událostmi. "Věděl jsem, že je to riskantní moment. Že zdaleka není pravděpodobné, že by se udržela ta skvělá doba Pražského jara - doba určité otevřenosti, zejména novinářské. Nicméně stálo to za to. Kdo chtěl něco udělat, tak to v té chvíli udělat měl a neříkat - já si počkám," řekl Velíšek. Jak on prožil v televizi týden kolem srpna 68? " Pro mě to bylo, jako bych byl v cizí džungli - skoro nikoho jsem neznal. Byl jsem z toho značně nervózní. Navíc jsem byl i v cizím řemesle - byl jsem předtím filolog, tlumočník. Ale člověk, když je v řece, tak plave," zavzpomínal novinář, který pak musel z televize z politických důvodů odejít.

Do České televize se Zdeněk Velíšek vrátil opět v dubnu roku 1990. Do té doby se živil jako tlumočník a překladatel. "Těch posledních 18 let v televizi mi rozhodně dalo veškerý rozhled, který potřebuje redaktor zahraniční rubriky. Já jsem před tím, jako překladatel mezinárodních organizací, přece jen měl přehled o světě. Tu a tam jsem také jako kabinový tlumočník vyjížděl do zahraničí.Většinou do afrických zemí, západní Evropa byla pro mě zakázaný svět. Byl jsem ale rád, že můj osud nebyl takový, jako mnoha ostatních kolegů, kteří skončili třeba v kotelnách," řekl novinář.

Po svém návratu do televize se Zdeněk Velíšek zaměřil zejména na frankofonní oblasti. "Já jsem se věnoval od roku 1990 evropské politice. Ale protože jsem viděl, že obecný trend míří na anglosaskou oblast, že anglický styl novinařiny i anglická politická filozofie jsou našimi novými vzory, tak jsem si řekl - to ne. Vždyť tady už z období První republiky byly velmi intimní vztahy s Francii, která se významně podílela na jejím vzniku v roce 1918. A bylo tady i souznění v kulturní oblasti. A Francie představuje v evropské politice určitý politický, myšlenkový proud, který je třeba znát" vysvětlil Zdeněk Velíšek.

Záznam celého rozhovoru se Zdeňkem Velíškem si můžete poslechnout v Rádiu na přání.