Babišovu kritiku české ekonomiky nechápu. Jsme na tom slušně i mezinárodně, míní ekonom

Podle Národní rozpočtové rady se české veřejné finance v posledních dvou letech posunuly k udržitelnosti, zatím ale nejsou dlouhodobě zdravé a stabilní. Jak je na tom Česko z ekonomického hlediska? A co přesně vyplývá ze zprávy rozpočtové rady? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal Michal Skořepa, analytik Výboru pro rozpočtové prognózy.

Co ze zprávy Národní rozpočtové rady osobně považujete za nejdůležitější?

Zejména otázku penzijní, protože to je obrovská částka, největší část výdajů státního rozpočtu. Do budoucna se to bude zhoršovat a zhoršovalo by se to ještě víc, kdyby končící vláda nenašla odvahu udělat to nejtěžší, co v politice existuje. To znamená předstoupit před svoje budoucí voliče dva roky před volbami a říct lidem do očí, že musí šetřit, škrtat,  snižovat dotace nebo zvyšovat daně.

Tato vláda tu odvahu měla, a zejména v té penzijní oblasti. Myslím, že asi úplně nejdůležitější na tiskovce Národní rozpočtové rady byl graf, který znázorňoval riziko plynoucí z budoucího vývoje, které těmi opatřeními bylo zredukováno na polovinu.

Letos vydání každoroční zprávy Národní rozpočtové rady vyšlo na povolební týden, tedy do období vyjednávání o nové vládě, do doby, kdy předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o tom, že pro příští rok bude potřeba výrazně zvýšit schodek státního rozpočtu. Nabývá v tomto kontextu ta zpráva na důležitosti, nebo naopak?

Nabývá na důležitosti, protože zdůrazňuje, že před Českou republikou jsou do budoucna určité výzvy. Já mám tendenci říkat, že v tuto chvíli jsou české veřejné finance zhruba v pořádku, že se tady nic fatálního neděje.

Čtěte také

Ale čekala nás velká stěna, kterou bychom měli přelétnout s tím naším letadélkem. Změny právě v té oblasti penzí nám pomohly do jisté míry tu výšku nastoupat tak, abychom nenarazili do té skály zhruba za deset let, kdy přijde hlavní vlna Husákových dětí k odchodu do důchodu.

V tuto chvíli povolebního vývoje přicházejí signály, že některé z těchto důležitých kroků by mohly být rozmělněny a vráceny zpátky. Je velmi důležité, že tady je instituce, která zpětně zdůraznila, jak velké riziko se tím odvrátilo.

A je to dobrý odrazový můstek pro všechny z nás, kteří bychom měli bojovat proti tomu, aby zejména změny v penzích byly nějakým způsobem revokovány, protože bychom se vrátili zpátky do světa, kde to riziko bylo mnohem výraznější.

Andrej Babiš dnes říkal, že Česká republika je v katastrofálním stavu. V ranním videu na sociálních sítích doslova řekl, že dosluhující vláda Česko dovedla na buben. Vidíte v datech o české ekonomice to, o čem mluví Andrej Babiš?

Stručně řečeno, já bych tento slovník určitě nepoužil. V mezinárodním srovnání jsme na tom velmi slušně. Možná se ta pozice trochu zhoršila, ale z hlediska skutečného podílu, což je nějakých 45 procent HDP, je to pořád číslo, které nám spousta zemí v Evropě a vůbec po světě může jenom závidět.

Čtěte také

Navíc ten trend je v podstatě stagnace, což se zase nedá říct třeba o Polsku, které se dnes často uvádí, jak tam všechno šlape mnohem líp. Poláci jsou na tom s dluhem mnohem hůř a ta trajektorie je daleko dramatičtější než u nás.

Samozřejmě leccos tady není v pořádku. Můžeme se bavit o spoustě různých detailů, které by bývaly mohly být provedeny jinak nebo které nebyly provedeny a mohly být.

V minulých dnech jste mluvil a psal o tom, že snaha o naprosto minimální deficit státního rozpočtu nemusí být vždy pro stát ideální. Jedním ze základních úkolů správné vlády je investovat do veřejných statků prospěšných soukromé ekonomice, že tyto investice budou zvyšovat příjmy budoucích daňových poplatníků a že je proto fér, aby je budoucí daňoví poplatníci zaplatili. Když mluvíme o výdajích do dopravní infrastruktury, z vašeho pohledu splňují, o čem jste mluvil?

Každá správná veřejná investice má mít v pozadí kalkulaci celkové výhodnosti. Nemusí to být úplně nezbytně čisté finance, může to být i nějaká životní pohoda budoucích generací, že tady zachováme populaci nějakého druhu. A abychom toho docílili, tak se investuje například do nějakého přechodu přes dálnici.

Čtěte také

Aby česká ekonomika do budoucna prosperovala, tak přesně oblast schopnosti správně plánovat a provádět investice je naprosto zásadní dovednost, kterou tady, zdá se, nemáme úplně dobře pod palcem. A pokud ji budeme mít, pojďme se zadlužit kvůli investicím, protože to jsou dobře vymyšlené investice, které pravděpodobně do budoucna budou mít všechny ty pozitivní efekty.

Do jaké částky, pokud by se splnily tyto předpoklady rozumných investic, je to ještě zdravé?

To je samozřejmě klíčová otázka. Jedním stropem je právě ta efektivnost, protože ty poslední investice jsou čím dál méně a méně přínosné. Každá další nová dálnice už není tak důležitá jako ta první. V nějakém objemu to narazí na nulu a pak to začne být negativní. A to je přesně moment, kdy už se nesmí investovat.

A druhý limit je praktičtější, to je limit kapacit ekonomiky, protože mnoho těch investic se týká stavebních akcí a v tu ránu potřebujeme ověřit, jestli na to ta ekonomika má kapacity.

Do jaké míry má předseda hnutí ANO Andrej Babiš pravdu, když tvrdí, že česká ekonomika je v katastrofálním stavu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , vpl

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.