Vrátí se Pavel Telička do politiky?

Host (Pavel Telička): Dnes konkrétně mám řadu pracovních schůzek v Praze jednání s klienty, přednášky a podobně.

Moderátor (Jan Pokorný): Myslím, čím se živíte spíš.

Host (Pavel Telička): Tak je to především aktivity naší soukromé společnosti BXL Consulting, která poskytuje poradenství v evropsko-unijních záležitostech. Krom toho jsem aktivní v některých nadacích, institucích spíše, zabývajícími se analýzami a prognózami zase v oblasti Evropské unie.

Moderátor (Jan Pokorný): A budete se těmto aktivitám věnovat dál, nebo jste se rozhodl přijmout nabídku premiéra Paroubka a vstoupit do exekutivní funkce?

Host (Pavel Telička): Tak já si myslím, že pokud člověk někdy v budoucnu, aniž bych to zatím časově specifikoval, se rozhodne vrátit do veřejného života a tudíž do politiky, tak to nebude o přijímání exekutivní funkcí, ale bude to otázka ke zvážení, zda v tady těch okolnostech, které budou existovat s příslušnými subjekty a s vlastním kapitálem bude určitá schopnost, možnost přispět ke změnám poměru v této republice.

Moderátor (Jan Pokorný): Co kdybyste mi to řekl tak, abych tomu rozuměl?

Host (Pavel Telička): A já si myslím, pane redaktore, že tomu rozumíte. Já si myslím, že v zásadě jde o to v budoucnu si říci: Je situace taková, aby pár nových tváří, nových mozků s určitými zkušenostmi, znalostmi a zároveň schopnostmi a taky kulturou mohly přispět k tomu, aby v této zemi se politika posunula k modernějším cestám, či nikoliv? Pokud by se posunula k tomu, aby se stala znovu veřejnou službou, pak možná by člověk zvážil a řekl, dobře, na nějaký čas se můžu vrátit do veřejného života. To jsou ty primární otázky, ne jestli je nabízena funkce exekutivní a nebo politická. Bohužel, o tom česká politika je, ale já mám asi tu velkou výhodu, že situace, ve které se nacházím, to, čím jsem si prošel, tak mě rozhodně netlačí do těchto parametrů a těchto dimenzí.

Moderátor (Jan Pokorný): Kudy se tedy, a zkuste být co nejpřesnější, ubírá vaše uvažování na toto téma k 3. listopadu roku 2005.

Host (Pavel Telička): Tak já jsem byl osloven některými politickými subjekty ať už samotným premiérem, předsedou, nebo úřadujícím dejme tomu předsedou ČSSD, respektive člověkem, který si myslím, dnes je tou tváří této strany. Byl jsem osloven některými dalšími politickými subjekty. Je to samozřejmě ke zvážení, nicméně já jsem své stanovisko sdělil. Sdělil jsem ho relativně rychle a to stanovisko bylo ne. Na druhou stranu je pravdou, že jak s premiérem tak s některými dalšími lidmi jsme hovořili o tom, že má smysl možná diskutovat a má smysl hovořit o tom, zda je nějaký prostor pro spolupráci jsou styčné body. Mělo by to svůj potenciál, či nikoliv a potom hovořit o těch modalitách.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže Pavel Telička by mohl být jednak mužem odborníkem v pozadí, který by svými zkušenostmi a svým mozkem pomohl některému politickému subjektu a nebo by mohl být i tím mužem, který by šel, dejme tomu do čelného střetu s politickým konkurentem, třeba v hlavním městě?

Host (Pavel Telička): Tak ta otázka jít do čelního střetu s politickým konkurentem s tím já osobně bych problém neměl. Ale řekl bych, že to je otázka až nějakého čtvrtého, pátého sledu těch otázek, ten ret mu předchází podstatně více. Musí se diskutovat o tom, ať už je to dnes a nebo za 5 let, o programových shodách a o programových zásadách. Já si nemyslím, že jsem člověk, který z nich bude slevovat. Je to určitě o jistých podmínkách. Podmínkách pro spolupráci třeba v tom politickém předvolebním boji, ale taky o podmínkách, které se budou vztahovat k té situaci po volbách. A je celkem jedno jestli je to v exekutivě a nebo je to v opozici. To znamená zase o naplňování těchto programových cílů o dejme tomu vymezení určitých mantinelů a vymezení toho, co nepřipadá v úvahu. Na tato témata určitě je člověk připraven diskutovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Vezměme to od konce.

Host (Pavel Telička): Nevidím důvod zatím měnit své stanovisko.

Moderátor (Jan Pokorný): Co nepřipadá v úvahu? Máte už toto zformulované?

Host (Pavel Telička): Tak já jsem ve složité situaci, protože ten rozhovor s premiérem i s některými dalšími politickými subjekty se teprve odehrají a nerad bych.

Moderátor (Jan Pokorný): Myslel jsem, že už jste spolu mluvili?

Host (Pavel Telička): Mluvili, ale je pravda, že to byl ten první rozhovor, po kterém jsem zaujal negativní stanovisko a pak jsme se dohodli, že se ještě sejdeme a hovořit budeme. K tomu teprve dojde v nejbližších dnech a já bych nerad a ani s premiérem ani s dalšími lidmi hovořil přes média, ale to, co si myslím, že se mě ptáte abych vám přece jenom odpověděl konkrétně. Nedovedu si představit, že bych mohl někdy působit v politickém subjektu, nebo v exekutivě, která by byla podporována ve větší či menší míře komunistickou stranou. Ale zároveň si nedovedu představit, že bych i napomohl tomu, aby tato varianta byť třeba už bez mé účasti se realizovala. Jinými slovy, nedovedu si představit, že bych vstoupil do jistého projektu a pomohl bych mu uspět a výsledkem by potom mohla být taková politická konstelace. Takže abych byl konkrétní, uvedu jeden příklad, ale samozřejmě těch zásad a podmínek určitě je oboustranně. Já nechci říkat, že si tady, že jsem v postavení abych si diktoval, ale jsem rozhodně v tom postavení, že toho času poté, co jsem byl nucen ukončit své fungování ve veřejné správě v komisi, nastartovali jsme prosperující firmu, neměl jsem ambici v této chvíli se vrátit. Nicméně možná že jsou argumenty pro to, aby člověk to zvážil a pokud je osloven tak si myslím, že zcela legitimní si říci: Ano, já si dovedu představit, že se budu podílet na tomto programu, na těchto cílech s použitím těchto nástrojů, v tomto časovém horizontu, představuji si takovou politickou kulturu, představuji si takové vazby a podobně a zároveň si představuji tyto podmínky. A o tom ta diskuse může být, ale já bych za prvé nepředbíhal. Za druhé znovu bych potvrdil, že své stanovisko jsem zaujal, nicméně shodli jsme se na tom tu diskusi dále vést, byť si myslím, že bude časově celkem omezená. To znamená, odehraje se to v nejbližší době.

Moderátor (Jan Pokorný): Dá se představit, že probíhá jakási diskuse, nebo bude probíhat mezi lidmi, kteří vám činí nabídku a vámi, který na tu nabídku reagujete, nebo nereagujete. Dovedu si ale představit, že probíhá i nějaká diskuse v rodině Pavla Teličky.

Host (Pavel Telička): To si dovede představit a myslím si, že si představujete velmi dobře. Je to určitě záležitost rodiny do značné míry, protože dnes to zázemí, které mám a jak své profesní zázemí dodává, nebo dává mé rodině, mým blízkým takovou pohodu a klid jako dlouho ne. Skutečností je, že jsem 15 let působil někde, kde jsem dělal 14, 16 hodin denně a ve velkém stresu a de facto jsme už zapomněli jak jsme tady razili integraci do Evropské unie, ale že to bylo dílo do značné míry omezeno počtu lidí, kdy řada politických subjektů se o to začala zajímat v samotném finále je vlastně skutečností. Takže rodina bude součástí jakýchkoliv úvah a samozřejmě se může stát její názor i limitujícím faktorem, nebo překážkou.

Moderátor (Jan Pokorný): Ten názor je zatím spíš negativní, nebo?

