Závod s časem, prasečí chřipka přichází

V Česku je už přes 200 lidí nakažených takzvanou prasečí chřipkou. K epidemii má ale u nás šíření nového viru zatím daleko. Málokdo však dovede předpovědět, jak rychle bude lidi napadat na podzim, v době ideálních podmínek pro přenos chřipky. Existuje také riziko, že virus zmutuje a bude pro jednotlivce nebezpečnější. Součástí pandemických plánů je proto očkování. Většina lidí u nás na něj přitom nebude mít nárok. Proč?

Jdeme do lékárny zkusit, jestli mají vakcínu proti chřipce. Dozvídáme se, že vakcína na klasickou chřipku je k dispozici, a navíc další dodávky dorazí. "Vakcína na prasečí chřipku je ve stadiu vývoje," pokračovala lékárnice.

Ani pak vakcínu proti takzvané prasečí nebo mexické chřipce v lékárně nedostanete. Potvrzuje to i vedoucí lékárny Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jiří Kotlář: "Předpokládá se jakýsi centrální systém, který by fungoval z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví."

To plánuje nakoupit vakcínu pro 25 procent populace. Některé země přitom chtějí očkovat proti chřipce H1N1 všechny - například v Británii. Bude u nás čtvrtina obyvatel dost?

"Nemohu na sto procent říci, že to bude dostatečná hladina. Je to věc diskuse a je to někde na dolní hranici dostatečnosti. 35 procent by možná bylo lepší. Ale uvidíme, jakým způsobem bude pandemie probíhat," říká epidemiolog a děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj je teď obtížné vakcínu koupit, protože její výrobci už prodali většinu kapacity pro její přípravu.

Některé státy dokonce už před několika lety nakoupily a zarezervovaly výrobní kapacity pro jakoukoli pandemickou chřipku, která by mohla přijít. Jednalo o tom i české ministerstvo zdravotnictví za ministra Davida Ratha i Tomáše Julínka. Kontrakty však neuzavřelo.

Není to tedy tak, že Česká republika zaspala a teď bude ráda, když nakoupí vakcínu aspoň pro oněch 25 procent populace? Hlavní hygienik a náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít to odmítá. Znovu stejná otázka: opravdu stačí očkovat čtvrtinu populace?

"Přesně tuto otázku jsme položili na zasedání Světové zdravotnické organizace letos v květnu, kde bylo jasně deklarováno, že nikdy Světová zdravotnická organizace nedoporučovala stoprocentní proočkování populace, protože to je nereálné, nebudou vakcíny," odpověděl.

Příprava vakcíny je totiž složitý biologický proces a výrobní kapacity nelze nafouknout. Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové navíc upozorňuje, že ani čtvrtinu populace nepůjde proočkovat jen tak lehce. "Narozdíl od jiných států musíme kalkulovat s efektem odpírání očkování. V počtu distribuovaných dávek vakcíny proti chřipce patříme na úplné dno v Evropě. Možná i v Maroku se očkuje proti chřipce víc než u nás," vysvětlil.

I podle profesora Berana ovšem bude stačit očkovat proti chřipce H1N1 čtvrtina lidí. Kdo tedy vakcínu dostane? "V první vlně musí být naočkovány ty skupiny, které budou zabezpečovat chod státu, to znamená zdravotníci, potravináři, dopravci, zásobení vodou, zásobení energií. V druhé fázi pak budou očkovány takzvané citlivé skupiny," vysvětluje hlavní hygienik Michael Vít a dodává, že o nich se teprve v rámci Evropské unie rozhodne.

Patřit by mezi ně měli senioři a lidé s nějakou chronickou chorobou. Ti totiž mají slabší imunitu, a pokud jich onemocní hodně, mohli by zaplavit nemocnice. Příklad od epidemiologa Jiřího Berana: "Diabetikovi, který prodělá chřipku, to rozhodí hladinu cukru v závislosti na tom, kolik si aplikoval jednotek inzulínu. Pak si bude muset jít na chvíli lehnout do nemocnice, aby se to nastavilo, aby se zjistila přesná hladina, kdy se má aplikovat, kdy zvýšit množství inzulínu a podobně. Jenom diabetiků je v České republice půl miliónu."

Do nemocnice by tak tyto rizikové osoby musely kvůli tomu, že se zkomplikují jejich jiné zdravotní problémy, ne kvůli samotné prasečí chřipce. Její průběh je zatím lehký. O možném zmutování na nebezpečnější variantu, podobnou španělské chřipce ze začátku 20. století se zatím jen spekuluje.

Pokud byste se však považovali za osobu z rizikové skupiny nebo byste byli třeba obchodník, který často cestuje do Velké Británie a nechce chřipku přivézt do Česka, můžete o očkování proti současnému, byť ne tak nebezpečnému kmenu chřipkového viru požádat?

"Bohužel se zatím všechny vakcíny, které se vyrobí, protože jich bude opravdu nedostatek, budou dostávat jako objednávka státu. A stát rozhoduje na základě evropské strategie o tom, koho bude očkovat," říká hlavní hygienik Michael Vít.

Vakcíny by měly být k mání na podzim

Farmaceutické firmy závodí s časem - nemají dost kapacit a snaží se co nejrychleji namnožit virus pro výrobu vakcíny. Státy závodí pro změnu mezi sebou, který dříve dávky očkovací látky nakoupí. I tak vypadají současné přípravy na možnou epidemii nového typu chřipky. Nejde totiž jen o to, kolik vakcíny nakonec jednotlivé vlády seženou. Důležité je i to, kdy ji budou moci farmaceutické firmy dodat. Přesto je nutné určitou dobu čekat. Čím dřív totiž chcete novou vakcínu použít, tím méně bezpečná může být, a tím víc by vás mohla stát.

