Dokud část populace, která nenosí roušky, nedostane rozum, situace se nezlepší, tvrdí imunolog

Může být boj s pandemií a jeho důsledky rozhodujícím faktorem letošních amerických voleb? Podle čeho se máme orientovat ve změti často protichůdných informací o novém koronaviru? Proč je momentálně Česko nejhůře postiženou zemí v Evropě? A kdy se náš život vrátí k tomu, co jsme si zvykli považovat za „normální“? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl imunolog Václav Větvička z Lékařské fakulty University of Louisville ve Spojených státech.

Spojené státy americké v pátek vykázaly kolem 100 tisíc nových případů koronaviru, což je dosud nejvyšší jednodenní přírůstek na světě. Čemu se to dá přičíst?

Čtěte také

Situace tam se od té české tak moc neliší. Restaurace jedou zhruba na 50 procent, na ulici mít roušky nemusíme, musíme je mít jen v obchodech a na úřadech a školy jsou skoro všude zavřené. Je to relativně podobné. Počet lidí, kterým já říkám koronaidioti, je stejný tam jako tady. Když jdu z metra a na schodech mě předbíhá pět mladíků bez masky a mají pocit, že kdyby nahoru vyjeli o minutu později, tak jim ujede svět, tak to je v Americe také. Dokud tahle část populace nedostane rozum, tak se to výrazně nezmění. Momentálně kromě roušek, dodržování rozestupů a mytí rukou, nemáme jinou možnost.

Když jsme spolu v tomto pořadu mluvili začátkem května, vypadala epidemická situace v Česku úplně jinak. Kde se stala chyba, že čteme o Česku jako o nejhorším státě na světě?

Neřekl bych, že se to zvrtlo a ani bych to nenazýval druhou vlnou. Virus tady s námi je a pravděpodobně bude nadále. Myslím si, že se všechno otevřelo příliš svižně. Kdyby zůstalo alespoň něco, řekněme roušky na ulicích, tak by byla čísla menší, ale muselo by se to dělat důsledně.

Imunolog Václav Větvička

Václav Větvička (*1954)

Synovec známého botanika stejného jména vystudoval přírodní vědy na Univerzitě Karlově a pracoval v Mikrobiologickém ústavu ČSAV. V USA se se stal profesorem na katedře patologie Univerzity v Louisville. Patří k předním vědcům v oblasti výzkumu přírodních imunomodulátorů, především beta glukanu. Kromě odborných vědeckých publikací píše i cestopisné, kuchařské a humoristické knihy.

Profesor lékařské fakulty University of Alabama Zdeněk Hel serveru seznamzprávy.cz řekl: „To nejhorší začíná právě teď a bude to trvat přibližně do konce února či března 2021. Vše, co se stalo dosud, byla vlastně jen předehra, legrace v porovnání s tím, co nás čeká v následujících měsících. Přes léto 2021 se situace podstatně zlepší. Očekávám dostupnost prvních vakcín a vylepšení léčebných postupů. Na podzim a v zimě 2021 přijde další vlna, ale bude již slabší. Plně se vše začne normalizovat v roce 2022.“ Jak to vidíte vy?

Já bych tu odpověď rozdělil na několik částí. Osobně na vlny nevěřím. Virus je s námi pořád. To, že v letních měsících bude lépe, je teorie často opakovaná v USA. Trochu tomu pomohl právě Trump, protože tvrdil, že teplo vir zničí. To se ukázalo jako nesmysl. To, že to v létě vypadalo nejlíp, bylo způsobeno tím, že jsme v dubnu všechno zavřeli, a teď to zažijeme znovu. Předpověď, že bude nejhůř kolem ledna a února, vychází do značné míry z toho, že by mohla naběhnout epidemie klasické chřipky. Letos to ale s normální chřipkou vypadá nadějně.

Mimo jiné jste ředitelem organizace International Society for Glucan Research. Zaměřujete se na studium přírodních imunomodulátorů. Jak nám mohou být prospěšné v posilování imunity?

Čtěte také

Pokud vybereme vhodně, tak nám pomohou hodně. Přírodní látky se lidstvo snaží používat od nepaměti. U glukanu už víme, jak to funguje, proč to funguje a hlavně víme, který ten glukan by to měl být.

Glukany se vyskytují v kvasnicích, houbách nebo v obilí. Vystačí si tělo s přirozeným příjmem, nebo  by je měl člověk brát jako doplněk stravy?

Jedině jako doplněk stravy, protože dostat je z buněčných stěn, kde fungují jako drát železobetonu, naše tělo nedokáže. Jinak by byli Češi asi nejzdravější národ, protože bychom si dali bramboračku nebo pivo a byli bychom za vodou.

autoři: Vladimír Kroc , vla

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.