Vladimír Dlouhý, ekonom
Národní ekonomická rada vlády, tedy deset statečných, kteří by měli zachránit Česko před hrozící hospodářskou recesí, abych použil filmový příměr. O tom, jak bude tento poradní a konzultační orgán vlády fungovat, co bude doporučovat a jakými vůbec vláda disponuje nástroji na zmírnění ekonomických krizí, o tom bude čtvrtečních Dvacet minut Radiožurnálu. Přeji vám dobrý večer. Hostem následujících dvaceti minut je člen Národní ekonomické rady vlády a ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs Vladimír Dlouhý. Dobrý večer.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Buďme nejdřív aktuální, zemní plyn z Ruska do Evropy stále neteče. Kdybych si představil, že za vámi předseda, jakožto za členem Národní ekonomické rady přijde předseda vlády a požádá o radu, tak jaké by bylo to doporučení v tuto chvíli?
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
V tuto chvíli? Já myslím, že v tuto chvíli to uvnitř Evropské unie neví téměř nikdo. Pro nás pro všechny, kteří se tím zabýváme, jak čtu Internet, sdělovací prostředky i třeba informace neveřejné, ke kterým mám přístup, tak je vůbec mnoho otazníků. Nejenom o tom, kde je podstata toho sporu mezi Ukrajinou a Ruskem, ale co vůbec Rusko sleduje touto svojí politikou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže opravdu nic neví? Protože tak to opravdu působí.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Podívejte, já nejsem člen vlády, ani nemám přístup k některým, dejme tomu, tajným informacím, ani jsem nebyl účasten těch rozhovorů, které vedl, myslím, do toho stoku pěknou razancí Mirek Topolánek minulý víkend a vůbec v těch dnech. Takže já nemám ty úplně nejčerstvější informace. Ale co sleduji tisk, je informace, které mám k dispozici. Je to velký otazník. Já osobně se domnívám, že dříve nebo později ten plyn poteče a poteče ještě do té doby tak, aby ne v České republice, ale třeba v Bulharsku nebo na Slovensku nedocházelo k nějakým opravdu až katastrofálním situacím. To si myslím, že je i ruském zájmu, aby se tak stalo.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem to je jenom taková krátká odbočka, jednání Mirka Topolánka, coby v tuto chvíli nejvyššího zástupce Evropské unie právě na té cestě mezi Kyjevem a Moskvou, tak bylo úspěšné? Protože ten plyn neteče.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Takto, já myslím, že se do toho vkládala velká celá řada dalších evropských politiků, včetně pana Barrosa a dalších a ten plyn neteče přes snahy všech možných, nejenom Mirka Topolánka. Ale myslím, že předseda české vlády udělal to, co bylo jeho povinností jako premiéra země, která předsedá Radě Evropské unie v tomto pololetí a myslím si, že to dělal, říkám, s takovou docela úspěšnou razancí. A zas to není jenom můj názor. Odrážím to, co slyším všude v Evropě.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ve včerejších Dvaceti minutách Radiožurnálu byl hostem předseda Strany zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík a toto je jeho plán, jak by se mělo Česko, případně Evropská unie chovat v současné plynové krizi.
Martin BURSÍK, předseda Strany zelených, ministr životního prostředí:
To, co teď řešíme jako předsednictví, je nadměrná závislost České republiky a Evropy na ruském plynu. Podle mého názoru tou reakcí na to není atom, ale tou reakcí je diverzifikovat zdroje zemního plynu. Já si myslím, že bychom měli přijmout strategii, že postupně snížíme závislost na Rusku pod čtyřicet procent, že bychom měli aktivně hrát roli v iniciativě vybudovat tři připravované diskutované plynovody, především v tom severojižním směru, ať už je to Gazela nebo Nabucco, které vlastně nám umožní tu diverzifikaci.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak tolik Martin Bursík, předseda Strany zelených ve včerejším Radiožurnálu. Pane Dlouhý, ten plán je takový, že byste ho eventuelně podepsal?
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
S některými věcmi souhlasím, s některými méně. Souhlasím s tím, že ta závislost České republiky a Evropy na ruském plynu je příliš vysoká. Já jsem, dokonce si pamatuju, mezi námi v tak, v tomto rozhovoru ve stejné době v lednu před třema lety, řekl, že nedemonizujme Rusko a stále si myslím, že to platí. Nicméně to chování v těch posledních týdnech a znova se vracím k tomu, co už jsem říkal, že nikdo přesně neví, co dlouhodobě Rusko tím sleduje, protože to může jeho postavení velmi podkovat. Kdoví, co tam je ještě za vnitřní zájmy. Ale to chování Ruska prostě je takové, že dlouhodobým efektem, a myslím si, že teď docela přetekl ten, ten pohár trpělivosti v Evropě, se stane to, o čem Martin Bursík hovořil. To znamená, Evropa bude mnohem aktivněji než dosud hledat ty různé diverzifikace. To je, s tím souhlasím, souhlasím i s těmi teritoriálními diskusemi. Nicméně s čím si dovolím nesouhlasit, je, že bychom měli tolik vůbec naděje vkládat do plynu do budoucnosti. Protože ten plyn budeme k nám dovážet, když ne z Ruska, tak z jiných oblastí, ale podívámeli se na Nord Streem, tak stejně to jsou dovozy z Ruska pouze pod Baltským mořem. I když to může se napojovat na některá další ložiska v Severním moři. Ale když se podíváme na Nabucco, no, tak je to ze střední Asie, z Blízkého, Středního východu a jak vidíme při dnešních událostech třeba kolem Gazy, tak to také není oblast, která by oplývala příliš velkou politickou stabilitou. Čili já si myslím, že tady platí jednoznačně ten tlak na nejenom diversifikaci dodávek plynu, ale diversifikaci prvotních paliv a energetických zdrojů. A vracíme se k té otázce, do jaké míry můžeme využít zdroje domácí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu se ještě dostaneme, protože shodou okolností právě teď v době další cyklické probíhající krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která dopadá na celou Evropskou unii, je nastolena ministerstvu průmyslu a obchodu pracovní verze státní energetické koncepce. Po čtyřech letech bylo mohli mít novou energetickou koncepci, tedy výhled do budoucna, jak by měla Česká republika zabezpečit svoji energetickou, své energetické potřeby. V ní se kromě jiného píše, pane Dlouhý, že by měl do budoucna vzrůst podíl energie vyráběné z jádra a že by také měly být těženy, možná i vytěženy všechny energeticky hodnotné suroviny uhlí za limity těžby nebo celé zásoby uranu. Je to cesta správným směrem podle vašeho názoru?
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Já jsem neviděl tento konkrétní materiál, já jsem byl členem té nezávislé energetické komise, která zpracovala závěrečnou zprávu, která se až tolik neodlišovala. I když jsme nehovořili o těžbě uhlí třeba za těžebními a ekologickými limity. Ale hovořili jsme právě o tom, že, že je nemůžeme vyloučit z našich úvah, žádný prvotní palivoenergetický zdroj včetně jádra. A to byla naše odpovědnost, nyní je to teda na vládě, aby to dovedla do nějakých konkrétních detailních závěrů. Já se nechci teď v daném okamžiku vyjadřovat k té těžbě za, za limity, protože, zaprvé, je to politicky nesmírně citlivé. A zadruhé, vůbec otázka hnědého uhlí bude hodně záviset na celoevropské politice, především v oblasti ekologické povolenky, dodatečné emisní limity, penalizace z toho vyplývající, které by mohly učinit to domácí hnědé uhlí bez ohledu na to, jestli máme, či nemáme nějaké limity, prohibitivně pro naše podnikatele drahé. A pak se samozřejmě budou hledat jiné zdroje.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tím, že, pardon, technická poznámka, abychom tomu všichni rozuměli, tím, že by se emisní povolenky staly natolik drahým zbožím.