Závěť, nebo dědická smlouva? Vydědění je krajním řešením, radí advokát Svoboda
Na 13. září připadá Světový den závětí. Neziskové organizace si jím mimo jiné připomínají všechny, kdo ve své poslední vůli mysleli na jejich činnost. Ne každého ovšem znění závěti musí vždycky potěšit. Advokát Petr Svoboda potvrzuje, že sporů ohledně poslední vůle v rodinách není málo. Úkolem rozumného zůstavitele je přemýšlet o své pozůstalosti tak, aby potenciální spory minimalizoval, dodává Jaké jsou nejčastější fámy ohledně dědictví?
Čtěte také
„Setkávám se někdy s falešnými představami ohledně formy závěti,“ zmiňuje Petr Svoboda jednu z mylných představ o poslední vůli. Závěť má tři základní formy, které jsou rovnocenné – člověk si může vystačit sám s tužkou a papírem, se dvěma svědky nebo jít k rovnou k notáři. „Nikdo ale neudělá chybu, když se rozhodne a půjde s jednoduchou věcí rovnou k notáři,“ dodává.
Jaký je rozdíl mezi závětí a dědickou smlouvou?
Závěť má vždy přednost před zákonnou posloupností. Dědictví ze zákona přichází ve chvíli, kdy někdo pozůstalost nevypořádá dopředu a nechá ji na zákonodárci. Existuje ale ještě jeden dokument, který má vyšší právní sílu proti závěti, a to dědická smlouva.
Zákonný dědic má právo dědictví odmítnout v nepřehledných situacích, kdy hrozí, že bude dědictví předluženo.
Petr Svoboda
„Závěť je jednostranným úkonem, dědická smlouva je dvoustranný úkon, kdy se s dědicem domluvím, že mu připadne v momentu smrti nějaký vymezený majetek a můžu stanovit podmínky,“ vysvětluje advokát.
Neopomenutelným dědicem jsou pouze přímí potomci, tedy děti. Pokud jsou tedy pozůstalými například manžel a dvě děti, každému z nich podle zákona náleží po vypořádání společného jmění jedna třetina dědictví, přibližuje Petr Svoboda modelovou situaci zákonné posloupnosti.
Jak předejít sporům?
Pokud zůstavitel napíše závěť, má více dětí, ale majetek odkazuje pouze jednomu, tak ostatní děti jako neopomenutelní dědicové mají právo na neopomenutelný díl. „Pokud nebyly splněny podmínky pro vydědění,“ upozorňuje Svoboda s tím, že například v případě nemovitosti mají nárok na pohledávku v hodnotě svého povinného dílu, tedy jedné třetiny.
Jedna ze základních výhod závěti je to, že se lze vyhnout vytvoření spoluvlastnictví. „V závěti je možné určit, že ten a ten zdědí dům, a ten a ten bude vyplacen,“ popisuje a dodává, že to je dobrý způsob, jak předcházet sporům do budoucna.
Světový den závěti odstartuje Měsíc dobročinné závěti
Zatímco v Česku je darování ze závěti zatím spíše novinkou, na západ od nás je to zaběhnutá praxe. Ve Velké Británii, USA či Kanadě sepíše závět více než polovina obyvatel. Změnit tento trend se v Česku snaží několika neziskových organizací sdružených do koalice Za snadné dárcovství. Ta vyhlašuje na období od 13. září do 12. října takzvaný Měsíc dobročinné závěti a při této příležitosti proplatí náklady na notářský poplatek za sepsání zápisu o závěti každému, kdo v takové závěti alespoň z části pamatuje na dobročinnou organizaci dle výběru svého srdce.
Zdroj: Za snadné dárcovství
Nezdárnému potomkovi povinný díl
Existuje také možnost vydědění neopomenutelných dědiců. To ale nelze udělat svévolně bez splnění zákonných podmínek. Ty mohou být těžko prokazatelné. „Pokud by došlo ke sporu, bude na dědici, aby se domáhal, že to tak nebylo,“ říká.
„Vydědění považuje Svoboda za krajní případ. Setkal jsem se s ním jednou za svou dvacetiletou praxi,“ poznamenává. Jsou ale situace, kdy je na místě tuto možnost uplatnit. Rozumný zůstavitel by měl zvážit, zda situace takové řešení vyžaduje, nebo zda nenechat nezdárnému potomkovi jenom povinný díl a s ostatním naložit jinak.
4 zákonné podmínky pro možnost vydědění neopominutelných dědiců
- neposkytnutí pomoci v nouzi,
- neprojevení opravdového zájmu,
- odsouzení za trestný čin,
- vedení trvale nezřízeného života.
Související
-
Dárcovství propojuje lidi, říká předseda koalice Za snadné dárcovství
Neziskové organizace mohou získávat peníze na svůj provoz i prostřednictvím dobrovolných dárců. „Dárcovství propojuje lidi,“ říká Jan Gregor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
