Vyučující jako rukojmí Putinova režimu? Dostávali jsme prezentace s přesnými instrukcemi, popisuje dokumentarista Talankin

Vzpomenete si na ten den, kdy začala válka na Ukrajině? Nebo speciální operace, jak se to teď v Rusku musí říkat?

Čtěte také

Putin se nezměnil, podepsal smlouvu s ďáblem. Západní vůdci o všem věděli, myslí si ukrajinský dokumentarista

Ano, pamatuji si to. Je to něco, na co asi nikdy nezapomenu, protože takové emoce jsem nikdy necítil. U nás je poměrně velký časový posun vůči Moskvě. Bylo to už hodně po půlnoci, možná kolem čtyř hodin ráno, a vyšla informace, že vystoupí Putin.

Jako obvykle měl zpoždění, tak to dělá běžně. Začal mluvit a mluvil velice dlouho. Pamatuji si, že v mém bytě jsem v tu chvíli zůstal jenom já. Všechny stěny někam zmizely, všechno ztmavlo. A byl jsem tam jenom já a televize.

Nejdříve jsem tomu nemohl uvěřit, přepnul jsem na jiný kanál, kde byly zprávy, a tam bylo to samé. Zkrátka to tak bylo. Teď mám Tichona Dzjadka, což je vedoucí kanálu Dožď, spojeného se samými špatnými vzpomínkami. 

Prezentace a videa s instrukcemi

Vy jste do války pracoval jako učitel-organizátor. Jaké nové úkoly jste dostal začátkem války?

Čtěte také

Zemřela Dana Drábová. Připomeňte si ji rozhovorem o ruské atomové hrozbě. „Putin využívá hrůzy z jaderných zbraní,“ řekla

Nejprve bych chtěl popsat, co vlastně ta role znamená, protože je poměrně složitá. V zahraničí možná není tak běžná, ale v případě Ruska pedagog-organizátor odpovídá za různé svátky, exkurze, kulturní program, za různé návštěvy. V podstatě takový kulturně bohatý program. A v Rusku máte tuto funkci, pokud je ve škole hodně žáků. U nás jich bylo asi tisíc, celkem 989 žáků, to znamená poměrně velká škola. Tím pádem jsme měli i tuto funkci, v malých školách není.

A co se změnilo od začátku války? Začali jsme dostávat instrukce o tom, že vyučující musí vést hodiny jiným způsobem. Dostávali jsme přesné instrukce, jak máme učit, začali jsme dostávat hotové prezentace a videa. Tam bylo ukázáno, jak to máme dělat.

Museli jsme také natáčet videa, která se měla stát důkazem. Sám přesně nevím, proč bylo potřeba, abychom všechno točili a potom to někam museli posílat. Možná to sloužilo k nějaké diagnostice, jakým způsobem komunikovat s dětmi a jim toto sdělovat, možná to mají někde uložené… Upřímně nevím, jakou funkci to mělo.

Vy jste to museli uploadovat na nějaké servery?

Ano, přesně tak. Museli jsme to někam ukládat. Možná to bylo proto, aby kontrolovali vyučující. Zkrátka řekli: „Tady máte instrukce, musíte takto učit.“ A následně vás někdo natočí a pošle to někam, ale nevím.

A mluvili ti lidé tak, jak měli, protože se báli, nebo tomu věřili? 

To bylo různé. Někteří vyučující to možná nebrali tak do hloubky nebo to nebrali za vlastní, někteří se snažili opravdu vybírat slova a způsob, jak to budou učit. Zkrátka podle zadání museli odučit nějakou lekci, a to je přesně to, co udělali. Ale udělali to takovým způsobem, že z toho děti nic neměly, ale splnili úkol a bylo hotovo.

Na druhou stranu ale byli učitelé, kteří k tomu přistupovali s entuziasmem, s nadšením. A dokonce si tam ještě přidávali nějaké své věci.

Goebbelsovy metody

Na začátku války byli všichni v šoku. Ale za několik měsíců pro mě bylo těžké zjistit, že i někteří moji přátelé z Ruska uvěřili propagandě. Vy jste neuvěřil – jak je to možné?