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Pokud se od roku 2013 nemají alokovat, jak to bylo v tom prvním kole povolenek, ale rovnou prodávat a pokud by třeba i pod vlivem toho, co se nyní děje v oblasti plynu, se ty povolenky, jejich cena stoupla tak, no, tak prostě se stane se takto hnědé uhlí prohibitivně drahým energetickým vstupem. Ale já bych chtěl, protože máme omezený čas, dodat to, co považuju osobně za nejdůležitější. Nejdůležitější se mi zdá, že toto už není problém řešitelný v rámci České republiky. Já můžu mít milion kritických připomínek k tomu, jak Evropská unie funguje a obzvláště v sektoru energetiky, a jestli vůbec celé to napojení, které já jsem probojovával před těmi dvanácti, čtrnácti lety na ten jednotný energetický trh v Evropě a tak dále, jestli to bylo správné. Ale dneska už je to realitou a asi jiná cesta tady nebyla. Ale jeli to realitou a čelímeli celoevropské politice například s těmi povolenkami, ale i potřebě jaksi celoevropské síly, diplomatické, politické, vyjednávací vůči Rusku i dalším zemím v otázce plynu, jestliže čelíme jaksi otázkám třeba inženýrských týmů při projektování nových jaderných elektráren. A to je jenom tři zmíněné, víceméně náhodné problémy, asi bysme jich našli deset, patnáct, všechny jsou celoevropské. Čili určitě bychom měli využívat efektivně co nejvíce veškeré domácí zdroje. Není žádné tajemství, že já osobně velmi podporuji jadernou energetiku, ale ten problémy bychom měli hledat v rámci celoevropského řešení.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Vladimír Dlouhý, poradce investiční společnosti Goldman Sachs a také člen Národní ekonomické radě vlády.
Vy jste to říkal, že minimálně co se týče územních limitů těžby uhlí, je to čistě politické rozhodnutí, v tuto chvíli velice citlivé. A je vůbec ta debata o tom budoucím energetickém mixu České republiky ještě stále debatou politickou, anebo už se zejména v tuto chvíli, kdy probíhá ta plynová krize a kdy je jasné, že se může cyklicky opakovat v podstatě kdykoliv, kdy si jeden z těch partnerů, které jsou na cestě sem vzpomene. Nestává se to prostě exaktní hrou čísel, kdy je jasné, že už je jenom jedno řešení?
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
No, já, já si nemyslím až tak úplně, že to, že to tak je. Já jsem vždycky v těch úvahách i v té Pačesovy komisi jsem se pokoušel tento přístup trochu nastolit, ale spíš z toho pohledu, že jakkoliv energie obecně má svá specifika, takže ten trh s energií také je trošku jiný než trh s nějakou běžnou spotřební komoditou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Těžko odebírat energii z Indie.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Není skladovatelná a tak dále. A pak jsou tam ty věci, které narážejí na pomezí ekologie, průmyslu, těžby a tak dále, krajinotvorné otázky. Čili je tam milion dalších věcí. Ale přesto bychom měli především razit otázku ekonomické, to znamená ceny, co to znamená jako vstupy pro navazující průmyslová odvětví, jak vůbec funguje trh, jak s těmi palivoenergetickými zdroji, tak s těmi jednotlivými druhy energie. A tam samozřejmě by to mělo být především výsledkem normálního chladného ekonomického kalkulu. Problém je v tom, že podle mého názoru až příliš, nejenom ekonomové, ale politici, ekologové a další, na ten fungující trh s energií jaksi dali dodatečné podmínky, které jaksi komplikují vůbec to fungování trhu a velmi pokřivují normální podnikatelská rozhodnutí, rozhodnutí o investicích a další věci a činí to rozhodování, jak vy naznačujete, že by bylo nejlepší, kdybysme prostě mohli říct, tak je to tohle číslo a podle toho se budeme chovat. Činí ho mimořádným obtížným, neli, neli nemožným. To znamená, opravdu je to dneska do značné míry politická otázka a opět opakuji, nejenom česká, ale celoevropská. A mě to mrzí, já bych