Z toho, co lidé přispějí, jde z 90,5 % na přímou pomoc dětem, ubezpečuje ředitelka české sekce UNICEFu
Humanitární organizace UNICEF pomáhá dětem ve více než 150 zemích světa – pro kláštery zajišťuje pitnou vodu nebo se stará o to, aby mohly děti chodit do školy. To ale neznamená, že nepomůže i jednotlivci, pokud to jde. Například malého mnicha Dorjiho přivezli z Bhútánu do Česka, aby mu pomohli s nemocnými nohami.
Pro Dorjiho zorganizovali kampaň s výzvami na sociálních sítích, která ke konci byla úspěšná. „Lidé u nás hodně reagují na konkrétnost a adresnost pomoci. Víme, že Češi jsou solidární a štědří, ale potřebují mít jistotu, že jejich dar bude skutečně dobře využit a že se nepoužije na něco jiného,“ vysvětluje ředitelka české sekce humanitární organizace UNICEF Pavla Gomba.
Připomíná také, že organizace má v Česku na 60 tisíc dárců, a z toho, co lidé přispějí, tak z 90,5 % jde na přímou pomoc dětem. Dnešním trendem je totiž ústup od celosvětové distribuce věcných dodávek, kromě mimořádných krizových situací. Například po zemětřesení v Nepálu lidem dávali drobnou hotovost, aby si lidé pořídili to, co skutečně potřebují. „Do humanitární pomoci se zabudovávají pojistky proti zneužití,“ dodává.
Ubezpečuje také, že UNICEF je ryze nepolitickou organizací, která neprosazuje žádný konkrétní směr nebo filozofické zaměření, na druhé straně se snaží vycházet s místními autoritami, aby je zapojila do programů a motivovala k tomu, co je pro děti správné. „Často dosáhnete mnohem více tím, že změníte některé podmínky, než že to budete dělat mravenčí prací bez podpory náčelníků,“ nastiňuje.
A pokud se podaří odstranit místní překážky, jako třeba zrušit na základních školách školné nebo povinnost nosit uniformy, tak pak může být vzdělání přístupné pro mnohem více dětí. „V Ugandě se během jednoho jediného roku zvedla docházka o 100 %,“ uvádí jeden z příkladů.
Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Současná Británie lichotivě i nelichotivě
Jiří Hošek, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu
Jiná Británie
Aktuální sonda do britské společnosti. „Většina lidí při podpoře brexitu nemyslela na peníze z EU nebo celkově na ekonomiku. Měli strach z imigrace a znělo jim v uších prázdné heslo: „Chceme zpátky svoji zemi,“ říká v knize šéf cornwallské regionální správy John Pollard.
