Vlakem se mezi Izraelem a Libanonem neprojedete. Libanon je nepřátelská země, tvrdí místní průvodce
Hranice mezi Izraelem a Libanonem je neprostupná už desítky let. Lidé na sebe můžou tak akorát bušit skrz betonovou stěnu. Nevídaná hraniční zeď totiž prochází bývalým železničním tunelem.
Ze zemí Blízkého východu má funkční železnici jen Izrael. V první polovině minulého století ale jezdily třeba z Hajfy přímé spací vozy až do Egypta.
Koleje kolonizátorů
Britská a francouzská vláda, které si Blízký východ rozdělily jako svá mandátní území, chtěly položit koleje podél celého středomořského pobřeží. Vlakem se tak mělo jezdit z Egypta přes Palestinu a Libanon až do Istanbulu a dále do Evropy. Torza krásného projektu jsou v krajině stále dobře patrná.
Hrstka diváků sedí na židlích uprostřed železničního tunelu. Dívají se na krátký dokument o dráze, která tudy kdysi procházela a spojovala dnešní Izrael s Libanonem.
Izrael končí betonovou zdí
„Tudy vedla trať z Turecka, Sýrie, Libanonu a přes dnešní Izrael na Sinaj až do egyptské Káhiry. Tunel začal sloužit vlakům v roce 1943 a fungoval jen pět let,“ vypráví průvodce Josi o jepičím životě zdejšího železničního spojení.
„Během války za nezávislost vyhodily izraelské skupiny do povětří spojovací most mezi tunely. Bály se, že by po železnici mohla přijet libanonská armáda. Od té doby tu neprojelo ani kolo,“ říká Josi.
Čtěte také
Tunel končí zaslepený betonovou zdí. Tady končí Izrael a za zdí už je Libanon. „Trať se nikdy neobnoví. Libanon je nepřátelská země a hlavním problémem je tamní Hizballáh,“ tvrdí Josi.
Jízdenku z Tel Avivu do Bejrútu si tu nekoupíte
Dávno přerušená železniční síť na Blízkém východě je podle Josiho jen mrtvou historií. Bílými vápencovými skálami nad čistě modrou mořskou hladinou tu britští a novozélandští dělníci prokopali tunely hned tři. Jeden leží celý v Izraeli, další v Libanonu a mezi nimi se nachází hraniční, kterým prochází ona betonová stěna.
To, co odděluje Izrael od Libanonu, to je skutečně přírodní hranice. Poměrně vysoký hřeben tu padá přímo do moře strmou vápencovou skálou. Pohraniční skály mysu Rás Nákúra, neboli hebrejsky Roš Ha-Nikra, jsou také malou přírodní rezervací. Skály jsou tu protkané sítí jeskyň a do jejich útrob protéká mořská voda. Mořské jeskyně jsou sídlem neuvěřitelného množství netopýrů. A jejich pískot se tu charakteristicky mísí se šploucháním vln.
Jednotlivé jeskyně jsou propojené uměle vytesanými chodbami a vytvářejí labyrint. Netopýři tu sice mají už dlouho svatý klid, ale mně je líto, že si jízdenku z Tel Avivu do Bejrútu nebo třeba až do Istanbulu už asi nikdy nekoupím.
Související
-
Bejrút po ránu běhá, jezdí i tančí. Úspěšně tak boří stereotyp o arabské lenivosti
Arabská města vzbuzují představu nepořádku, hluku, troubení aut i ucpaných ulic. Ale i arabská společnost se mění a s ní i její životní styl a prostředí. Dnes frčí sport.
-
Jak zní Paříž, Řím nebo Bejrút? Netradiční turistické průvodce představují hudební portrét měst
Ve Spojených státech vznikla zajímavá knižní edice, která se teď dostala také do Francie. Své město a jeho nejzajímavější části v ní představují starousedlíci – vět...
