Vládní Deštník proti drahotě je děravý. Pomohla by jednoduchá kalkulačka a přímé oslovení potřebných, radí sociolog Daniel Prokop

18. květen 2022

Minulý týden vláda představila soubor opatření, která mají pomoci lidem zasaženým růstům cen a životních nákladů. Shrnuje je na webu Deštník proti drahotě. Sociálně nejohroženější skupiny obyvatel by ovšem podle Daniela Prokopa mnohem víc potřebovaly mít k dispozici jednoduchého online průvodce, který by je provedl složitým procesem žádostí o sociální podporu a pomohl jim zjistit, na co mají nárok a jak o dávku požádat. 

Deštník proti drahotě je spíše takový, že vláda prodává to, co dělá. Velká část těch opatření nejsou rozhodnutí vlády. Jsou to zákonné valorizace nebo věci, které se naplánovaly už předtím.

Na druhou stranu podle mě by většina těch věcí měla jít zákonnými valorizacemi – nejen důchody, ale třeba i minimální mzda, sleva na poplatníka v daních nebo rodičovská. Nerozhodovat každý rok nějakým politickým procesem, ale měl by být mechanismus, který to zvyšuje právě o nějakou část inflace a podobně. Vláda by se pak neměla čím chlubit.

Vláda je pod tlakem nejenom událostí, ale třeba i opozice a pořadu Čau lidi, tak asi zkouší dělat, co může. Někdy i horkou jehlou. Dá se říct, že ten deštník je také na některých místech děravý, například procentuální valorizace důchodů...

Valorizace důchodu, to je největší kanon, který tam je, protože v tom jsou desítky miliard. To je rozhodně největší nástroj, který pomáhá i ohrožené skupině důchodců. Ale když se kouknete do detailu, tak ona také není úplně optimální. Jsou v ní desítky miliard a je procentuální. To znamená, že se důchody zvyšují o nějaké procento, a navíc se v té valorizaci zvyšuje jenom část důchodů.

Čtěte také

Jenom ta jedna složka důchodu.

Ano. Důchody jsou rozdělené na základní část, to je dnes 3900 korun, plus procentuální část. A valorizace v rámci roku, která dohání inflaci, tak zvyšuje jenom tu druhou část, tu procentuální. Takže ona procentuálně pomáhá víc těm vysokým důchodům, protože nezvyšuje základní část, těch 3900 korun.

Z toho pramení, že když jsou dva důchodci, kteří mají dohromady z důchodů příjem 40 tisíc korun, což je docela normální u lidí, kterým je 65 a měli solidní platy, tak se jim zvednou důchody dohromady o 5000 korun měsíčně, což je docela solidní. Rozhodně jim to pomůže i víc, než jim ubere inflace energií a bydlení.

Ale na druhou stranu, když je někomu 75 let a více a žije sám…

Tak se mu to zvedne třeba o 1400, když má důchod kolem 14 tisíc. Důchodci, kterým je nad 75 a jsou to často ženy, které žijí samy, tak mají ještě nižší důchody. Takže ony žijí samy a ta procentuální valorizace jim tolik nepomáhá a navíc procentuální valorizace je jenom z části těch důchodů.

Ne že by valorizace byla špatně, je určitě dobře, ale možná bychom měli přehodnotit ten systém. Ve chvíli, kde se zvyšuje cena energií, což postihuje všechny skoro stejně….

Co všechno ve vládní strategii proti prudce rostoucí inflaci drhne a jak vyřešit problém s uprchlíky, pro které stát nemůže najít volné ubytovací kapacity? Poslechněte si celý rozhovor.

Projekt Česko 2022: Život k nezaplacení staví na sociologických datech, která exkluzivně pro Český rozhlas sebrala a ve spolupráci s datovými novináři serveru iROZHLAS.cz analyzovala společnost PAQ Research.

Výsledky průzkumu i závěry, které z nich vyplývají, najdete na webu iROZHLAS.cz/zivot.

autoři: Jan Pokorný , and
Spustit audio

Související