Závislost na hraní počítačových her

monitor počítače

Jsou před námi souhrnné informace o počítačových hrách. Brněnský posluchač se ptal, jestli je možné být na hraní závislý a jak násilí ve hrách působí na děti. Všechny informace pro vás zjišťovala redaktorka Alžběta Havlová. Takže teď má slovo.

Někteří lidé tráví volný čas sportem, někdo jiný chodí za zábavou nebo za kulturou. Existují ale i lidé, kteří mají jako koníček hraní počítačových her. Hrát vydrží třeba i celý den. Dá se to nazvat závislostí?

Jiří Pressl: Já si myslím, že dospělý člověk může trávit svůj víkend jakýmkoliv způsobem, který mu přináší nějaký potěšení. Pokud mu přináší potěšení a relaxaci to, že stráví víkend u počítače, proč ne? Nic proti tomu.

Říká psychiatr Jiří Pressl. Přesto lidé závislí na počítačových hrách existují, ale je jich minimum a k závislostem mají už předpoklady. Podle Pressla se v naší společnosti ale všechno příliš přehání. Mluví se o závislosti na televizi, na práci, na sexu nebo na cukrovinkách.

Jiří Pressl: Pro drtivou většinu lidí je to zcela neškodná, nevinná záležitost. Samozřejmě vždycky v každé společnosti najdete několik disponovaných jedinců, kteří když nebudou počítačové hry, tak budou prostě hrát hazard a nakonec pamatujeme v historii, jak sedlák prohrál v kartách mlejn, taky se to stávalo, ale nebylo to obvyklé. Čili já bych to rozhodně nepřeceňoval.

Jiří Pressl tento druh odreagování doporučuje. Samozřejmě těm, které to baví.

Jiří Pressl: Určitě doporučoval člověku, který prostě pro to má vztah a u kterého tohleto funguje. Jistě, bez problému.

Ovšem nesmíme zapomínat, že počítačové hry jsou obrovský žrout času. Jeden nejmenovaný vášnivý počítačový hráč paří na počítači už 15 let. Dnes je mu 30 a koníček se mu stal zaměstnáním.

Projev hráče: Následky to na mě zanechalo jako trvalý, jo, když se tím těďka živím, ale jinak si nemyslím, že by zanechalo nějaký negativní následky. A co se týče toho nejhoršího období, tak to bylo asi to, když jsem chodil na vejšku a teď jsem tam moc nechodil, teda spíš jsem seděl doma.

Často probíraným tématem v souvislosti s počítačovými hrami je agresivita. Má násilí v nich vliv na psychiku?

Projev hráče: Pokud se někdo narodí jako latentní psychopat, tak se psychopatem stane bez toho, že by hrál hry nebo ne. Násilí ve hrách je, bude, ve filmech je to taky. Já, nemyslím si, že by to něco způsobovalo.

Říká jeden z vášnivých a dlouholetých počítačových hráčů. A i podle psychiatra Jiřího Pressla mohou mít hry na děti pozitivní dopad.

Jiří Pressl: Za prvé bych nedával rovnítko mezi hry a mlácení a krev, jo. Je celá řada her, kde žádné mlácení ani krev se nevyskytuje. Za druhé samozřejmě je to všechno věc jakési míry a přiměřenosti, protože i agresivní hry v podstatě mohou fungovat pozitivně v tom, že tu agresivitu vyplavují, umožňují vlastně jakoby odreagování se, vypuštění toho ventilu, toho stresu.

Záleží hlavně na přístupu rodičů.

Jiří Pressl: Něco jiného je, když 10letý dítě sedí hodiny a hodiny a já nevím, noci, někde za počítačem, tak je to samozřejmě špatně a je to odpovědnost rodičů, protože oni by měli dohlédnout na přiměřenost. Pokud je to v přiměřené míře, nic proti tomu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.