Host (Pavel Telička): Ten názor je negativní a stejně tak je to firma, společníci, klienti, partneři v širším slova smyslu. Zároveň já pracuji v centru evropské politiky v Bruselu v nadaci Jacquese Devorse Naše Evropa. Pracuji na projektu Baltika pro Evropskou komisi. To jsou závazky, který samozřejmě člověk by v takovém případě musel opustit a teď je otázka, je-li toto na jedné misce vah, co je na té druhé misce vah. Zda je zde prostor přispět k určitému a já bych řekl spíše parketnímu posunu směrem kam bych chtěl, aby česká politika šla. Protože to, co má člověk možnost vnímat za těch pár dní, co je v České republice hrátky kolem jmenování, nejmenování ministrů zdravotnictví, věci, které jsou sledovány spíše z hlediska zájmu, protože jsou zajímavé a jsou velmi nepodstatný určitá bych řekl, vyprahlost z hlediska vize, z hlediska skutečných politik.

Moderátor (Jan Pokorný): Promiňte, já vám do toho musím zasáhnout, při vší úctě, Pavle Teličko, tohle ale přece není v silách jednoho člověka změnit tento český politický folklór.

Host (Pavel Telička): Jednoznačně s váma souhlasím. A to si myslím, že je další z aspektů, který by člověk musel posoudit, takže nerad bych, aby to vyznělo tak, že za prvé o tom uvažuji a tímto směrem se vydávám a rozhodně bych nerad, aby to vyznělo tak, že mám pocit, že najednou přijde tady jeden jednotlivec a úplně je jedno jestli se jmenuje Telička, nebo Mrkvička a najednou tady uvidíme podstatné.

Moderátor (Jan Pokorný): Žádného Mrkvičku s politickými ambicemi neznám, spíš Pavla Teličku. Můžeme o vás říct, že jste člověk s politickou ambicí?

Host (Pavel Telička): Myslím si, že když jsem odcházel z komise před tím rokem, takže jsem si připouštěl, že se vrátím do veřejného života a tudíž do politiky a nějaká ambice tam nesporně kdyby nebyla, tak asi žádné tyto rozhovory nevedu. To znamená, mě jako osobě, která působila dlouhá léta ve službách státu vůbec není jedno co se v této zemi děje a už vůbec mi není jedno, jaký obrázek ta země má navenek, protože venku působím. A můžu vám říci, že se člověk dostává do velmi nepříjemných situací, takže toto je na jedné straně. Na druhý straně se musí jít a říci: Má to vůbec tu možnost, je to o vašem s prominutím, obličeji, nechci to vyjádřit lidověji a nebo je to o tom, že se někde vytváří předpoklady pro to, aby došlo k nějaký rozbušce a směrem pozitivním, nebo k pozitivnímu směru. A bohužel, nemyslím si, že jsem jediný, který to vyhodnocuje tak, že ta česká politická scéna je silně zakonzervovaná a při tom třeba máme u některých politických stran zajímavé lidi v regionech. Když si vezmeme třeba Občanskou demokratickou stranu tak ten rozdíl mezi centrem a některými politiky, kteří už se nemůžou dočkat až budou sedět v ministerských křeslech na jedné straně a potom lidmi, kteří skutečně na straně ODS mají tu zodpovědnost v politice, to znamená, jsou v regionech hejtmani, náměstci je nebetyčný.

Moderátor (Jan Pokorný): Vicepremiér Jahn vládu opouští a to už byl takřka jednou nohou v té stranické politice. Je to pro vás znamení, že čas pro apolitické odborníky ještě u nás nenastal?

Host (Pavel Telička): Tak já si Martina Jahna velmi vážím. Je to člověk velmi kompetentní a rád s ním tu a tam hovořím, ale na druhou stranu každý jsme, myslím, jiný. Jinými slovy, jeho background je jiný než můj background, takže to je něco, co člověk může zvážit, vyhodnotit, ale nemyslím si, že to bude zcela určující. Ale v každém případě pokud bych někdy do veřejného života, nebo do politiky šel, tak pak to bude s tou ambicí to dotáhnout skutečně do finále až na ten limit.

Moderátor (Jan Pokorný): A ten limit je kde?

Host (Pavel Telička): Ten limit je velmi těžko definovatelný, ale chci tím především říci to, že pokud bych se k něčemu takovému odhodlal, tak ten moment to, co je mi vlastní půjdu za tím až skutečně na tom, jeli mi to člověk narazí a vidí, že to dál nejde. Ale nedovedu si představit, že bych se teď rozhodl pro něco a potom z toho vycouval, což nesouvisí s Martinem Jahnem, jenom proto říkám, že je zcela legitimní, ať už to bude nyní a nebo za 5 let si říci jasně za těchto okolností si to dovedu představit. A o těch okolnostech diskutovat. Já jsem v tom celkem skeptický, proto jsem také své stanovisko zaujal tak, jak jsem ho zaujal, ale myslím si, že by bylo nefér s ohledem na to, že ta škála možností určité spolupráce nebo součinnosti, byť by to bylo třeba jenom v té oblasti Evropské unie je relativně široká a když se dívám na zemi, která de facto nemá evropskou politiku, tak je to něco o čem se může diskutovat. Jestli můžeme diskutovat o těch eventualitách, co zmínil premiér, nebo zmiňují další já si myslím, že diskutovat můžeme, že má možná smysl jit teda trošku hlouběji do těch diskusí, ale znovu říkám, dnes jsem relativně pevně ukotven tam kde jsem ukotven.

Moderátor (Jan Pokorný): Odpustil jste těm českým politikům, kvůli nimž jste musel opustit post v Evropské komisi? Tak já už jsem někde prohlásil, že řečeno ragbistickou terminologií to nebyla zrovna čistá skládka, ale to si nemůžu sebou táhnout do nekonečna. Pro mě to znamenalo zásadní změnu v mém životě a zásadní potíže i pro mojí rodinu. Prostě jsme najednou museli podstatným způsobem i se značnými náklady řadu věcí překopat, takže to nebylo jednoduchý, ale nemám s tím zásadně problém, že bych si tuto hořkost někam nesl a to byl důvod proč bych to či ono nedělal. Je to zkušenost. A říci si, zda se to nestane prostě znovu ještě jednou, protože ten politický backing jsem neměl ani ho dodnes nemám. To znamená, můžete jít a přispět taky nějakým změnám k reformám pokud tento backing nemáte, to je další otázka, kterou si člověk musí položit. Ale co spíš bych zazlíval je, že jsou lidé, kteří ani po tak dlouhé době nenašli v sobě tu sílu a možná určitě politickou kulturu o těch věcech pohovořit. Paradoxem je, že současný premiér toto téma sám nastolil, aniž bych si tušil, že to byl on, který to rozhodnutí přijímal a nebo že to byl on, který do toho Bruselu místo mě šel. Takže je to minulost a myslím si, že spíš je to dnes důvod k úsměvu, k pousmání se, že ani po tolika letech téměř vám někteří lidé nedokážou podat ruku, nebo pozdravit jako by to bylo obráceně, jako bych já se choval poněkud politicky nekulturně vůči nim. Takže i to je myslím určitý obrázek české politické scény. Je to samozřejmě netýká se to jenom jedné politické strany. Přiznejme si, že tehdy žádná z českých politických stran si nepoložila otázku, co je pro tu republiku v unii lepší, co je ten lepší scénář. Tato úvaha tady nebyla, bych řekl, vůbec vedena a to je možná spíš smutný. Ale zpět k vaší otázce, ne toto je minulost a nemůžu na tom stavět a bazírovat ani nechci do budoucna.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem rozhovoru O kom se mluví byl Pavel Telička. Děkuji za odpovědi. Na shledanou.

Host (Pavel Telička): Děkuji, na slyšenou.

Moderátor (Jan Pokorný): Druhá část pořadu O kom se mluví, hostem byl bývalý eurokomisař Pavel Telička. 221 552 155 a 221 552 255 na těchto telefonních číslech čekáme vaše názory. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, já vás zdravím i posluchače. Zdravím pana Teličku. Martin z Plzně. Pan Telička nás asi neslyší teda. Já považuji pana Teličku za jednoho z nejvzdělanějších a nejchytřejších lidí v našem státě. A leč jsem teda jenom obyčejný človíček, já bych mu doporučil jednu věc, nebo dvě spíš. Aby si dělal to, co umí nejlíp, to je to, co právě dělá a aby se vůbec nepouštěl do politiky, protože myslím si, že kdyby v politice byli jenom samí Teličkové tak náš stát jak se říkalo dřív dohonit Ameriku by nebyl problém. Ale jestliže by se pustil do politiky za této situace, kdy ten náš spolek, tak by nasákl tou špínou, která tam vládne a myslím si, že by ho to spíš poškodilo než a k ničemu by to nebylo, protože by mu naházeli stejně klacky pod nohy jako těm málo poctivým, který tam snad ještě zbyli.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, děkujeme za názor, hezký den. Další telefonát. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, Kříž, Třeboň. Mě jenom zajímá ten názor pana Teličky jak se vehementně zříká spolupráce s Komunistickou stranou. Díky svým komunistickým rodičům a svému členství v KSČ získal tu rychlou kariéru diplomata. A zajímalo by mě taky, jestli se cítí zločincem, který všechny označil pan Kalousek, všechny členy Komunistické strany jako zločinnou organizaci, tak jestli on mezi ty zločince taky patří.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor. Na otázky se v tomto pořadu už neodpovídá, což možná víte. Prosím do třetice. Haló, máte slovo.

Názor posluchače: No, dobrý den, Stehlíková, Brno. Já si myslím, že by pan Telička měl pomoct panu Paroubkovi, aby vyhrál volby, aby mohl teda jak on to říkal, vládnou teď jenom vládnout s komunisti za pomoci a příští volby, že už by s nima mohli být ve vládě. To přece chceme všeci a myslím, že málokdo kritizuje ty úlety pana Paroubka a většinou si kritizují jenom úlety ODS a tak když to všichni chceme, tak mu pomůže. Ať nám potom vládnou teď s komunistou a pak i ve vládě. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den. Haló, dobrý den, tady je pořad O kom se mluví. Dnes jsme mluvili s Pavlem Teličkou a teď s vámi o tom o čem jsme mluvili. Máte slovo.

Názor posluchače: Petr Zinek, dobrý den, Honzo. Já chci moc pozdravit Pavla Teličku, chci mu popřát všechno nejlepší, ať se drží a já nebudu se vyjadřovat ke svým předřečníkům. Jenom jednu jedinou věc. Hrozně mu fandím, hrozně mu držím palce a ať se mu daří. To vše, nemám žádnou otázku. Na slyšenou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na ně se ani neodpovídá v tomhle pořadu. Děkujeme, pane Zinku, hezký den, na slyšenou. Další, haló, dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Michálková, Praha. Prosím vás pěkně, já bych hrozně ráda taky pozdravila pana Teličku a myslím si, že kdyby bylo takových lidí víc v naší politice, tak by se toto nemohlo dít a držím mu moc palce. A byla bych moc ráda, kdyby se do politiky vrátil. A jako ten předřečník, co tam říkal o té komunistické straně, tak myslím si, že nezáleží na tom jestli člověk byl v komunistické straně, ale jak je chytrý a jak je vzdělaný. A držím mu moc palce a děkuji moc.

Moderátor (Jan Pokorný): Taky děkujeme, prosím předposlední telefonický názor.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Suchá. Já si pana Teličky strašně vážím a jsem, protože jsem příznivec Sociální demokracie, tak já bych se mu chtěla za pana Grosse strašně moc domluvit, protože mě bylo tak strašně trapně když na něj udělali ten podraz, co na něj udělal Gross teda. Mě bylo strašně trapně a styděla jsem se za to a nevěděla jak se s tím mám vypořádat. Bylo mi trapně, omlouvám se mu za něj, za Grosse. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den, paní Suchá. A poslední telefonát.

Názor posluchače: Dobrý den. Tady je Blanka Nováková z Prahy. Já jsem chtěla taky moc pozdravit vás i hlavně teda pana Teličku a chtěla jsem říct, že teda bych si moc přála za náš národ, aby prostě byl v politice, ale ne s těmahle lidma co tam jsou. To bysme ho museli naklonovat. A jako žena jeho, kdybych byla jeho žena, tak bych ho moc prosila, aby do tý politiky nešel. Bohužel to je pro náš národ teda škoda, no ale je to tak.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za telefonát a to byla tečka za dalším vydáním pořadu O kom se mluví, kde byl dnes hostem Pavel Telička. Jan Pokorný děkuje za pozornost věnovanou pořadu O kom se mluví a přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.