Videohry mohou pomoci při terapii u dětí s ADHD. V Americe budou „na předpis“

Ledové království, dno oceánu nebo lávové pole. Tam všude vede klikatá cesta, kterou hráč bostonské videohry EndeavourRX musí proletět na vznášedle. Jak na to, popisuje herní publicista a vývojář Ondřej Trhoň.

„Endeavour RX je taková hodně komiksová sci-fi hra, ve které se vyhýbáte různým překážkám na závodní cestě, takže musíte dávat hodně pozor. A to je možná to zajímavé, v čem spočívá její schopnost nějakým způsobem terapeuticky fungovat v rámci ADHD.“

Půlhodinu denně

Videohra bostonského studia Akili Interactive je určená dětem od 8 do 12 let. Vývojáři ji doporučují hrát půlhodinu denně každý všední den po dobu čtyř týdnů.

„Je za ní poměrně velká klinická studie, ale je taky potřeba říct, že hra není doporučovaná na úkor jiných způsobů léčby ADHD. Je to spíš podpůrná věc,“ zdůrazňuje Trhoň. „Jde spíš o legislativní průlom. To, že hry ovlivňují kognici a soustředí, už nějakou dobu víme.“

Uvolnit napětí a najít si kamarády

Potvrzuje to také terapeut Julius Bittman z Národního ústavu pro autismus. Hlavní přínos vidí v možnosti ventilovat emoce. „Dítě, které má ADHD, je dopoledne ve škole nucené zvládat řadu zátěžových situací. Ruku v ruce s tím u dětí s ADHD pozorujeme výraznou únavu. Počítačová hra jim v téhle oblasti pomáhá.“

Škola je pro hyperaktivní děti náročnější. Koncentrace je stojí hodně energie a často u nich převažují pocity frustrace. Videohra je pro ně ideální prostředek, jak ventilovat emoce, tvrdí terapeut Julius Bittman z Národního ústavu pro autismus|foto:Fotobanka Pixabay

Kromě toho hraní her usnadňuje dětem vzájemné sbližování a jejich terapeutům zase slouží jako motivační prostředek. „Velmi často využíváme počítačové hry v modelu: Když budeš spolupracovat na určité záležitosti, za odměnu budeš mít prostor na hraní počítačových her.“

Dobrý sluha, ale zlý pán

Terapeuti hry ve své praxi běžně používají, i Bittman ovšem považuje schválení hry americkými úředníky za průlom, protože hry nemají ve společnosti zrovna dobrou pověst.

Čtěte také

Nedokážete-li se odpojit od internetu na jediný den, tak už vás to vcuclo

„Jsou neustále vnímány jako marné trávení volného času. Rodiče nebo i někteří odborníci na to koukají jako na naprosto zbytečnou aktivitu, která dítěti nepřináší nic pozitivního,“ vysvětluje.

„Hry jsou spojeny s předsudky, mýty a omyly. Ve chvíli, kdy se to uzná jako oficiální terapeutická metoda, dostane hraní počítačových her jako celek punc legality a potvrzení, že to není jenom nesmysl.“

Do boje se strachem a traumaty

Naopak – hry můžou jak vidno pomáhat, říká herní publicista Ondřej Trhoň. Hodně zajímavé je podle něj také potenciální použití her v bojování s různými strachy a fobiemi.

Třeba virtuální realita a expoziční terapie se využívají při boji se strachem z výšek nebo třeba pavouků, ale i v terapii pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou.

Bez ohledu na to, jestli hry terapeut používá nebo ne, je pro něj podle Julia Bittmana výhodné, aby se v nich orientoval. S dětmi totiž díky tomu snadno najde společnou řeč.