Vláda zákona dokládá izraelské pojetí práva vůči Palestincům

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojenský právní poradce Alexander Ramati vymyslel dodnes používanou kličku k zabíraní palestinských pozemků pro židovské osadníky

Izraelský dokumentární film Vláda zákona o okupaci palestinských území šokoval svou syrovou výpovědí izraelskou veřejnost. Koluje po izraelských školách a v těchto dnech figuruje i v soutěži prestižního amerického festivalu Sundance.

Stůl se židlí a promítací plátno. Tak nudné jsou kulisy izraelského filmu Vláda zákona. Přesto se jedná o jeden z nejvýraznějších snímků izraelské kinematografie za poslední léta.

Film dokumentuje, jak Izrael zaváděl po válce v roce 1967 okupační zákony na palestinských územích. Na zmíněné židli se v průběhu filmu střídají izraelští důstojníci. A sami jsou podrobováni jakémusi výslechu ze strany režiséra Ra’anana Alexandroviče.

„Svázal mi ruce za zády dalšími pouty. Třetími pouty mi připevnil nohy. Udeřil mě do očí a úderem karate do břicha. Pak mě mlátil i do rozkroku,“ začíná film výpovědí mučeného Palestince.

„Na co se mě ptáte, jestli jsem o těchto věcech věděl? Ano, věděl,“ nezastírá jedna z postav filmu.

Přiznání, že si byl vědom mučení zatčených Palestinců, je jedním z nejsilnějších okamžiků filmu. Zaznívá z úst penzionovaného generála, bývalého vojenského prokurátora. Nikdo jiný než vojenští soudci, prokurátoři a další právníci židovského státu ve filmu nemluví.

Penzionovaný vojenský prokurátor Amnon Strašnov: O mučení zadržených Arabů jsem dobře věděl

Z toho, jak film vyzněl, respondenti radost neměli

„Nemusel jsem je nijak přemlouvat. Věnovali mi hodně času, byli ochotní mluvit. Bylo to neutrální, žádné vyhrocené emoce. Když pak ale viděli výsledek, mnozí z nich byli velmi rozezlení. Kdyby to věděli předem, asi by se mnou před kamerou nemluvili,“ vysvětluje režisér Ra’anan Alexandrovič.

Právě on zpovídaným důstojníkům ve výslužbě předčítal úvodní výpověď mučeného Palestince. Konfrontoval je i s dalšími dokumenty, které dokládají, jak Izrael uplatňuje už pětačtyřicátý rok své pojetí práva vůči Palestincům. Některé výnosy ve filmu citují sami soudci.

„Informuji vás tímto, že život se změnil. Je tu nová vláda řízená izraelskou armádou. Jak rozhodne armáda, tak to bude,“ zní z úst jednoho z izraelských soudců.

„Chtěl jsem, aby se izraelští diváci a veřejnost dozvěděli, jaký právní systém jsme zavedli na okupovaných územích. Když jsem tyto věci během přípravy dokumentu studoval, uvědomil jsem si také, jak náš přístup k Palestincům poznamenává i naši vlastní společnost,“ dodává režisér.

Generál ve výslužbě a bývalý právní poradce Dov Šefi ukazuje jeden z výnosů okupační správy

Řada zemí chce být demokratických a zároveň dělat nedemokratické věci

Jeden ze zpovídaných právníků se ve Vládě zákona chlubí, jakou kličku vymyslel, aby bylo možné „legálně“ zabrat rozsáhlé palestinské pozemky pro výstavbu židovských osad – použitím zákona osmanské říše z 19. století.

Soudci zase obhajují, proč před vojenskou justici musejí výhradně Palestinci, zatímco zločiny židovských extremistů žijících na stejném území se zabývají izraelské civilní soudy.

„Lidé, kteří si na ten film udělali čas, jsou většinou šokovaní, co se dozvěděli. Zaznamenávám velmi silné reakce,“ shrnuje odezvu Izraelců na otevření Pandořiny skříňky pan Alexandrovič.

Samozřejmě, snímek je i trnem v oku nacionalistům, kteří chtějí podobné kapitoly z izraelské historie zamést pod koberec. S režisérem jsem mluvil pár hodin před jeho odletem na americký festival Sundance, kde snímek od čtvrtka soutěží.

Dobový snímek Palestinců zadržovaných izraelskou armádou

„Jsem zvědavý, jak budou zahraniční diváci reagovat, protože se to týká zdejšího lokálního problému. Na druhou stanu má film co říci i v takzvaných západních demokraciích. I na Západě chce být řada zemí demokratických a zároveň dělat nedemokratické věci. A přemýšlejí, jak to skloubit,“ upozorňuje režisér filmu Vláda zákona Ra’anan Alexandrovič.

Spustit audio