V otázce diskriminace bohužel nevidím posun. Ani u majority, ani u Romů, říká ombudsman Křeček

15. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stanislav Křeček

Romské rodiny velmi obtížně hledají nájemní bydlení prostřednictvím realitních kanceláří, a to i v případech, kdy řádně pracují a mají finanční prostředky na hrazení nájmu. „Když se dozví, že jsme Romové, byt nám nedají," S touto zkušeností se setkává většina Romů v Česku. O vyjádření nejen k problematice praktik některých realitních kanceláří hovoří s Ivetou Demeterovou veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Pane Křečku, diskriminace Romů v České republice přetrvává. Kolik žádostí s ohledem na předchozí léta úřad ombudsmana ročně přibližně řeší?

„Jde o jednotky, dvě nebo tři stížnosti za rok.“

Na diskriminaci upozorňuje i Evropská komise ve své zprávě o integraci Romů v Evropské unii. Zároveň varuje Českou republiku před nárůstem případu diskriminace Romů hlavně při hledání bydlení…

„Já tato zjištění odmítám. Myslím si, že nejsou objektivní a nevím, kde tyto orgány své informace berou, ale úřad veřejného ochránce práv se proti nim rozhodně staví.“

Čtěte také

Romové často při hledání bydlení naráží na to, že Romy do nájmu nikdo nechceme. Vzpomeňme případ osmadvacetiletého Roma z Kralup nad Vltavou, který dva roky nemohl sehnat podnájem a proto si posledních pět telefonátu s realitkami nahrával. Tyto telefonáty potom zveřejnil server Romea.cz. Je podle vás protiprávní, aby realitka zastupující smluvně majitele bytu, odmítla zájemce o pronájem kvůli tomu, že je Rom?

„Zveřejněné rozhovory jsou smutné čtení. Jde o naprosto jasnou diskriminaci. Odmítnout zájemce proto, že je Rom, nebo proto, že je starý, je to diskriminace. Kdyby se ten člověk obrátil na soud, samozřejmě vysoudí omluvu a nějaké odškodnění. Problém ale je v tom, že byt stejně nezíská. Ten získá tehdy, až tady odpadne důvod, ona obava z toho, že byt zničí, což je s tím bohužel, lidé bohužel takovou zkušenost mají. Chce to oboustranný posun - nejen si stěžovat na majoritu, že Romy diskriminuje, ale je potřeba i snaha z druhé strany, dokázat, že tomu tak není a že je snaha věci změnit. A to já bohužel nevidím.“

Pane Křečku, nemyslíte si, že vaše vyjádření nahrávají proti Romům?

„Ne, nemyslím si to. Lidé mi naopak píší a vítají, že pojmenovávám problémy takové, jaké jsou.“

V komentáři, který vyšel začátkem července v deníku Právo, jste napsal, že „na vytvoření bohatství ve Spojených státech amerických měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků. Totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá.“ Jak to máme chápat?

„Tato věta byla pochopena trošku špatně.“

Jenom doplním, že otroctví černochů ve Spojených státech amerických bylo zrušeno v roce 1865 a otroctví Romů v Rumunsku bylo zrušeno 1856. Co to tedy vypovídá o přínosu romských otroků na vytvoření bohatství v Evropě?

„Moje vyjádření se vůbec netýkalo otroků. Pokud je to spojeno takto, jde o nedorozumění. Neměl jsem vůbec na mysli otrockou práci, ale podíl Romů na vytváření společenského bohatství.“

Romové se ale na vytváření společenského bohatství podíleli…

„Bezpochyby. Problémem je, zda si to společnost uvědomuje, nebo zda na to má většina lidí zcela opačný názor. Což samozřejmě Romům škodí.“

Spustit audio