Vzdělávání během koronakrize? Situaci zvládli jedinci, systém pokulhával, míní Pýchová

V krizové situaci se projevilo, jak je systém školství rozpadlý, hodnotí ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání a koordinátorka iniciativy Úspěch pro každého žáka Silvie Pýchová. Podle ní obstáli především jedinci – učitelé hledali nástroje, jak pomoci žákům, ředitelé zase způsob, jak výuku koordinovat.

„V České republice je vysoká míra autonomie škol, ve výsledku je to na ředitelích a na jejich zodpovědnosti. Systém se nedá hodnotit jako celek,“ upozorňuje. 

Čtěte také

Velkým neduhem českého školství je podle ní to, že chybí dlouhodobá vize vzdělávacího systému. Proto také nevíme, jak se zachovat v krizové situaci.

„Systém školství je velmi rozpadlý v tom, jak se věci řeší,“ říká, a poukazuje například na distanční vzdělávání, kdy učitelé často museli používat vlastní vybavení.

„Je velký otazník nad tím, jestli byl systém distanční výuky nějakým způsobem řízen. Na druhé straně, když je příliš řízen, tak brzdí ty, kteří systém už mají,“ upozorňuje.

I to ale má svá úskalí. „Jestliže nemáte žádnou podporu, jste škola závislá na svém zřizovateli a možná přijdou nějaké pokyny shora, tak je otázkou, jestli takto má fungovat autonomie,“ zdůrazňuje.

Otázkou tak podle ní zůstává, nakolik má být celý systém řízen, a nakolik má být autonomní.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.