Zdeněk Havlas: Věda je běh na dlouhou trať

Věda, to je běh na dlouhou trať, říká Zdeněk Havlas, který v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR společně se svými kolegy pracuje především na vývoji léků. „Lidé by chtěli, abychom s novým lékem přicházeli každý měsíc. Ale to prostě není možné,“ upozorňuje vědec.

Vzpomínáte kupříkladu na obrovské naděje, které se vkládaly do protinádorové látky GS 9219, kterou vyvinul profesor Antonín Holý? Její testování nakonec skončilo neúspěchem a velkým zklamáním. Ukázalo se totiž, že to, co funguje u zvířat, nemusí fungovat u lidí. I takové okamžiky přináší věda.

„Je to jedno z velkých ‚ale‘ vědy jako takové. Vývoj léků vyžaduje nejen obrovskou erudici a zapřažení vědců i firem, ale i spoustu štěstí. V tomto případě jsme ho bohužel neměli,“ vzpomíná Zdeněk Havlas.

Čtěte také

„Média tenkrát – po úspěchu látky u psa – spustila kampaň, v níž vydávala látku za lék. Tady je však třeba rozlišovat. Látka se stává lékem až ve chvíli, kdy je uznána příslušnými autoritami a smí se podávat v normální medicíně,“ upozorňuje odborník.

Proč nakonec testy látky GS 9219 skončily neúspěchem? Také na to se Lucie Výborná svého hosta zeptala. Padly však i další dotazy.

Zdeněk Havlas posluchačům položil i další otázku v rámci soutěže Zlaté momenty|foto: Alžběta Švarcová

Jak Zdeněk Havlas vzpomíná na svého kolegu a přítele, světoznámého chemika profesora Antonína Holého? Proč přirovnává Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR k fotbalovému klubu FC Barcelona? A existuje ideální model skloubení výzkumu s byznysem?

Záznam celého rozhovoru se Zdeňkem Havlasem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

Zdeněk Havlas v závěru rozhovoru posluchačům položil otázku týkající se tentokrát úspěchů české vědy. Podrobnosti o soutěži najdete na stránkách www.zlatemomenty.cz.