si přál, aby ta situace byla jiná, ale jsem realistou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a protože, pane Dlouhý, vy sám jste říkal, že je známo o vás, že jste příznivcem jaderné energetiky, tak si dovolím znovu použít Martina Bursíka, předsedy Strany zelených, coby oponenta, abych tady tuto roli nehrál jen já. On v článku, který zveřejnily včera Hospodářské noviny, který napsal Martin Bursík, píše kromě jiných vět i tuto: "Až čtyřicet procent naší současné spotřeby energie můžeme ušetřit." Pokud by tomu tak bylo, tak potom jen čistě z hlavy počítáno, možná nebude úplně rozumné stavět další temelínské či dukovanské bloky jaderné elektrárny, protože to bude příšerně drahé.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Já v jednom s panem Bursíkem souhlasím, že úspory jsou věcí, které by se měla vláda ve své..., kterými by se měla vláda ve své energetické politice velmi pečlivě zabývat. Je to trochu nepřesné, jeden purista energetický mě..., jaksi trošku se na mě zlobil, ale myslím si, že je to docela výstižné. Úspory rovná se zdroj. A to je to, co vlastně vy říkáte, když budeme více šetřit, tak nepotřebujeme stavět, stavět další zdroj. Na druhé straně já si nejsem jist, že A vůbec ten potenciál těch úspor je tak velký, za B vůbec nevím, jestli je aktivovatelný. Jistě je aktivovatelnými některými státními podporami, a teď bavme se ještě o tom, jak moc ale efektivní. Ale často takováto vysoká čísla by znamenaly, a to já si myslím, je vlastně politika zelených na celém světě. A s tím já, to je pro mě opravdu odraz toho sociálního inženýrství, oni chtějí změnit nás všechny, nás modus chování. Na to, že nebudeme si...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Abychom něco řešili.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Nebudeme si kupovat velká silná auta, nebudeme lítat čtyřikrát do roka na dovolenou, nebudeme zbytečně svítit, zbytečně topit a tak dále. Samozřejmě řada těch věcí je správná a máme šetřit, ale nedovedu si představit, že by lidé ve vyspělých zemí a už vůbec ne v těch rozvojových, kde jsou hladoví po spotřebě a po zvýšení životní úrovně, že by tak rychle byli schopni své spotřební chování v oblasti zacházení s energiemi měnit. Takže si myslím, že to číslo tak vysoké není a stejně se domnívám, že právě jaderná energie do budoucna je efektivní, nejenom z hlediska výroby elektřiny, ale i tepla a dalších.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a poslední otázka k energii jako takové, je nějaký časový horizont, do kterého by Česko, teď to berme jen na Česko, neberme na celou Evropskou unii, to rozhodnutí bude možná o něco složitější, mělo rozhodnout, jak bude ten energetický mix vypadat? Je nějaký rok 2015, 2020.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Tak já si myslím, že když se podíváme, co se děje na Slovensku nebo v Bulharsku a mezi Ukrajinou a Ruskem, tak je to asi zítra, jo nebo něco takového. Ale teďkon vážně. Já se k tomu nemohu vyjadřovat. Já si myslím, že ta práce, co byla v té nezávislé energetické komisi mě přesvědčila o tom, že kdyby nebylo těch mnoha politických zájmů, podnikatelských a různých takových těch lokálních zájmů, že tady zástupce téhle té unie, která obhospodařuje tento druh energie a tady druhé unie a tady zástupců tohohle, téhle těžby a támhle té těžby, že kdyby tohle všecko nebylo, že z hlediska jaksi spočítatelnosti, zformulovatelnosti té strategie, kdybysme měli jaksi nějaké velmi tvrdého cara, který nám některé věci i nařídí a teď vůbec nezpochybňuji demokratické mechanismy rozhodování v naší zemi, je to otázka roku až dvou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím Vladimír Dlouhý, člen Národní ekonomické rady vlády a také ekonomický poradce společnosti Goldman Sachs ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Tak pojďme k samotné Národní ekonomické radě vlády. Ta vznikla 8. ledna, má deset členů a zelení poněkud nelibě, nesouže nebyl osloven nikdo z jejích myšlenkového okruhu. Včera ve Dvaceti minutách k tomu Martin Bursík, předseda Strany zelených řekl Radiožurnálu následující:
