Za cílená opatření na rizikové osoby by stát zaplatil méně než za lockdown, říká imunolog Svoboda
„Už na jaře jsme říkali, že je třeba individuálně zacílit všechna opatření na rizikovou populaci, především na lidi chronicky nemocné,“ míní imunolog Jaroslav Svoboda. Jak ochránit rizikové skupiny? A jsou současné restrikce nezbytné? Nejenom na to odpovídá v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem.
Říkáte, že je potřeba zacílit opatření na rizikové skupiny. Ale jakým způsobem?
Za prvé, pro všechny lidi by mělo platit pravidlo 3R, to znamená rouška, mytí rukou, sociální distance. Já jsem viděl, že i před prohloubením opatření lidé, když šli do obchodu, tak si vzali roušku.
Čtěte také
Jak ale chránit rizikové skupiny?
Tam je to třeba řešit individuálně. Zpočátku byly námitky: Přece je nebudete izolovat? To samozřejmě vůbec nikdo neměl na mysli. Třeba ve třígenerační rodině, která žije v malém bytě s těžce nemocnou babičkou užívající cytostatika – a třeba jsou tam i děti. Tu babičku chránit doma nelze. Stát by jí nabídl v hotelech – které se dnes zavírají, nevím proč – apartmán nebo nějaký slušný pokoj, kam by mohla vzít i psa nebo kočičku, aby tam nebyla sama. Tam by jí zajistili stravu, mohla by chodit i ven, ale měla by ochranné pomůcky v nejvyšší kvalitě. A zaplatil by to pochopitelně všechno stát. Stále by to vyšlo na méně než úplný lockdown ekonomiky.
Jste zastáncem toho, že by školy měly zůstat otevřené?
Myslím si, že ano. Kdo jsou chudáci, jsou kantoři – ti jedině budou v riziku. To jsou zdravotníci nakonec taky. Ale děti jsou zároveň vlastně velcí přenašeči, takže budují imunitu v populaci. A ta imunita evidentně funguje.
Sám říkáte, že i bezpříznakově infekční člověk je potenciální šiřitel nákazy. Proto bychom ale neměli asi podceňovat statistiky o covid pozitivních, ačkoliv u části z nich se nemoc nerozvine. Je to důležité číslo?
Je to důležité číslo, ale je snadno zneužitelné i z hlediska státní politiky a podobně. Dnes jsou statistické modely vytvořené v létě, kde se vychází z počtu hospitalizovaných, čili lidí s těžkým průběhem. To jsou lidé, kteří se nakazili asi před 3-4 týdny. A z toho se dá vypočítat, že u nás v České republice je dnes asi půl milionu infikovaných lidí. A myslím si, že toto je důležité číslo.
Může vyznít epidemie do vytracena? Mám na mysli, že sám virus zmutuje, zdegeneruje, takže se oslabí a přestane být lidskému organismu fakticky nebezpečný?
Mutace tam určitou roli hrají, protože drtivá většina mutací ten virus buď oslabuje, nebo jsou neutrální. Ale důležitější je otázka současně vznikající imunity. Když se to sečte dohromady, může postupně opravdu dojít k tomu, že ten virus vlastně bude běžným virem. Říkat, že je někdo covid-19 pozitivní, je blbost. Nevím, proč se to ve světě zavedlo. Má se říkat: nový koronavirus pozitivní, čili člověk, který ve výtěru z krku a nosu má koronavirus. Nemá covid, je zdravý. A teprve, když má klinické příznaky, to je těch 5 až 10 procent, které mají teploty, kašlou, bolí je svaly, nebo případně těžké formy na ARO.
Co očekávat od vakcíny proti koronaviru? A kdy se vrátíme k normálu? Poslechněte se Dvacet minut Radiožurnálu.
Související
-
Pokud budeme dodržovat pravidla, Vánoce zvládneme. Určitě ale ne v běžném režimu, myslí si ministr
Ačkoli na rozvolňování je brzy, kabinet připravuje plán rušení protiepidemických opatření. Jak bude vypadat, nastiňuje vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
-
Přísnější pravidla proti šíření koronaviru. Kde všude musíte mít respirátor?
Začíná platit přísnější vládní nařízení: ochrana nosu a úst je povinná ve všech uzavřených prostorech – i v práci. Další vlna zpřísnění přijde na začátku listopadu.
-
Je třeba říct si o pomoc. Někdy pomůže jeden rozhovor, nabádá psychoterapeutka
Jak zvládnout druhou vlnu koronaviru ve zdraví? Klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková radí nastavit si řád a zaměřit se na to, co se povedlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.