Zásadní vědecké momenty roku 2022? Nový protein, způsob komunikace nebo detailní snímky z vesmíru
Co přinesl rok 2022 ve vědě? Nebylo toho zrovna málo a došlo i k několika zásadním objevům nejenom na Zemi, ale i ve vesmíru. Došlo tak na první úspěšný test planetární obrany, nevídané obrázky z hlubin vesmíru díky Webbově dalekohledu. Vědci ale představili i nový lék na rakovinu nebo objevili proteinu na povrchu lidského vajíčka.
Lék na rakovinu
V létě začala v Česku druhá fáze klinických studií léku na nádory například plic, prostaty nebo kůže s označením SOT101. Několik let na něm pracuje biotechnologická společnost Sotio ze skupiny PPF. Na konci července ho v další fázi vývoje dostal jako první na světě pacient v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.
Čtěte také
Přípravek funguje na bázi Interleukinu 15. To je bílkovina, kterou máme běžně v těle a je zodpovědná za to, že si bílé krvinky dokážou poradit s viry a nádorovými buňkami.
Od července se lék ve fázi klinických studií dostal i k dalším pacientům na klinikách například ve Francii a Španělsku. I tak ale před sebou vědci mají ještě hodně práce. I když jsou dosavadní výsledky slibné, šanci na to, že jednou bude i v Česku vyvíjený lék běžně pomáhat, aktuálně odhadují zhruba na 20 procent.
Další krok v léčbě neplodnosti
Mezinárodní vědecký tým s českým vedením letos oznámi, že objevil nový protein. Nachází se na povrchu lidského vajíčka a hraje klíčovou roli při průniku spermií. Do budoucna by tato zjištění mohla výrazně ovlivnit léčbu neplodnosti.
Objevu předcházelo takřka 20 let výzkumů napříč kontinenty od Velké Británie přes Spojené státy až po Japonsko. Objev fúzního proteinu vajíčka by mohl do budoucna vylepšit metodiku asistované reprodukce.
Ukládání dat
Jeden z dalších letošních zásadních objevů se zrodil v české světově velmi úspěšné vědecké instituci – Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Tým Miloslava Poláška vymyslel unikátní metodu ukládání dat do molekul, dáky které by čipy s informacemi mohly mít jednou podobu neviditelné vrstvičky. Objev zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Communications.
Na první pohled to vypadá jednoduše – do molekuly se vloží dva různé kovy, které vytvoří čtyři kombinace, a z nich se sestaví jedinečné kódy, jejichž prostřednictvím zapíšeme nějakou informaci. Díky procesu chemické syntézy pak vědci dokážou přesně definovat, který kov bude na kterém místě.
Čtěte také
Základem molekulárních kódů jsou takzvané cheláty, tedy látky, které umí do sebe zabudovat kovy. V tomto případě ze skupiny lanthanoidů, které mají paramagnetické vlastnosti, což znamená, že v blízkosti jiného magnetu vytvářejí vlastní magnetické pole.
Jedinečné signály zachycené nukleární magnetickou rezonancí se pak převedou na digitální jedničky a nuly a mohou tak vytvořit třeba i malou šifru pro nedůvěřivého recenzenta v časopise.
Přenosná voda ze vzduchu
Unikátní český systém S.A.W.E.R., který z pouštního vzduchu vyrábí vodu, má svou mobilní variantu. Jmenuje se MAGDA (zkratka pro Mobile Autonomous Water Generator from Desert Air, pozn. redakce) a odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT ji vyvinuli primárně pro armádní účely.
Může se ale využít například i při přírodních katastrofách, protože k jejímu převozu stačí auto s přívěsem.
Snímky galaxií nebo mlhovin
Letošní rok ve vědě přinesl mimo jiné nevídané obrázky z hlubin vesmíru. V létě vědci zveřejnili první data z vesmírného teleskopu Jamese Webba. Nejen astronomové se těšili na dosud nevídané podrobnosti. Od té doby na zemi proudí fotografie galaxií, mlhovin, ale i planet, které ještě nikdo na zemi v takové podobě neviděl.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, přičemž se teleskop od rakety bez problémů odpojil 27 minut od startu.
Teleskop se pohybuje ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od naší planety, v bodě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Náklady na misi Webbova teleskopu představují v přepočtu 223 miliard korun.
Jak odklonit asteroid?
Čtěte také
Lidstvu se poprvé v dějinách také podařilo změnit oběžnou dráhu planetárního tělesa. Ukazují to data z mise sondy DART. Ta se koncem září strefila do asteroidu Dimorphos, objeveného českými astronomy. Podle americké vesmírné agentury NASA tak první test planetární obrany dopadl úspěšně.
Pokus by mohl znamenat, že by Země mohla v případě hrozby v podobě asteroidů do budoucna čelit.
