Vera Lacková: „Vychovali jsme jednu generaci mladých Romů, kteří v našich kurzech získali dovednosti, jako je kamera, střih, zvuk a fotografie“

21. leden 2017

Jsme hlasem neviditelných – to na svých webových stránkách uvádějí lidé ze sociálního podniku Media Voice]. Všichni jsou mladí, tvořiví a pocházejí z různých kultur a prostředí. Na počátku tohoto projektu stála jedna drobná a sympatická romská žena ze Slovenska.

Mladá romská filmařka a fotografka Vera Lacková vystudovala mediální studia a žurnalistiku. Chce dát prostor pro vyjádření těm, které ve společnosti není slyšet.

Vera Lacková: „Produkční firmu a sociální podnik Media Voice jsem založila přibližně před dvěma lety právě kvůli tomu, že Romové jsou v médiích většinou prezentováni velmi negativně a já bych to chtěla změnit. Proto bych chtěla dát hlas Romům a jiným etnickým menšinám. To dělám jednak dokumentární tvorbou a potom tvorbou promovideí pro neziskové organizace.“

Toto je například ukázka z krátkého dokumentu Alica. Vypráví o Alici Sigmund Herákové, které žije v romské lokalitě nazývané Brněnský Bronx.

Alica Heráková v dokumentárním filmu Alica

Alica Sigmund Heráková: „Romové umí používat veřejný prostor, nejsou jako česká majorita, že přijdou domů, zavřou se za dveře a nezajímá je, co se děje venku. Oni se určitým způsobem vevnitř duší, potřebují být venku a mít kontakty mezi sebou. Takže tu lokalitu hodně charakterizuje to, že je pořád zabydlená někým, kdo je venku.“

O své práci Vera Lacková říká:

Vera Lacková: „Většinou jsem dělala promovidea, eventová videa, videoklipy atd. pro neziskové organizace anebo pro firmy, které jsou společensky zodpovědné, protože my ten zisk, který máme z videí, dáváme zpět do sociálního podniku a také do vzdělávání, protože mimo jiné pořádáme i mediální kurzy pro mladé Romy i ne-Romy, kde se učí různé věci, jako například kamera, zvuk, stříh...“

Vera Lacková

V současné době je v Media Voice deset lidí a připravují se na zajímavý počin:

Vera Lacková: „Nejbližší dokumentární film, který se chystáme natočit, je dokument o romském holocaustu. Já jsem se rozhodla, že bych chtěla hlouběji poznat své kořeny, protože romský holocaust a to, co se událo za 2. světové války, velmi ovlivnilo formování osudu mojí rodiny. A zároveň bych chtěla tímto způsobem připomenout mladým lidem, aby nedělali stejné chyby, aby se už historie neopakovala, aby si lidé připomenuli, že nenávist je úplně zbytečná a dokáže napáchat hodně zla.“

Pradědeček Very Lackové byl romský partyzán. Ale lidé v dnešní době toho moc o romských partyzánech neví. To by právě Vera Lacková chtěla změnit.

Vera Lacková: „Dokument o romských partyzánech jsem se rozhodla natočit i proto, že dnes se o romských partyzánech nic neví a jsou to takoví neznámí hrdinové. Přitom Romové v průběhu 2. světové války také dost zasloužili o to, aby byl osvobozený slovenský a český národ a myslím si, že tento dokument by mohl být také nástrojem k tomu, aby se romský národ emancipoval, aby ho lidé viděli trošku jinak, v jiném světle.“

Pohnutý příběh jejího pradědečka se odehrával v dnešním okrese Turčianske Teplice.

Vera Lacková: „Celé se to odehrávalo v okolí Turca, kde začaly vznikat partyzánské jednotky, a Romové se začali přidávat k partyzánským oddílům. A právě proto, že byl romským partyzánem, tak ho zajali a odvedli do zajišťovacího tábora v Dubnici nad Váhom, který by se dal považovat za koncentrační tábor. Celou jeho rodinu včetně malinkých dětí, jeho manželky a matky – celkem jich bylo sedm – gestapo odvedlo na kopec Puš, což je kopec v Turci, konkrétněji v Turčeku, a tam je všechny zastřelili a zakopali. A když se děda vracel z Dubnice nad Váhom, zjistil, že jeho rodinu zabili. Rozhodl se je hledat, našel je zakopané a pak následovala exhumace, kde potvrdili, že to jsou oni. Takže zažil takovéto velké neštěstí. Několik let po válce si znovu našel ženu, která také ve válce ztratila manžela, a založili si novou rodinu. A potom měl dceru, což je moje starka/babička, která mě vychovala. Vychovali mě prarodiče/starí rodičia a vždy mě motivovali k tomu, abych se vzdělávala, a díky nim jsem teď tam, kde jsem.“

A dnes Vera Lacková vychovává další mladé lidi.

Vera Lacková: „Momentálně jsme vychovali jednu generaci mladých Romů i ne-Romů, kteří prošli našimi vzdělávacími kurzy a naučili se tam různé dovednosti, jako kamera, střih, zvuk a fotografie. Musím říct, že byli velmi šikovní a v budoucnu plánuji něco podobného zopakovat, takže budu znovu nabírat nové mladé lidi.“

První promo video produkční firmy Media Voice se jmenuje jednoduše Bublina

Media Voice sídlí v Brně. Zájemci o kurz najdou informace na jeho webové stránce www.mediavoice.eu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová