Volby v Polsku: Bude vládnout Právo a spravedlnost? Nebo vyhraje opozice?

Polsko přispívá důchodcům i rodinám. „Jaký ale bude dluh, až naše dcerka vyroste?“ ptá se volič před volbami

Jen za prvních šest měsíců tohoto roku odešlo v Polsku do důchodu přes 163 tisíc lidí. Za stejné období se ale podle Ústředního statistického úřadu narodilo jen necelých 140 tisíc dětí. Země se už několik let nachází v demografické krizi a podle opozice je na čase, aby tomu vláda přizpůsobila svou politiku. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která si v nedělních parlamentních volbách znovu věří na vítězství, se ale opírá o silnou voličskou skupinu zejména starších lidí.

„Mám na polské podmínky dost vysokou penzi, ale, a teď nechci nikomu křivdit, skutečně jsem pracoval hodně dlouho a dobře. A teď, i když mám vyměřený vysoký důchod, oproti lidem, kteří pracovali méně a na jednodušších pozicích, zkrátka tratím,“ vypráví Zikmund.

Čtěte také

Přes 40 let pracoval jako inženýr v technologiích doma i v zahraničí. Dnes je penzistou nespokojeným se současnou podobou sociální politiky v Polsku.

„Stejně jako ostatních se mě dotýká inflace, ale nedostávám ten 13. a 14. důchod a jiné příspěvky jako ti, kteří pracovali méně a teď mají menší důchod. A přitom paradoxně pobírám třetinu své poslední mzdy a současná inflační valorizace důchodů způsobuje to, že se penze vyrovnávají. A já už nemám o tolik víc než ti s příspěvky,“ říká.  

Pracovat déle se vyplácí

Čtěte také

Ekonom a spoluautor penzijní reformy Marek Gura vysvětluje: „Polský penzijní systém existuje už víc než 25 let a funguje dobře. Je udržitelný, nevytváří dluhy, jenže politici se do něj snaží zasahovat a měnit ho. Ten systém funguje tak, že kdo do něj kolik v produktivním věku vkládá ve formě odvodů, tolik se mu poměrnou částí potom vrací ve formě důchodu. Všechno ostatní jsou příspěvky.“

Problém je podle něj v nastavení věku odchodu do důchodu i nechuti lidí pracovat déle. „Je to přirozené. Nekritizuji to. Lidi chtějí odejít do důchodu co nejdříve a politici na tom staví část svého programu na snížení věku odchodu do důchodu. Má to ale fatální následky. Musíme si uvědomit, že žijeme mnohem déle a zdravěji. Musíme zkrátka začít říkat lidem, že pracovat déle se vyplácí,“ dodává Gura s tím, že je k tomu potřeba přistupovat individuálně.

Demografická krize

Současné Polsko ale jde proti této potřebě. V roce 2022 zákonodárci odsouhlasili snížení věku odchodu do důchodu na 60 let pro ženy a 65 let pro muže. Polsko se přitom už skoro 10 let nachází v demografické krizi. Obyvatelstvo stárne.

Podle sčítání lidu v roce 2021 vychází střední věk statistického rezidenta na 42 let. Zatímco lidí v důchodovém věku přibývá, slábne populace v produktivním věku a rodí se stále méně dětí. Strana Právo a spravedlnost v roce 2015 vyhrála volby i díky slibu 500+, tedy finančnímu příspěvku 500 zlotých na děti. Dopad na porodnost měl, ale minimální počet narozených dětí každý rok klesá.

Nejsou místa v jeslích

„Není to tak, že by vláda nepodporovala rodiny. Je tu 500+, ale my moc nebazírujeme na dárcích,“ vypráví Piotr, otec malé dcery Poli. „Víc se díváme na to, co je a není teď. Nejsou místa v jeslích, ve školkách. Také si říkám, a vlastně mě to trápí – teď dostáváme 500+, ale jaký bude veřejný dluh, až naše dcerka vyroste? To se jí bude týkat.“

Čtěte také

Sociální politika stávající strany ale poprvé v životě donutí přijít k volbám Richarda. „Je mi 66 let a nikdy jsem nevolil. Ale teď jsem si řekl, jak nám důchodcům dal PiS 2200 zlotých, půjdu a hodím jim to.“

Se současnou penzí Richard nevyjde. Přivydělává si jako hlídač a správce areálu jedné firmy a pracovat v důchodu musí i jeho žena. Příspěvky k důchodu jsou tak pro ně vítaným přilepšením.

Další díl seriálu o polských parlamentních volbách bude o tom, jak současné volby ovlivňují Čechy žijící v pohraničí.

Spustit audio

Související