Paternosterem do pátého patra Polikliniky II v Hradci Králové jedu v srpnové dopoledne sám. Nikdo kromě personálu tu v Centru očkování a cestovní medicíny není. Ředitel centra profesor Jiří Beran už otestoval na 50 tisících dobrovolníků nejrůznější očkovací látky včetně vakcín proti sezónní chřipce.

Kromě účinnosti očkovací látky se při klinických testech musí sledovat i to, jak je pro lidi bezpečná. Až pak může na trh, až pak může dostat registraci. "Dneska zlatý standard je to, že by člověk měl být sledován minimálně šest měsíců po aplikaci poslední dávky vakcíny. Optimální je, když je člověk sledován po dobu jednoho roku," přiblížil profesor.

To je však na vakcínu proti nové chřipce příliš dlouho. První testy začínají teď v srpnu, očkovat by se přitom ideálně mělo na začátku podzimní vlny chřipky. Výrobci proto zkoušejí takzvané modelové vakcíny. V nich pak jen vymění jeden typ chřipkového viru za ten aktuální, tedy H1N1. Ostatní součásti zůstávají stejné.

I proto si Jiří Beran myslí, že by se takto připravenou vakcínou mohlo očkovat už na konci září. "Každý stát má dostatek odborníků na to, aby si na vyžádání, a ti výrobci to určitě dají k dispozici, mohli prohlédnout bezpečnostní data, data reaktogenity a imunogenity. Tito lidé pak mohou svému ministerstvu doporučit, jestli vakcína nevybočuje z normálu a v tuto chvíli nevidí žádný problém, aby se to aplikovalo," přiblížil Jiří Beran.

Česko si ovšem počká na registraci objednané vakcíny u Evropské lékové agentury. To samé nakonec udělá Velká Británie, která původně chtěla očkovat už dřív neregistrovanou, a tudíž ne tolik prověřenou vakcínou. Jak říká šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula, roli nehraje jen to, kdy bude očkovací látka opravdu bezpečná.

"Proč je tady jistá prodleva, je věc poměrně komplexní. V pozadí bych viděl spíše ekonomické faktory, to znamená třeba vyjednávání ohledně právní zodpovědnosti, kdo bude eventuálně pokrývat nežádoucí reakce," vysvětlil.

Čili kdo zaplatí případné odškodné, jestli stát, nebo ten, kdo mu vakcínu prodal. Jak Radiožurnálu potvrdil náměstek ministryně zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít, právě to je kromě harmonogramu dodání vakcíny největší kámen úrazu při vyjednávání s výrobci vakcín.

Ministerstvo slibuje, že očkovací látky bude mít v listopadu nebo prosinci. Epidemiolog Jiří Beran si myslí, že to bude včas, a to přesto, že virus se už v té době bude díky podzimnímu počasí rychle šířit. "Podle mě se bude pořád motat ve středním věku a s největší pravděpodobností ještě výrazně nezasáhne vysoce rizikové skupiny. Pokud vakcína v té době bude, tak je to stále dostatečné pro to, aby se lidé dokázali ochránit," dodal.

Vedle prasečí chřipky může řádit i její běžná varianta

Kolem takzvané prasečí nebo mexické chřipky se točí spousta otázek. V Česku je přes 200 nakažených, zatím nikdo na nový virus nezemřel - není to tedy jen nafouknutá bublina?

Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu si nemyslí, že by se jednalo o nafouknutou bublinu. Podle něho data získaná za poslední týdny z Mexika, ze Spojených států nebo Velké Británie ukazují, že se jedná o epidemii vyvolanou novou variantou chřipkového viru. "Naštěstí je relativně mírná, podobná sezónní chřipce. Ale i ve Velké Británii docházelo ke sta tisícům onemocnění za týden," uvedl Jan Kynčl.

V běžné sezónní epidemii chřipky, která trvá zhruba dva měsíce, onemocní jeden až dva milióny lidí a ke 2000 úmrtí. Avšak v době pandemie, kdy nikdo z lidí nemá protilátky, je podle epidemiologa pravděpodobné, že lidí onemocní více. "Kolik jich skutečně bude, jsou spekulace, ale troufl bych si říct tři milióny za období dvou, tří měsíců," upřesnil.

Přestože vakcína proti prasečí chřipce dosud není k dispozici, Jan Kynčl považuje za dobré nechat se očkovat i proti běžné chřipce. "Je pravděpodobné, že v zimním období budou vedle sebe cirkulovat oba viry. Očkováním proti sezónní chřipce aspoň zabráníme části těchto onemocnění. Zabráníme tomu, že bychom v krátké době mohli onemocnět oběmi variantami současně. Jak je známo, chřipka je závažné onemocnění s vysokými horečkami, někdy i komplikace a především u některých skupin lidí by takový náraz mohl vyvolat komplikace, mnohdy i nejzávažnější," vysvětlil Jan Kynčl.

V tuto chvíli ovšem nelze odhadnout, jak velká je pravděpodobnost, že virus AH1N zmutuje do nebezpečnější varianty. Nicméně chřipkový virus má schopnosti měnit svou strukturu a vlastnosti. Nelze proto podle Jana Kynčla mutaci vyloučit. "Jde o reálnou obavu. Kdy k tomu dojde, to není schopen nikdo říci, ale je to reálná obava," doplnil.

Připomněl, že jako prevence nadále platí důsledné dodržování hygienických opatření. "Mnohdy jde o běžné hygienické návyky, které se snažíme dětem vštípit pod kůži. Mezi to patří důsledné mytí rukou, správné návyky při smrkání, kašlání. Ale jde tady o to snížit počty nemocných v jednu chvíli, aby rodiče, rodiny a zdravotní systém zvládl péči o nemocné," dodal epidemiolog.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.