Zabíjení k válce patří, nechápu ale, jak může někdo zastřelit dítě, říká vyšetřovatel Vladimír Dzuro
Vladimír Dzuro odjel bývalé Jugoslávie v roce 1994. O rok později se stal součástí týmu OSN, který řešil válečné zločiny. Se svými kolegy hledal na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války.
Hostem je Vladimír Dzuro, někdejší vyšetřovatel haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Moderuje Lucie Výborná.
Balkán byl zmítán válkou. Ve městech stály vyhořelé domy a mezi nimi bariéry z náklaďáků, které měly alespoň trochu chránit před odstřelovači. Po ulici pobíhaly i děti.
Jeden malý kluk třeba sháněl od kolemjdoucích baterie do walkmana. Když se jednou odpoledne Vladimír Dzuro vracel do hotelu, ležel chlapec na zemi. Zastřelil ho nejspíš nějaký sniper.
Proč situace přerostla v krvavý konflikt?
Po rozpadu Sovětského svazu ztratila Jugoslávie postavení chlouby socialismu. Dluhy vůči ostatním státům rostly a zvyšovala se také nezaměstnanost. Frustrace se nakonec spojila s nacionalismem a etnickou nenávistí. „Když už tuhle nacionální vlnu rozjeli, pak už to nebylo možné zastavit,“ vysvětluje Vladimír Dzura.
O tragédiích obětí války a svých zkušenostech vyšetřovatele válečných zločinů Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii napsal Vladimír Dzuro knihu. Jmenuje se Vyšetřovatel - Démoni balkánské války a světská spravedlnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Putin nám bezpečnostní záruky nedá. Potřebujeme partnery, prohlásil Zelenskyj při návštěvě Prahy
-
Soltész: Fico je dědicem komunistické strany. Jeho sen bylo být prvním generálním tajemníkem ÚV KSČ
-
Trump chce z Alcatrazu znovu věznici. Návrh naráží na zákony, památkáře i miliardové náklady
-
Osvětim jsem přežila díky náhodě jako jediná z rodiny, vzpomíná 95letá Eva Pokorná