„Však ony mi kytičky neutečou,“ řekl si A. V. Frič a rozhodl se žít s americkými indiány

11. leden 2019

Yvonna Fričová je nakladatelka a manželka vnuka Alberta Vojtěcha Friče. S Lucií Výbornou si povídala nejen o vlastní výpravě za náhodně objevenými předky, ale hlavně o životě a díle cestovatele a dobrodruha A. V. Friče.

Před patnácti lety změnila její život zpráva o tom, že v Americe žije její teta. „Zjistila to režisérka Alice Růžičková, když chtěla natočit dokument o cestách A. V. Friče do jižní Ameriky,“ vypráví Yvonna Fričová. Kromě stoleté babičky v městečku Bahía Negra žilo 200 lidí pěti generací. „Dozvěděli jsme se, že se hrdě hlásí k českému původu.“

Za potomky A.V.Friče do Paraguaye

Dcera A.V.Friče Hermína s dětmi z Puerta Esperanzy

Představte si paraguayskou vesnici, v níž třetině obyvatel koluje v žilách česká krev. "Čeští Čamakokové" skutečně existují. Chcete vědět, jak k tomuto původu přišli?

Když filmaři přivezli fotografie a film, zkouška DNA nebyla potřeba. „Když jsme viděli tetičku Hermínu a její potomky, nepochybovali jsme o tom, že jsou příbuzní,“ směje se Yvonna Fričová. Díky americkým vazbám se rodina vnuka slavného cestovatele dostala mezi indiány. „Na rozdíl od jiných bělochů, co tam přijíždějí, jsme od první chvíle byli přijímáni jako příbuzní. To nám otevřelo dveře k užšímu kontaktu,“ vysvětluje.

A. V. Frič jel poprvé do Jižní Ameriky jako nadšený botanik, chtěl se stát největším objevitelem kaktusů na světě. „Když přijel poprvé do Brazílie a uviděl z lesů stoupat kouř, dal přednost lidem. Bál se, že nepřežijí 20. století,“ říká Yvonna Fričová. Nejvíc času strávil v Paraguayi, v oblasti mezi cestovateli známé jako „zelené peklo“.

„Mám bujnou fantazii a spravuju Fričův archiv, četla jsem jeho deníky a dopisy. Když se řekne Gran Chaco, představuju si to nejhorší na světě. Říká se, že to je jedna z nejtěžších oblastí pro život. Močály, komáři, hrozné klima, vedro, bahno, není tam pitná voda… Manželovi jsem vyčítala, proč si jeho dědeček vybral zrovna tuhle oblast,“ směje se Yvonna Fričová. Ale, jak říká, stejně jako A. V. Frič, i oni kvůli lidem překonali mnohé útrapy.

A od indiánů se dočkali vřelého přijetí. Roli mohlo hrát i to, že A. V. Frič pomohl Čamakokům vyléčit záhadnou smrtelnou chorobu. Jeden z příslušníků kmene se nechal dobrovolně vyšetřit „bílým šamanem“ v Praze. „Byli jsme ztotožňováni s bájnými postavami z jejich mýtů. A. V. Frič mezi nimi prožil deset let svého života a ti lidé toužili poznat jeho svět,“ dodává Yvonna Fričová.