David Marek: Ekonomika se vrací ke svému potenciálu. Pokud ale nepřidáme, ujede nám nejenom svět, ale i náš region

Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání ponechala základní úroky beze změn. Klíčová depozitní sazba tak zůstává na 2 procentech. Bylo to očekávatelné?

Rozhodnutí vedení Evropské centrální banky bylo plně v souladu s očekáváním ekonomů finančních trhů. Jde o kompromis mezi tím, jak se vyvíjí inflace, která je už konečně pod kontrolou, a tím, co potřebuje ekonomika Eurozóny. Sazby tudíž zůstávají relativně nízké, a to právě z toho důvodu, že s růstem Eurozóny to není žádný velký zázrak, respektive Eurozóna by větší úroky teď aktuálně při své kondici neunesla.

Čtěte také

Ekonomika se vrátila na předkrizovou úroveň. Máme na víc, ale záleží na Německu, míní náměstek Holub

V předvolební kampani tady doma často slýcháme hesla o spálené nebo zadlužené zemi, o chudnoucí populaci. Jaká jsou aktuální makroekonomická čísla? Výkon ekonomiky stoupl o 2,6 procenta, což je víc, než se všeobecně očekávalo.

Výkon české ekonomiky v posledních čtvrtletích je solidní. Konečně se dostáváme z mizérie posledních několika let, kdy ekonomika přešlapovala na místě. Po odeznění inflační vlny začaly opět i v reálném měřítku stoupat mzdy většiny zaměstnanců, a díky tomu mohla většina domácností začít zvyšovat také svou spotřebu. Spotřeba domácností je hlavní pilíř, o který se opírá růst ekonomiky.

Trochu horší to je se zahraničním obchodem, kde se projevuje slabost zahraniční poptávky. To je právě ta zmíněná Eurozóna, respektive Německo, které nás trošku brzdí.

A dalším slabším bodem, který stojí za zmínku, jsou firemní investice. Tam k žádnému většímu oživení stále ještě nedošlo. A velmi jednoduše dnešní investice jsou zítřejší růst ekonomiky a spotřeba za týden. Takže bez investic dlouhodobě toto tempo neudržíme.

Čtěte také

iROZHLAS

Výstraha z Německa – Končí sláva evropského průmyslu?

Průmysl meziročně vzrostl o 1,8 procenta. Stavebnictví hlavně díky velkým infrastrukturním projektům přidalo přes 10 procent. Jak číst tato čísla?

To vypovídá o odvětové skladbě ekonomiky, kdy za růstem je zejména sektor služeb. Služby jdou nahoru zejména proto, že lidé díky vyšším mzdám mohou utrácet více za restaurace, kadeřníky a další služby.

Dalším zdrojem růstu je právě stavebnictví, kde se projevují jednak veřejné zakázky, přece jenom se staví více dálnic, s tím souvisí mosty, tunely atd., ale také částečně to, že loni stavebnictví trošku strádalo výpadkem digitálního stavebního řízení, a tudíž letošní data porovnáváme s nízkou základnou z loňského roku. Proto stavebnictví vypadá dobře.

Další důležitý obor české ekonomiky, průmysl, naopak spíše přešlapuje na místě. A to proto, že je nejvíce citlivý na zahraniční poptávku, o které jsem již říkal, že je do jisté míry brzdou.

Mzdy rostly ve druhém čtvrtletí nejrychleji za posledních jedenáct let. Reálně se zvedly o 5,3 procenta. To je potěšitelná zpráva, že?

Růst mezd na jedné straně je samozřejmě dobře, protože díky tomu může růst naše životní úroveň, mohou se zvyšovat útraty v obchodech, díky čemuž roste HDP. Nicméně dlouhodobě musí být vývoj mezd v souladu s vývojem produktivity práce, a to teď aktuálně úplně neplatí.

Čtěte také

Češi šetří nejvíc v Evropě, třetina domácností přesto neuspoří nic. Zastarává sleva na poplatníka, říká Prokop

To znamená, že my si několik čtvrtletí můžeme dovolit takto silný růst mezd, ovšem pokud to nedoženou další složky hrubého domácího produktu tak, aby celková produktivita byla dostatečně vysoká, potom by se to mohlo dříve nebo později překlopit z prorůstového na proinflační faktor. Takže ano, ale dlouhodobě pozor, je potřeba to podpořit i produktivitou.

Na druhé straně se ale prohlubují regionální rozdíly v platech. Co s tím?

