Funguje Deštník proti drahotě? Příspěvek na bydlení je neúměrně složitý a nese stigma, upozorňuje dluhový expert

Stát připravil web Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Jak užitečné opatření to podle vás je?

Jsou tam určitě opatření, která dávají smysl a určitě pomohou. Myslím, že je potřeba dát kredit vládě Petra Fialy, že se snaží nějakým způsobem s tím bojovat a řada těch opatření má smysl. Můžeme se bavit o tom, jestli by se nedala dělat lépe nebo která tam nedávají příliš smysl – nebo naopak spíš vytvoří inflační spirálu a ještě více podpoří inflaci, která tady je. Nicméně v základu je to dobrý krok.

Čtěte také

Juchelka: Stát by měl proti růstu cen pomoci plošně. Náklady by mohl hradit z dividend ČEZ

Na druhou stranu je potřeba se podívat na další věci, protože teď jsme udělali takové ty quick fix, co se dají udělat rychle: zvýšení důchodu, zvýšení příspěvku na bydlení, zvýšení životního minima atd. Teď je potřeba se podívat ještě trošičku dál – a zároveň neskončit na těchto úrovních, protože třeba životní minimum se zvedlo o 10 %, za posledních 15 let se zvedala jenom třikrát a během té doby ceny zejména potravin a bydlení vzrostly o desítky procent. To znamená, že když se teď zvedne o 10 %, tak to v podstatě nic neřeší. Třeba životní minimum potřebujeme zvýšit mnohem více.

Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit. Bude to fungovat, jak si slibuje vláda? Co myslíte?

Krok je to určitě dobrý. Z naší zkušenosti ale tyto psané věci nemají zas takový dopad. Lidé ty informace nehledají, mnohem efektivnější by byla nějaká helplinka, kam by se člověk mohl obrátit a mohl by svůj případ prodiskutovat.

Toto pomůže zejména těm, kteří jsou schopní si ty informace dohledat, kteří jsou schopnější se obrátit na podporu, která tam je a zorientovat se v tom webu. Nicméně určitě to není něco, co by pomohlo těm nejzranitelnějším nebo nejchudším. Tam je potřeba zapojit sociální služby, zapojit úředníky na úřadech práce a mnohem více se těmto skupinám věnovat.

Čtěte také

Prokazování nároku na pětitisícový příspěvek řešíme, úřady práce ale jeho výdej nezatíží, slibuje Jurečka

Jak složitý třeba je příspěvek na bydlení, který má být tím hlavním opatřením, tak zhruba z pěti set tisíc domácností, které na něj mají nárok, jej využívá asi 150 tisíc.

Jaké pro to máte vysvětlení, že lidé nežádají o příspěvek na bydlení, jak si asi vláda představovala?

Těch věcí je tam celá řada. Tou nejskloňovanější je samozřejmě složitost: pokud k té žádosti o příspěvek na bydlení potřebujete přiložit dalších 14 příloh – což není všude, ale ve většině případů – tak samozřejmě vás to odradí, protože často ty přílohy nejsou ve vaší režii. Musíte žádat dodavatele energií, musíte žádat svého pronajímatele atd. a je velmi složité se k tomu dostat.

Zároveň tam funguje nějaké stigma. Spousta lidí si myslí, že příspěvek na bydlení je sociální dávka, patří jenom sociálním skupinám a já přece nejsem žádný sociál, tak nepotřebuji příspěvek na bydlení. Takže je kolem toho velké stigma. Ale to je v České republice obecně, třeba i kolem dluhů.

Neznamená to ale, že ještě není tak špatně? Protože pokud by opravdu šlo do tuhého, tak se přece člověk zakousne a i když se považuje třeba za střední třídu, tak se „pokoří“ a když mu nic jiného nezbývá, bude o tu dávku žádat?

To je přesně ono, až když už mu nic jiného nezbývá. To samé je s exekucemi: člověk přijde až když mu přijde exekuce, ne, když má dluh, ne, když ho nezvládá splácet, ale ve chvíli, kdy přijde exekutor. Když už je strašně pozdě. K doktorovi také jdete ve chvíli, kdy už vás opravdu všechno bolí a už není zbytí.

Čtěte také

Empatický profesionál za 19 tisíc? Zvýšit platy na úřadech práce by si stát měl dovolit, míní bývalá ministryně

Tak toho se opravdu ještě dočkáme, že tam spousta lidí potom bude nucena, ale stigma Úřadu práce je tam veliké. To by se dalo řešit například tím, že by se ta agenda částečně převedla třeba na banky. Jedná se, že by to mohly vyřizovat banky nebo přímo dodavatelé energií a tím pádem by to nebylo spojené s takovým stigmatem.

Další věcí ale je, že spousta rodin se bojí tam jít. Typicky nějaké samoživitelky nebo rodiny se bojí jít si žádat o dávku, protože se bojí OSPODu a bojí se, že přijdou o děti, když přiznají, že finančně nezvládají svojí situaci. Tak to také bývá poměrně častý důvod, proč lidé nevyužívají příspěvek na bydlení.

Jak by mohly vypadat státní tarify s regulovanými cenami energií? Jak je nastaven systém oddlužení v Německu ve srovnání s tím naším? Poslechněte si celý rozhovor s Radkem Háblem vedený Vladimírem Krocem.