Válka už mohla dávno skončit, kdyby sankce zesílily. Rusko je pod ekonomickým tlakem, tvrdí analytik
Jaký význam mělo velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem? Poslechněte si rozhovory se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Martinem Dorazínem a bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu vyhlásil velikonoční příměří, boje se tak měly zastavit až do půlnoci 21. dubna. Ani Velikonoce se však neobešly bez ruských útoků, mrtvých a zraněných. „Strategický význam byl určený do Bílého domu. Spíš než jako vojenskou bych tohle označoval za propagandistickou a PR akci,“ popisuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Klid zbraní mezi Ukrajinou a Ruskem byl vyhlášen velmi nečekaně a náhle. Mohlo to třicetihodinové příměří sloužit ruské armádě jako strategická pauza pro vojenské účely?
Jsou faktory, které by v něčem mohly pomoct, například ženijní opatření. Pokud by Rusové chtěli někde obnovit svoje útoky proti ukrajinským obráncům, tak jejich ženisté mohli třeba v této době připravit přemostění některých vodních překážek a podobně.
Čtěte také
Ale když se na to podíváme z velkého pohledu, tak se skutečně nedomnívám, že by důvodem pro příměří měly být vojenské akce. Byť nevylučuji, že ruská strana to mohla zneužít. Ale i to by mělo spíš taktický než strategický význam.
Strategický význam byl spíš určený do Bílého domu. Vladimir Putin po určitém rozladění, které americká strana vyjádřila – bohužel velmi diplomaticky – chtěl ukázat, že on je ten, který na příměří pracuje a záleží mu na ukončení bojů. Spíš než jako vojenskou akci bych tohle označoval za propagandistickou a PR.
Ruské podmínky
Vladimir Putin v pondělí v ruské státní televizi prohlásil, že je otevřený přímým rozhovorům s Ukrajinou, což dlouhou dobu nebyl. V jaké fázi je teď válka na Ukrajině? Momentální situace úplně nenasvědčuje tomu, že by Rusku vyhovovalo ukončení konfliktu. Máte pocit, že najednou obrací? Nebo opět jde o jakýsi propagandistický nástroj?
Vladimir Putin sice na jednu stranu prohlásil, že je připravený na přímé rozhovory, to je hezké. Nicméně na druhou stranu potvrdil, že rozhovory by měly probíhat podle ruských podmínek a ty jsou nepřijatelné nejen pro Ukrajinu, ale i pro civilizovaný svět.
Znamenaly by to, že Ukrajina by musela uznat anexi a postoupit Rusku území, které Rusko v tuto chvíli okupuje, ale i území, na kterém vůbec vojensky přítomné není a které stále drží ukrajinští obránci.
Znamenalo by to eliminaci ukrajinské armády a do budoucna by Ukrajina stála ruské hrozbě osamocená a neschopná se bránit. V tomhle směru to neznamená vůbec nic.
Ano, Rusku se vojensky relativně daří naplňovat jeho cíle v tom smyslu, že na frontě postupuje. Na druhou stranu je to za cenu ohromných obětí a ekonomických výdajů a postup tomu neodpovídá. Postup se měří na metry až desítky metrů za den.
Čtěte také
Současně je Rusko pod velkým ekonomickým tlakem, přestože tvrdí, že tomu tak není. Když se podíváte na to, co Rusové chtějí v průběhu vyjednávání s americkými vyjednavači, tak na prvním místě je ukončení sankcí.
Sankce nejsou nijak významné, ale i tak Rusko bolí – například na poli dopravních letadel, například pokud jde o export ruských zemědělských produktů přes Černé moře a podobně.
To jenom ukazuje, že pokud by Spojené státy, Evropská unie a další země, které Ukrajinu minimálně verbálně podporují, chtěly, tak zesílením sankcí válka už mohla dávno skončit.
Co by znamenalo, kdyby od úsilí o mírové rozhovory odstoupily Spojené státy?
Zásadní je, aby nebyla ukončena logistická podpora pro americké zbraňové systémy, které na Ukrajině už jsou. Administrativa Donalda Trumpa ukončila dodávky vojenského materiálu. To znamená, žádný nový stroj nebude. Zatím ale mírové rozhovory evidentně nikam nevedou.
Rozhovory s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým a zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Martinem Dorazínem si poslechněte ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.