Zápisky z fronty. Svědectví válečného reportéra Martina Dorazína z ukrajinského bojiště

Musíme počítat s čímkoliv, včetně masivního ruského útoku, předpovídal velitel pluku Azov. A pak přišla válka

Poslední dny před ruskou invazí trávil zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín v Mariupolu, strategicky významném přístavu na dohled od Rusy okupovaného Krymu. Zatímco Západ do poslední chvíle nechtěl věřit, že Putinův režim je schopný překročit všechna dosud platná mezinárodní pravidla, ukrajinští velitelé se připravovali na nejhorší. Martinu Dorazínovi to tehdy v rozhovoru potvrdil i samotný velitel pluku Azov, který později bránil město do poslední vteřiny.

V únoru v Mariupolu nic nenasvědčovalo začátku války, nejhorší v Evropě od druhé světové. Seděli jsme s přáteli v baru a poslouchali živý koncert muzikantů, zpívajících rusky oblíbené písničky nás všech.

O školení a výcvik je v Mariupolu v Doněcké oblasti velký zájem

V životě by nás nenapadlo, že potřebujeme ochranu takzvaného rusky mluvícího obyvatelstva východní Ukrajiny, které údajně ohrožují ukrajinští nacionalisté. To totiž byla první oficiální záminka pro Putinův vpád na Ukrajinu.

Normální lidé se prostě normálně veselili. Až později jsme se dozvěděli, že britské a americké rozvědky předaly Kyjevu přesnou informaci o datu začátku ruské invaze. I proto ukrajinský pluk Azov začal připravovat civilní obyvatelstvo na ten nehorší možný vývoj.

Pluk Azov a příprava na nejhorší

Současným velitelem pluku Azov, ukrajinské národní gardy, je Denys Prokopenko. Pluk se skládá ze dvou operačních praporů, tankové roty a dělostřelecké divize. Byl hlavní silou obrany Mariupolu už v roce 2014. O rok později získal pluk kontrolu nad pěti městečky a vesnicemi na východ od Mariupolu. Vytvořil tím nárazníkovou zónu chránící přístav.

Pluk má vlastní vojenskou školu, jejíž vojenští učitelé školili všechny, kdo měli zájem. Včetně civilistů.

Ukrajinci se chystají na válku, v Mariupolu se učily zacházet se zbraní třeba i ženy nebo senioři

„Každý obyvatel Mariupolu musí být připraven na tu nejhorší variantu vývoje. Cvičíme civilisty, aby byli schopni ochránit svůj život a svoji rodinu. Výcvik má čtyři základní směry. Prvním je zdravotnický kurz první pomoci, kde je například učíme, jak ošetřovat zraněné při bombardování,“ popisoval Prokopenko před ruskou invazí.

Druhým okruhem školení je chování v extrémních situacích. Vojáci radí lidem, jak si mají počínat při útěku a co si vzít s sebou. „Třetí částí je minová bezpečnost. Pokud člověk najde nepřátelský projektil, který nevybuchl, měl by vědět, jak místo označit a kam nález co nejrychleji telefonicky nahlásit,“ pokračoval.

Čtvrtým školicím okruhem je základní manipulace se zbraní. Stávalo se totiž, že lidé našli samopal na ulici. Učíme je, jak zbraň zajistit, aby náhodným výstřelem nezranili sebe nebo někoho kolem.“

Putinova propaganda

Velitel pluku Azov Denis Prokopenko už tehdy zvlášť důrazně upozorňoval i na jinou zbraň, kterou protivník používá, a tou je propaganda.

Velitel pluku Azov Denys Prokopenko

„Uvedu vám konkrétní případ. Když náš pluk Azov stál v roce 2014 na východní hranici Mariupolu a bránil ji, ruská propaganda v téže chvíli tvrdila, že město už obsadili Rusové. Lidé si to přečetli, a začali prchat, vytvořili se kolony autobusů a aut odjíždějících do Záporoží a Berďansku,“ vzpomínal.

Nic z toho nebyla pravda, byla to jen obyčejná Putinova dezinformace, která měla vyvolat ztrátu důvěry v naši vládu a armádu a přimět obyvatelstvo k útěku,“ zdůrazňoval Denys Prokopenko. 

„Je to hybridní konfrontace. Rusko se snaží nevojenskými a asymetrickými akcemi psychicky podlomit naše obyvatele a nahlodat jejich důvěru v armádu. Je nutné tomu v zárodku učinit přítrž.“

Demonstrace proti ruské agresi v Mariupolu

Bránil město do poslední vteřiny

Na rozdíl od některých ukrajinských politiků bral velitel pluku Azov ruskou hrozbu vážně. „Vezmeme-li v úvahu, že máme co do činění s Ruskem, v jehož čele je člověk, který, otevřeně řečeno, nemá všech pět pohromadě, musíme počítat s čímkoliv, včetně masivního ruského útoku,“ předpovídal Prokopenko v rozhovoru pro Radiožurnál.

Čtěte také

Je otázkou, jestli k tomu Rusové mají dost sil a vůle. Měli by vědět, že ukrajinská armáda bude bojovat až do konce. Tady v Mariupolu jsme se nevzdali v roce 2014 a ustupovat nebudeme ani teď. Jejich vojenské uskupení je dost velké, ale nevěřím, že mají sílu prorazit naši obranu.“

Ani velitel pluku Azov nedokázal nebo nechtěl vývoj předvídat. Společně s několika stovkami příslušníků Azovu zůstal v ocelárnách Azovastal a bránil město do poslední vteřiny. Podle dostupných informací se teď nachází v Moskvě, v neslavně proslulé věznici Lefortovo.

autoři: Martin Dorazín , vma
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.