Zajímá vás, jak vypadala Sindibádova loď? V Ománu turisty na tradiční dáu i povozí

V loděnici v ománském přístavu Súr se lodě dáu staví tři sta let
V loděnici v ománském přístavu Súr se lodě dáu staví tři sta let
0:00
/
0:00

Dřív než na začátku novověku ovládli světové oceány Evropané, dominovali východním mořím mořeplavci z Arábie. Do vln vyráželi nejčastěji na lodích zvaných dáu. Přestože teď většinu námořního obchodu obstarávají velká ocelová plavidla, ve vlnách perského a ománského zálivu i dnes můžete narazit na tradiční dřevěné koráby. Jak se vyrábějí, se do loděnice v ománském přístavu Súr, zajel podívat reportér Zdeněk Novák.

První, co jsem při příchodu ucítil, byla neobyčejně krásná vůně dřeva,“ rozplývá se kousek od vchodu jeden z návštěvníků loděnice Belgičan Marc. Dáu se vyrábí na břehu řeky, kousek od moderního visutého mostu. Kromě nosu a očí vás k ní spolehlivě dovedou i uši a zvuky bušení, řezání, hoblování a broušení dřeva.

Ruční práce

To má na svědomí asi desítka tesařů a dalších dělníků. Pár jich hned za plotem obrábí dřevo na křesla, stoly a dřevěná zábradlí nejen na lodě. Vedle jsou haldy dříví, které o kus dál zpracovávají další dělníci.

Egypt opravdu zblízka? Nejlépe z paluby dahabíje ve velmi pomalém rytmu

Plavba na dahabíje je nezapomenutelný turistický zážitek. Odpočinout si na ni jezdí ale i Egypťané z rušné Káhiry

Po Nilu v Egyptě je možné se plavit na několikapatrových hotelových lodích s bazény, bary i restauracemi. Mezi Luxorem a Asuánem jich pendlují desítky. Kdo se chce ale dostat blíž vodě, přírodě, i místním lidem, může si k plavbě zvolit tak zvanou dahabíji. Typické nilské plachetnice vozily turisty už v 19. století. S pár lidmi na palubě a skoro osobním servisem jsou dnes exkluzivním dopravním prostředkem.

V této loděnici se dáu staví tři sta let. Majitel už je starý, proto teď vše řídí jeho synové,“ vede Abdalláh skupinku turistů do hlavní části loděnice. Pod dřevěným přístřeškem tady trojice dělníků hobluje různě velké kusy dřeva a některé z nich přibíjí k asi dvacet metrů dlouhému masivnímu kýlu rozpracované lodi. Vedle ní jsou tři menší, podlouhlé nedodělané čluny.

Dřevěná flotila

Na druhé straně kýlu podpírá dřevěné lešení mohutný trup korábu, za kterým je ještě jeden majestátní, přes dva metry vysoká loď dáu. Z hlavní paluby stoupají v její zadní polovině dvě další kryté stříškou na masivních sloupech s vyřezávanými květinovými ornamenty.

Tradiční výroba lodí ze dřeva v Arábii pokračuje asi už jen v Ománu

Takto velkou loď stavíme aspoň osm měsíců,“ ukazuje Abdalláh na koráb, na jehož palubu teď po žebříku stoupají dva návštěvníci loděnice. „Výroba menší trvá čtyři až šest měsíců, ale u takto velkých lodí to trvá osm a někdy i deset měsíců. Vše je ze dřeva. Myslím, že Omán je jediná země Perského zálivu, kde se pořád staví ze dřeva.“

Sindibádovo dědictví

Vikinské lodě přežily své tvůrce o víc než tisíc let. Údiv budí nejen díky tomu

V muzeu jsou k vidění tři originály vikinských lodí, které se dochovaly díky tomu, že byly pohřbeny spolu s vikinskými náčelníky

Středověcí obyvatelé Skandinávie byli obávaní válečníci a skvělí mořeplavci. Před jejich loupeživými válečnými výpravami se třásli obyvatelé i na západě a jihu Evropy. Unikátní dřevěné veslice s nízkým ponorem jim umožnily pronikat i hluboko do vnitrozemí. Přestože vznikly před víc než tisícem let, můžete si je dodnes na vlastní oči prohlédnout v norském Oslu.

Z Ománu a možná i přímo ze Súru údajně pocházel i legendární námořník Sindibád. Ománci byli odpradávna dobří námořníci. Po moři se plavili podle hvězd,“ naznačuje průvodce Abdalláh, že Sindibádovy příběhy z pohádek Tisíce a jedné noci můžou mít reálný základ.

Omán a konkrétně přístav Súr byly v minulosti obchodní křižovatkou, která spojovala východní Afriku, Blízký východ s jižní a jihovýchodní Asii se zeměmi jako Indie, Indonésie a Malajsie. Tady se překládalo zboží z Arábie, Afriky a Asie – datle dřevo a koření,“ vysvětluje průvodce Abdalláh, jak to bylo s ománskou mořeplavbou.

Zašlá námořní sláva

Právě lodě dáu otevřely zemi cestu k bohatství a moci. „Omán ve své době ovládal části Afriky – východní pobřeží Tanzanie a Zanzibar. Měli jsme po Británii největší námořnictvo na světě,“ vyzdvihuje hrdě Abdalláh.

Výroba menší lodi trvá čtyři až šest měsíců, velká loď zabere osm a někdy i deset měsíců

Dnes už to s jejich mořeplavbou tak slavné není. Lodě dáu se ale pořád používají. Jen dnes je pohánějí spíš naftové motory než vítr v plachtách a za kormidlem častěji než ománští Arabové sedí Indové nebo Bangladéšané.

Na daleké výpravy jako námořník Sindibád na nich už lidé nevyrážejí, z jejich paluby si ale můžete užít třeba vyhlídkovou plavbu nebo výlet za delfíny.

Spustit audio
autoři: Zdeněk Novák, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související