Stanislav Křeček: Šabatová mě odřízla. Diskriminace má řešit soud, ne ombudsman

„Uvědomuju si, že řada lidí už dnes dává najevo, že s mojí kandidaturou nesouhlasí. Nešel bych do příliš přátelského prostředí,“ připouští Stanislav Křeček. Přesto se o prezidentově návrhu nerozhodoval dlouho.

Čtěte také

iROZHLAS

Můj přístup k úřadu by byl méně ‚neziskovkářský‘, říká prezidentův kandidát na ombudsmana Křeček

Na překážku podle něj není ani jeho věk. Pokud by ombudsmanem byl po celé funkční období, odcházel by v 88 letech. „Možná ho celé nedokončím, po volbách se může změnit politická situace a budou jiní kandidáti. V této chvíli to jako problém nevidím,“ říká ke svému věku.

Věřím, že prezident nestřílí od boku

Svoji kandidaturu Křeček nepovažuje za předem ztracenou bitvu. „Jestliže mě prezident navrhl, tak pevně věřím, že se s někým na mé kandidatuře dohodl. Že nestřílí od boku a zvažuje, jestli kandidatura má smysl,“ říká Křeček, kterého stejná sněmovna, která bude o jeho kandidatuře rozhodovat, ho loni na jaře dvakrát nezvolila zástupcem Anny Šabatové.

„Tehdy to byla jiná situace. Nemělo smysl, aby na jaře volili zástupce, když budou v prosinci volit ombudsmana,“ argumentuje. „Neúspěšné tři volby nebyly proto, že by nesouhlasili s kandidáty, ale protože se sněmovna rozhodla, že nebude volit nikoho, než bude jmenován nový veřejný ochránce práv.“

Šabatová mě nebrala jako zástupce

Čtěte také

iROZHLAS

‚Úřad ombudsmana si v Česku získal pověst, že píská rovinu.‘ S právníkem Němečkem o kauze Válková-Urválek

Mezi kritiky Křečkovy kandidatury patří i dosavadní ombudsmanka Šabatová, jíž dělal šest let zástupce. „Nebrala mě jako zástupce, byl jsem zcela odříznut a do řízení jsem nemohl zasahovat,“ hodnotí nefunkční spolupráci. „Přesto jsem cítil odpovědnost za chod toho úřadu a dával jsem to najevo,“ hodnotí zpětně.

Stanislav Křeček z pozice zástupce ombudsmanky také veřejně kritizoval některá její rozhodnutí. „Říkal jsem jen své názory,“ brání se s tím, že rozhodnutí Šabatové nezpochybňoval. „Jen jsem říkal, že bych rozhodl jinak, a myslím, že část společnosti to oceňovala,“ dodává.

Pronajímatel má právo Romy odmítnout

Jedním z případů, kdy se názory Šabatové a Křečka rozcházely, byla stížnost na chování realitních kanceláří, které odmítaly pronajmout byty Romům. Podle ombudsmanky šlo o nepřípustnou diskriminaci, Křeček se i s odstupem domnívá, že jde o právo pronajímatele vybrat si nájemníka a konkrétní rozhodnutí, zda šlo o diskriminaci, by mělo padnout u soudu.

„Nejsou jen práva jedné skupiny, jsou také práva jiných lidí. Realitní kancelář má právo odmítnout někoho proto, že je Rom, pokud vychází ze své zkušenosti a jestliže je přesvědčen o tom, že ten člověk se nebude řádně chovat nebo nebude platit,“ vysvětluje svůj postoj.