Veřejné finance jsou v dobrém stavu. Rosteme dvojnásobným tempem oproti průměru EU, říká předseda Národní rozpočtové rady

Vaše funkční období končí v roce 2028. Jak se po přečtení programového prohlášení budoucí vlády těšíte na spolupráci s ní?

Je to normálně profesionální vztah, jako byl s touto vládou. Mám ze zákona právo chodit na jednání vlády, právo promluvit, když to považuji za nutné nebo žádoucí. Předpokládám, že toho budu dál využívat, stejně jako té běžné komunikace s ministerstvem financí.

Beru to jako profesionální věc. Já jsem nastupoval do rady v čase covidu s očekáváním, že fiskální politika bude po dlouhé době v Česku zábavná i profesionálně, a bude v ní co dělat. Myslím, že jsem se nemýlil. To asi očekávám i pro další volební období.

Jste už teď v kontaktu s představiteli pravděpodobné budoucí vlády, s Andrejem Babišem, Karlem Havlíčkem nebo Alenou Schillerovou?

Zatím ne, ale předpokládám, že se to stane. Žádný termín, kdy bychom se měli sejít, nemáme.

Čtěte také

Chybí odvaha zvýšit daně, které neškodí ekonomice, komentuje sociolog Prokop hospodářský plán vlády

Jak vysoké výdaje, u kterých není jasné, kde na ně stát vezme, v programovém prohlášení vidíte?

Zkusili jsme ocenit jednotlivé výdajové priority, které tam jsou. Zatím nám to vychází tak, že kdyby se ten program měl realizovat celý, plně a okamžitě, tak ty ztráty příjmů a dodatečné výdaje jsou v řádu asi 80 miliard korun.

A kdybychom k tomu přičetli ještě to, čemu já říkám drahý a zbytečný omyl a nesmysl se zestátněním ČEZu, tedy to, že po nějakou dobu stát nebude inkasovat dividendu z ČEZu, tak se dostáváme na hranici 100 miliard korun a výše.

Konstatovali jste, že české veřejné finance se v letech 2024 a 2025 posunuly k udržitelnosti. Zatím je ale stále nejde označit za dlouhodobě zdravé a stabilní. Upozornili jste, že pokud se nestane něco mimořádného, tak vzhledem ke zvýšení výdajů na obranu se přiblížil náraz do dluhové brzdy na rok 2037. S těmi 80 miliardami, o kterých teď mluvíte, o kolik by se ten náraz ještě přiblížil?

Bylo by to o pár let dřív, ale vyčkejte ještě, budeme se tomu věnovat a přesné číslo vydáme v našem stanovisku. Nicméně k tomu chci dodat, že to, co jsme komentovali ve výroční zprávě, je potřeba číst v obou částech.

Čtěte také

Babišovu kritiku české ekonomiky nechápu. Jsme na tom slušně i mezinárodně, míní ekonom

Veřejné finance jsou v lepším stavu, než byly na začátku fungování této vlády, to znamená v lepším stavu, než byly na konci covidu. Nicméně nejsou definitivně uzdravené. A abychom se do toho stavu úplného zdraví dostali, tak je ještě potřeba trošku přidat.

Konstatovali jsme, že si stěží umíme představit lepší okamžik, kdy v tom uzdravování pokračovat, než teď, kdy ekonomika žádnou speciální krizi nezažívá. Má relativně svižný, rychlý růst. Rosteme dvojnásobným tempem oproti průměru EU. Stejně tak se očekává, že porosteme rychleji než průměr EU v příštím roce.

Čtěte také

David Marek: Ekonomika se vrací ke svému potenciálu. Pokud ale nepřidáme, ujede nám nejenom svět, ale i náš region

Máme relativně pořád nízkou nezaměstnanost, inflace je sice trošku vyšší, než jsme bývali zvyklí třeba před covidem, ale je taky relativně stabilizovaná. Není žádný důvod přemýšlet o tom, že by ekonomika potřebovala fiskální impuls, že by potřebovala aktivní fiskální politikou popostrkovat kupředu.

Takže těžko říct, v jakém jiném okamžiku to ozdravování dokončit a dostat veřejné finance do pozice, kdy budeme vědět, že nejsou problémem pro ekonomiku.

Rizikové sliby

Z toho celkového pohledu, jaké jsou v programovém prohlášení sliby, u kterých z hlediska veřejných financí vidíte největší riziko?

Jsou tam dvě věci, které jsou velké a které paradoxně neovlivňují tu cenovku, o které jsem mluvil na začátku, protože se projeví až v mnohem delším období. To jsou primárně penze. Dvě velké změny, které vláda avizuje, jsou zastropování věku odchodu do důchodu na pětašedesáti letech. To začne být aktivní až po roce 2031.

A pak ta druhá věc, tedy návrat valorizací penzí podle reálné mzdy do stavu před změnou, znamená, že by se valorizovalo o polovinu růstu reálné mzdy, ne o třetinu. A to je opět něco, co začne být aktivní až po roce 2029, podle našich stávajících kalkulací.

Kolik se znovuzavedením EET stát získá navíc? Poslechněte si celý rozhovor.