Velikonoce v Polsku jsou spojené s takzvanou palmou z větviček a pestrých květin. Ve srovnání s pomlázkou je symbolika i použití jiné

Takové palmy v minulosti vyráběly ženy a dívky, jak popisuje Monika Wójcik z Muzea Wsi Lubelskiej: „Zpravidla vyrobily dvě, které na palmovou neděli farář požehnal. Jednu pak obyvatelé hospodářství vynesli na pole a druhou nechávali na statku. Tu měli ve velké úctě.“

Ochrana před živly

Požehnané palmy dávali lidé za bouřky do oken, aby chránili stavení před blesky, nebo je pokládali pod střechu, aby zabránili požárům. Dotýkali se jimi krav, aby měly dost mléka, a žehnali jimi všem lidem a zvířatům na statku. O dalších Velikonocích je pak pálili a popelem z nich na Popeleční středu pokřižovali věřící na čele. Nikdy je ale nevyhazovali. 

Jak si vyrobit papírové květiny do palmy napovídá vedoucí tvůrčí dílny. Potřeba je hedvábný nebo krepový papír a nůžky.

„Nejdřív si vyrobíme střed květiny. Kus ubrousku smotáme do kuličky a tu obalíme krepovým papírem. Musí nám od ní vzniknout nožička. Pak vezmeme proužek papíru, třikrát ho přeložíme, po stranách přehyby nastřihneme. To samé uděláme i uprostřed, až nám vznikne pás okvětních lístků, kterým obalíme už vyrobený střed, pak to stáhneme květinářským drátkem,“ popisuje, jak začít. 

Čtěte také

Velikonoční procesí jsou ve Španělsku kulturním dědictvím. Rozplakat dokážou nejednoho přihlížejícího

Každému květin podle vkusu

Množství květin na palmě záleží na každém tvůrci. Nejsou žádná pravidla, kolik jich může být, jestli mají být stejné a jaké mají mít barvy.

Protože je to práce trochu zdlouhavá, krátily si ji v minulosti ženy povídáním a zpíváním. I v dílně muzea na písničku došlo.

Postarala se o to paní Alicja, která si vzpomněla na tu, kterou zpívala na základní škole. Pobrukováním se po chvíli přidávají ostatní.

„Podívejte! Ten rákos je dlouhý, ten nám udělá takovou oporu. Další větvičky jsou krátké, proto jimi rákos obalíme. Pak, níž, už přikládáme stálezelené rostliny,“ pokračuje Monika Wójciková. Velikonoční palmy se vyrábí odshora dolů a hotové se dají popsat po patrech. Základem jsou vrbové proutky a větvičky.

„Vrba je popisovaná jako rostlina milující žití. Budí se po zimě jako jedna z prvních a zvěstuje příchod jara,“ vysvětluje Monika Wójcik symboliku vrby a tím pádem, proč tvoří základ polských velikonočních palem.

„Takže vrba v lublinské palmě zobrazuje nejen život, ale taky zmrtvýchvstání. V horní části palmy je pak kromě vrby taky suchá třtina, ta je takovým ohlédnutím za uplynulým rokem, ale taky symbolem smrti,“ doplňuje žena. 

Palmy napříč Polska

Níže jsou stálezelené rostliny, tis, túje, barvínek nebo třeba zimostráz. Ty symbolizují nesmrtelnou lidskou duši.

„Ty pestrobarevné části palmy vyjadřují radost ze zmrtvýchvstání Ježíše. V našem případě je tvoří ručně vyrobené květy z krepového papíru.“

Co region Polska, to trochu jiná podoba palem. Jsou více i méně zdobené, obsahují sušené květy i květiny z papíru, mají od desítek centimetrů po několik metrů. Ve vsi Chełmsko Śląskie třeba letos upletly palmu přes 17 metrů dlouhou. Do okna nebo pod střechu se sice za bouřky nevejde, ale do uličky v kostele ano. Tam taky vznikla.