Výjimeční psi
Pes, co cítí bankovky: jak vypadá pracovní den vlčáka Sida z celního úřadu?
Německému ovčákovi Sidovi je šest let a pro celníky pracuje hlavně na pražském letišti Václava Havla. Už pět let tam odhaluje u cestujících větší obnosy peněz. Bez nahlášení se totiž nesmí převážet mimo EU víc než deset tisíc eur v hotovosti. Sid zná moc dobře pach bankovek a v minulosti je objevil i v podprsence jedné z cestujících.
Čtěte také
„Sid je německý ovčák a je mu šest, pracujeme spolu už pět let,“ popisuje Sidův psovod Petr, který na letišti spadá pod Celní úřad Ruzyně. Ten má celkem třináct služebních psů s různou specializací. Sid se zaměřuje na vyhledávání bankovek.
Petr předvádí, jak se Sidem trénuje. Na zem pokládá na různá místa tři plechové krabičky. V jedné jsou složené bankovky: „Tyto krabičky neboli sniffry se používají na začátku k výcviku a potom v rámci tréninku, kdy tomu psovi oživíme pach. Nebo když třeba dlouho pracuje a nenachází a my ho chceme nabudit, aby dostal odměnu, aby měl víc elánu.“
Sidova odměna je gumový míček. Každý pes má jinou hračku, za kterou je ochotný pracovat.
Napínavé zastavení
Po úspěšném tréninku celník Petr ukazuje vyhledávání velkého množství bankovek přímo mezi cestujícími, kteří čekají na odlet. U každého ze zhruba dvaceti lidí se Sid zastavuje asi na tři až čtyři vteřiny. Pak strne – pachovou stopu totiž objevil u figuranta, který má peníze v kapsičce připevněné k lýtku.
„Pes ví, že pokud pro něj přijdu, dojdu s ním k cestujícímu a řeknu mu „hledej“, tak začne pracovat. I když tohle už je starší pes, tomu nemusím říkat „hledej“, on ví, co má dělat,“ popisuje celník Petr. „Side, tak pojď... Teď označil cestujícího, který vyváží bankovky ve větší hodnotě než je deset tisíc euro. Označil ho pasivním způsobem, kdy u dotyčného zůstal stát, tudíž byl odměněn míčkem.“
Pasivní značení
Sid jen pár centimetrů od ukrytých bankovek neštěkal ani neškrábal – jen jakoby zamrznul a čekal na svého psovoda.
„Zamrzne, aby cestujícímu neublížil, a jelikož tito psi chodí i na domovní prohlídky, vyhledávají ve skladech, v zavazadlech, tak není žádoucí, aby ničili věci – aby cestujícím poškodili kufry, aby v osobních automobilech ničili přihrádky, kastlíky, sedačky. Všichni psi jsou momentálně cvičení na pasivní značení, tudíž u toho zůstanou pouze stát,“ vysvětluje Petr.
Čtěte také
„Někteří cestující mají na bankovky ušité speciální bederní pásy, ženy je schovávají do podprsenek. Ani s tímhle pes nemá problém. Dosáhne na jakékoli místo,“ zmiňuje celník Petr skrýše, kam cestující hotovost schovávají v situaci, kdy ji z nějakého důvodu nechtějí přiznat. Pachová stopa je ale pro psa silná a místo odhaluje bez problémů.
„Všechny bankovky na světě jsou tištěné jednou barvou, která se vyrábí ve dvou továrnách na světě,“ pokračuje psovod s tím, že právě na bankovkovou barvu Sid reaguje. Psa přitom zajímá síla pachu, tedy množství bankovek. „Každou peněženku neznačí,“ dodává Petr.
Chyby se stávají
Německý ovčák Sid na letišti u cestujících nejčastěji objevuje eura, dolary nebo vietnamské dongy a české koruny. U lidí budí respekt. Pokud je někdo na psí srst alergický nebo přiblížení psa odmítá z náboženských důvodů, celníci nabízejí běžnou osobní prohlídku.
Ale i pes může chybovat. Podle Petra třeba v situaci, kdy mu pach peněz připomíná něco jiného. K takovým situacím ovšem dochází málo. „Asi v pěti až šesti procentech, aspoň takovou zkušenost mám já se svým psem,“ upřesňuje celník.
Služební psi jsou nejvíc soustředění ráno. U zavazadel jednoho letadla stráví zhruba hodinu.
Drogy každodenně
Na pražském Letišti Václava Havla pracuje pro celníky třináct služebních psů. Vedle německého ovčáka Sida to jsou labradoři a kříženci. Nejde o čistokrevnou rasu, průkaz původu, ale o schopnosti psa. Jsou vycvičení na vyhledávání drog, výbušnin, zbraní nebo na CITES – tedy na chráněné druhy živočichů a rostlin.
Podle Šárky Miškovské z Celního úřadu Praha Ruzyně psi zachycují zmiňované komodity denně. Látky hledají přímo u cestujících, v odbavených zavazadlech nebo v zóně, kde se vykládají poštovní zásilky.
Čtěte také
„Dá se říci, že drogy v zásilkách najde pes každý den. Vede marihuana a potom syntetické drogy. Pokud si vezmeme jeden rok, tedy 365 dnů, tak z nich je 345 se záchyty. U cestujících a jejich zavazadel jsou nálezy v řádech jednotek do měsíce, záleží na ročním období, sezóně a destinaci. Častým nešvarem jsou i tabákové výrobky, kterých si lidé převážejí větší množství, než je to limitní.“
„Jsou to velcí pomocníci, dovedou přesně určit dané místo, které obsahuje konkrétní látku. Celník má snadnější práci,“ chválí práci psích specialistů Šárka Miškovská.
Psí pouto
Řada celníků si bere služební psy po práci domů. „Kolegové psovodi mohou využívat pro svěřené psy hromadné ustájení kousek od letiště v Kněževsi. Ne každý pes ale takové odloučení dobře snáší, a proto si někteří berou psy mimo službu domů. Dá se říci, že polovina psů je u psovodů doma a polovina v hromadném ustájení,“ popisuje Miškovská.
Služební pes dokáže pracovat sedm až osm let. Když už je starší, psovodi si ho většinou berou domů na psí důchod. V útulcích nekončí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