Regionální rozdíly se projevují v ekonomické úrovni v mnoha oblastech, ať je to kvalita školství, infrastruktury, dopravní i digitální, nebo výše nezaměstnanosti a mezd. Snižování regionálních rozdílů je dlouhodobě problém v české ekonomice. Výrazně by tomu pomohla rychlejší dostavba dopravní infrastruktury, protože pokud se z Prahy do Brna dostaneme za hodinu a nikoli za tři, potom bude i snazší srovnat rozdíly mezi Brnem a Prahou.

Paradoxní je, že nejnižší ekonomickou úroveň v Česku má Karlovarský kraj, byť přímo sousedí s Německem, hlavním obchodním partnerem. Je to dáno tím, že není dokončeno dopravní napojení tohoto regionu na zbytek republiky.

Nezaměstnanost v srpnu vzrostla na 4,5 procenta. Podíl nezaměstnaných je na nejvyšší úrovni od března 2017, ale zatím nejde o nic dramatického...

Nezaměstnanost v Česku zůstává jednou z nejnižších v rámci Evropy, ale je pravda, že stoupá. Bohužel to není fenomén posledních měsíců, ale pozorujeme to poslední zhruba dva až tři roky.

Čtěte také

Česká ekonomika je na křižovatce. Největší šance k její proměně je Green Deal, míní nový šéf bankovní asociace Juchelka

Souvisí to s vývojem v průmyslu, který jsme už zmínili. Průmyslová výroba trpí nejenom slabou německou poptávkou, ale do jisté míry procházíme i strukturální změnou ekonomiky. Některá odvětví slábnou, jiná naopak získávají. Část nezaměstnanosti vznikající tím, že se z průmyslu propouští, se podařilo absorbovat v sektoru služeb. Část ale bohužel zůstává v registrech Úřadu práce.

Inflace klesla na 2,5 procenta. Je to uspokojivý údaj?

Taková inflace není nic, co by mělo ekonomice činit problémy. Je to normální kolísání ve spotřebním koši, kde nejvíce kolísají ceny potravin a ceny energií. Jedny se zhoupnou směrem nahoru, druhé částečně dolů, ale v součtu je to 2,5 procenta. Inflace je teď aktuálně něco, co si můžeme odškrtnout ze seznamu jako vyřešený problém.

Proč ale nejvíc rostou ceny potravin?

To hodně souvisí s tím, jaká je zemědělská produkce v jednotlivých letech. Poslední dva tři roky to bohužel nebyla žádná velká sláva. Může za to primárně počasí, kdy úroda obecně byla slabší. A protože platí zákon poptávky a nabídky, tak když je slabší nabídka, ceny jdou nahoru. Navíc když je nižší produkce potravin v rostlinné výrobě, tak se to následně se zpožděním promítne i do té živočišné, protože zvířata musíme něčím krmit.

Čtěte také

iROZHLAS

Česká ekonomika se bez cizinců už neobejde

Kdybychom to shrnuli, v jaké kondici tedy bude vláda Petra Fialy odevzdávat zemi po tomto volebním období?

Bude jí předávat v kondici, která z krátkodobého pohledu je uspokojivá. Ekonomika se vrací ke svému potenciálu. Konečně teď využívá to, na co má. Otázkou ale je, zda to vydržíme dlouho a zda to stále ještě není pomalu.

Ze střednědobého nebo dlouhodobého pohledu to totiž uspokojivé není, protože v jiných oblastech světa nám ekonomicky ujíždějí. Spotřeba na obyvatele v paritě kupní síly v Česku se v rámci regionu propadla na předposlední místo za Maďarsko. Před námi už není jenom Polsko, ale i Rumunsko, Slovinsko nebo Slovensko.

Pokud se chceme vrátit tam, kde jsme byli před deseti lety, kdy jsme byli nejbohatší a nejvyspělejší ekonomikou regionu, pak musíme přidat. A tady se vracím k známé křižovatce, na které stojí Česko, které za poslední čtyři roky bohužel nedokázalo vykročit ani doprava, ani doleva, ani dopředu, ani dozadu. Z dlouhodobého směřování tady chybí jakýkoli impulz, jakákoli vize, jak zrychlit růst české ekonomiky, abychom mohli konkurovat nejenom Američanům a Číňanům, ale zejména zemím v našem okolí...

Brzdí růst ekonomiky i to, jak je nastavený náš daňový mix? A co nám říká značný zájem investorů o české státní dluhopisy? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.