Martin BURSÍK, předseda Strany zelených, ministr životního prostředí:
Já jsem postavil takovýhle tým ekonomů, lidí z ministerstva životního prostředí a připravujeme takový modul, který bychom rádi vsadili do toho programu reakce na dopady finanční krize v České republice. Je to analogie toho, co představí Obama v momentě, kdy jeho administrativa bude uvedena do úřadu a tam se také očekává, že on vlastně bude investovat patnáct miliard dolarů jenom do obnovitelných zdrojů energie a sto padesát miliard dolarů do environmentálních technologií. Čili je úplně zřejmé, že se tady vlastně vytváří prostor pro zelená pracovní místa a že tohle je cesta, jak jít dopředu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik slova Martina Bursíka ještě jednou. To se dá zároveň nazvat i určitým plánem na boj s ekonomickou recesí zelená pracovní místa. Bude to fungovat, pane Dlouhý?
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Tak já nejdřív se přece jenom vyjádřím k té politizaci. Obecně slovo deset statečných, to jak když slyším, tak jako mi stávají vlasy na hlavě, hrůza. Já se za statečného nepovažuju. Zadruhé,...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Dlouhý, to byla recese na začátku.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Jo, jo, já vím. Nebo nepovažuju se v této oblasti za statečného. Zadruhé, jako já bych, kdyby mě oslovil a o mé názory stál, stála jakákoliv rozumná vláda, ať by byla vedená třeba dnešní opozicí, tak bych asi místo v takové skupině přijal. Zatřetí, nemůžu se vyjadřovat k tomu, koho si tam, koho si pan premiér...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To ani nechci.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
... premiér pozval. Jestli pan místopředseda vlády Bursík považuje za hodné mít ještě nějaký alternativní tým, zase to jde, to jde mimo nás. Já si myslím, že naší povinností bude posoudit jakékoliv vstupy, které premiér nám přinese, asi když mu je jeho místopředseda vlády přinese, tak my s nima budeme rádi pracovat. Nicméně jako ta, ta rada je pouze poradní orgán. My nemůžeme nést politickou odpovědnost. A ne, že bych ji nechtěl nést. Kdybych byl politikem, tak bych ji nesl, ale já nejsem politikem. A musím říci, že z tohoto pohledu trochu ta diskuse, která byla ve sdělovacích prostředcích, koneckonců sdělovací prostředky se rády vždycky něčeho takového chopí, byla trochu úsměvná. K těm zeleným pracovním místům, já si nemyslím, že to bude mít tak zásadní, zásadní dopad a zase půjde o to, aby to bylo efektivní, aby prostředky, které do vytváření takových pracovních příležitostí byly efektivní a ne krátkodobé, ale dlouhodobé. A tady já řeknu jednu věc, která je hrozně důležitá vůbec pro chápání těch dopadů krize. Jak jsem říkal o té Evropě, že vůbec to není ten palivoenergetický mix už jenom česká otázka, je to evropská otázka. Dneska dopady i na Českou republiku finanční a následně ekonomické krize nejsou otázka nečeských opatření, ale je to opravdu otázka celosvětová. Dokonce podle všeho, co čtu a co hovořím s lidmi po celém světě a vůbec sleduji, se zdá, že bohužel už to dneska není ani otázka Spojených států. Dneska já tady mám k dispozici, jsem stahoval z webu teď v posledních třech dnech poslední různé papery analytiků amerických, které ukazují i, že i když bude ještě větší stimul, než který Obama, a teďkon zrovna se hovoří až o osmi set miliardách, že to nevyvede americkou ekonomiku z recese tak, aby