Vyloučená lokalita neznamená, že v ní žijí chudí lidé. Spíše považují veřejný prostor za součást svého bydlení, říká ombudsman Křeček

Co podle vás znamená vyloučená lokalita?

Já tomu rozumím tak, že tam žijí lidé, kteří samozřejmě nejsou bohatí, ale nedá se říct, že by to byly lokality jen pro chudé lidi, protože chudší lidé bydlí i jinde, v jiných částech měst než ve vyloučených lokalitách. Jsou to lokality, kde lidé příliš nedbají na své okolí, na úpravy svého bydliště, svého domova.

Považují spíše veřejný prostor za součást svého bydlení, než aby se zavírali ve svých bytech. Je to celý komplex problémů, včetně stavebních, protože domy, které tam jsou, v naprosté většině nejsou v dobrém stavu a nikdo se o ně nestará, ať už stavební úřady, obce nebo kdokoliv jiný. Rozhodně se nedá říct, že by se vyloučené lokality daly popsat jednou větou.

Tvrdíte, že existuje právo na bydlení. Jak ho zajistit těm, kteří mohou být pro většinu společnosti nevítanými sousedy?

Moje dlouhodobá odpověď je, že to je problém státu. A pokud se domníváme, že by to měly řešit obce nebo dokonce neziskové organizace, tak to je podle mě nesprávné. Domnívám se, po své dlouholeté zkušenosti, že právo na bydlení je a musí ho řešit stát, ale těžko to žádat od obcí, které vždy dávají přednost místním lokalitám, přizpůsobivým nebo občanům dané obce, a chtít od nich, aby zajišťovaly bydlení pro lidi, kteří se včera přistěhovali, neúčastní se života v obci nebo se ho účastní dokonce negativně.

Čtěte také

Stojím si za tím, že Stanislav Křeček nebyl dobrá volba, říká bývalá ombudsmanka Šabatová

To asi není příliš spravedlivé. A beseda v parlamentu to velmi jasně ukázala, každý si ji může poslechnout. Názory starostů tam byly řečeny velmi, velmi otevřeně.

Jak podle vás funguje inkluze ve školství?

Inkluze ve školství nám samozřejmě nefunguje, protože je vázána na vyloučené lokality a lidé z těchto vyloučených lokalit většinou chtějí, aby děti chodily do stejných tříd s obdobnými dětmi. A naopak většinová majorita si přeje, aby tomu bylo jinak. Čili inkluze, na kterou jsme tolik spoléhali, nám nefunguje. Myslím, že se nám problém naopak spíše prohlubuje.

To, že nenalézáme odpověď, je spojeno hlavně s tím, že poctivé odpovědi nehledáme, že to označujeme za rasismus českého národa a svádíme na morální vlastnosti většiny obyvatel. Domnívám se, že to není spravedlivé.

Před rokem, v únoru, zaslalo čtrnáct organizací a několik jednotlivců dopis Evropské komisi, kde vyjadřovali obavy nad tím, že vaše výroky odrazují potenciální oběti diskriminace z řad romské menšiny obracet se na kancelář veřejného ochránce práv. Evropská komise odpověděla, cituji, že „sdílíme váš názor, že opakované diskriminační výroky Stanislava Křečka vzbuzují velmi vážné obavy“. Jak si vysvětlujete takové stanovisko vrcholného orgánu Evropské unie?

Především nejde o Evropskou unii nebo Evropskou komisi, jde o nějaké oddělení, které má na starosti styk s veřejností, čili Evropská komise se tímto samozřejmě nezabývala, protože není orgánem, který by mohl řešit výroky českého ombudsmana nebo nějak ovlivňovat jeho práci.

Čtěte také

V otázce diskriminace bohužel nevidím posun. Ani u majority, ani u Romů, říká ombudsman Křeček

Ale to je to, na co se ptáte od počátku. Jakmile řeknete něco jiného, například, že by se romské organizace měly více podílet na zvelebení vyloučených lokalit, tak jste označen za rasistu, protože tím do toho dáváte ten etnický princip. A to, myslím, není v pořádku.

Už v tomto směru proběhlo nějaké jednání mezi vámi a jejími zástupci?

Ne, žádné takové jednání neproběhlo, ani proběhnout nemůže. Evropská komise se tím prostě nemůže zabývat. Ty organizace poslaly nějaký dopis, kde mi vytýkají některé věci, ale konkrétně nikde žádný výrok, který by byl rasistický, uveden není. Já jen volám po tom, aby se Romové začali sami podílet na svém životě, na řešení problémů.

Může pro nás být v něčem poučný vývoj podobných lokalit ve Švédsku? A proč je tolik výroků českého ombudsmana na adresu menšin a uprchlíků kritizováno? Poslechněte si celý rozhovor.