Čtěte také

Rusko se definitivně proměnilo v bezprávní diktaturu. V Kyjevě jsem chtěl zůstat do posledního, popisuje fotoreportér Krupař

V prvé řadě chci říct, že s vámi zcela souhlasím, protože první dny po začátku války nikdo nevěděl, jak se má chovat, jak na to reagovat. Myslím si, že nastalo takové vakuum.

S kamarády jsme se rozhádali a potom jsme s některými třeba ani nemluvili. A v tu dobu vystoupil Putin v televizi a řekl, že válka nás sjednotila. A já nad tím přemýšlím – co to tady povídáš? Koho sjednotila? Tebe sjednotila? Mám tady přátele a nebavíme se spolu, nemůžeme si o tom otevřeně promluvit. Máme zcela různé názory. Koho to sjednotilo?

Má generace, řekněme mezi 25 a 35 lety, se zkrátka sbalila a odjela – sbohem. Přišel o ně.

Po tom, co začala válka, si řada lidí sbalila věci a řekli: „Tak teď už je nám úplně jasné, jak to funguje s Putinem v této vládě. A jestli jsme dříve možná pochybovali, teď už je všechno úplně jasné.“ Sbalili se a odjeli. Putin to všechno viděl a uvědomil si, že má generace, řekněme mezi 25 a 35 lety, se zkrátka sbalila a odjela – sbohem. Přišel o ně.

Protože propaganda je opravdu něco strašného, zvlášť to, co se děje ve školách. Ale když se na to podíváme z jiného úhlu pohledu, tak to vypadá, že všechno ještě možná není úplně ztraceno. Propaganda nevzniká sama od sebe. Měli jsme učitelku společenských věd a ekonomie – měl jsem ještě to štěstí, že se to učilo, teď už to není –, která řekla, že zboží, které se hodně prodává, nepotřebuje reklamu. Že tady máme propagandu, znamená, že mají problémy.

Vláda má problémy a uvědomuje si, že v podstatě přišla o celou generaci. Povedlo se to celkem rychle, protože zapojili všechny metody Goebbelse. Myslím si, že Goebbels sedí a tleská Putinovi, jak to všechno použil, a říká si: „Ty jsi ale šikovný student, máš jedničku.“ 

Pro mě by byl asi úplně nejhorší pocit, že nemůžu nic udělat a že sama nic nezměním. To je pocit, který asi dobře znáte.

Nejenže nemůžete nic změnit, nemůžete k tomu nic říct. 

Učitel velezrádcem

V dubnu roku 2023 přijala ruská vláda nový zákon o velezradě. Vy jste se najednou stal velezrádcem.

Čtěte také

Putin je stále osamělejší, ale pořád je to sovětský tajný policajt, hodnotí zkušený tlumočník Dvořák

Ano, kdyby na to přišli. Nebo nepřišli, protože moje pozice v Karabaši byla otevřená, všichni to věděli a já jsem všem otevřeně říkal, že nenávidím ten režim, nelíbí se mi. A říkal jsem to napřímo: „Podívejte se na to, všimněte si, co se děje!“

Ale v Rusku je takový režim, kdy je všechno, co se týče policie, naplánováno. Takže policie dostane plán, že třeba musí zatknout dva nebo tři lidi. A kdyby jim toto přišlo, tak jsem nepochybně jeden z nich. 

Stejně bych se bála, protože bych věděla, že točím film pro někoho v Evropě. 

Když jsme začali spolupracovat s Davidem, tak už jsem se trochu bál. Protože v Rusku to jsou samozřejmě zakázaná slova – spolupracovat s americkým režisérem.

Vlastně už jste cizí agent.

Ano, v tu chvíli jste zahraničním agentem.

Jak se Pavel Talankin vyhnul vojenské službě? Kdy se seznámil s režisérem Davidem Borensteinem? A které scény se do filmu nedostaly? Poslechněte si celý rozhovor.