nedocházelo v následujících dvou, třech letech k významnému nárůstu nezaměstnanosti, že dneska už i americká ekonomika velmi silně bude záviset na tom, jak se bude dále rozvíjet růst v Číně, v Indii a v dalších těch zemích takzvaného třetího světa, které donedávna táhly tu poptávku, a že bez toho v podstatě ten výpadek poptávky na americkém trhu, i když bude stimulován opatřeními, třeba o kterých mluvil pan místopředseda vlády Bursík, ale i obrovskými fiskálními opatřeními, že zatím to tu americkou ekonomiku z krize nevyvede a americká ekonomika byť už není tak důležitá, jako byla před třeba dvaceti let, tak pokud ona bude v krizi, tak ten svět, se obávám, že třeba my nebudeme v krizi takové, ale že prostě bude zažívat těžší období, pomalý růst a stagnaci.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednu relativně krátkou poslední otázku, v minulých dnech dal ministr financí Miroslav Kalousek určitou, řekněme, šanci sklářskému holdingu BTC, nevyloučil nějakou státní podporu. Měl by principiálně stát podporovat v tuto chvíli, kdy nastupuje hospodářská recese, podniky, které právě v důsledku recese se dostanou do potíží, začnou například krachovat, propouštět zaměstnance a tak dále?
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Já neumím posoudit tento konkrétní případ a velmi nerad bych, abych...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je, to je podstatný případ, tak pryč od něj.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
... abych tady zněl jako nějaký, s prominutím, fiskální skinhead.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, já se vás...
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Obzvláště když stav českého státního rozpočtu je, je takový, jaký je, což je docela dobrý. Já jsem proti těmto opatřením, zásadně jsem proti. Pokud bychom měli dokonce i třeba pro automobilový průmysl, i když si myslím, že třeba i uvnitř té, toho našeho nervu budou členové, kteří budou mít jiný názor, pokud bychom se měli rozhodnout a znova opakuji, do určité míry, jak si ten náš stav státního rozpočtu to dovoluje. Pokud bychom se měli rozhodnout pro fiskální injekce, tak plošné. To znamená infrastrukturní projekty, sociální projekty, možná i některé další, které musejí být ovšem dobře připraveny. Protože nejde jenom o to najednou říct, přidáme x miliard. Ty projekty musí být inženýrsky a kapacitně zabezpečené a podobně. A současně bych byl připraven dát daleko více peněz do sociálních opatření tam, kde bude, kde ten problém bude regionálně nějaký opravdu těžký. A tam si myslím, že by se třeba mělo i v zákoně nebo nějak jinak, já to neumím, už z té vlády jsem víc jak jedenáct let, měly najít cesty, aby ty lidi opravdu měli, mohli mít přístup k nadstandardním sociálním dávkám a třeba i k další nějaké pomoci. Ale rozhodně bych nesanoval individuální podniky nebo sektory.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu. Poslední slova Vladimíra Dlouhého, v tuto chvíli také člen Národní ekonomické rady vlády. Děkuji za váš čas, že jste přišel do studia Českého rozhlasu, na shledanou.
Vladimír DLOUHÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonomický poradce investiční společnosti Goldman Sachs:
Já děkuji za pozvání, na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu, i já vám přeji příjemný večer.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jak přimět Rusko k jednání? Bezpečnostní analytik Bříza přibližuje tři formy možného tlaku na Rusko
-
Trump nám nelegálně vzal peníze. Američané cla teprve pocítí, tvrdí muž, který porazil prezidenta
-
Nechystám se navrhovat regulace tam, kde trh funguje, říká nový potravinový ombudsman
-
Pokud chcete opustit Izrael, udělejte to dnes, píše americká ambasáda. Česko se připojilo k varování