Ve skotském pubu si dáma na toaletu neodskočí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Skotsko - skotský pub

V podstatě se tam nenajíte, pošlapou vám tam kabát, ale stejně budete na jejich návštěvu rádi vzpomínat. Skotské hospůdky a puby vyzařují zvláštní srdečnou atmosféru, která pohltí i ty, kteří se tam nedomluví. Ona se totiž skotská podoba angličtiny po pár pivech stane ještě méně srozumitelnou.

„Živou hudbu tady mají sedm dní v týdnu. Když sem přijdete kterýkoli den kolem poledne, tak tu někdo hraje a pořádně to tu žije. V Glasgow tomu říkáme ‚bouncing‘. Tohle je tradiční glasgowská hospoda fandů místního Celtiku,“ identifikuje více než 130 let starý podnik jménem Tolbooth místní štamgast Brendan Graham.

Podle mých společníků je prý těžké najít odlišnosti od pubů ve zbytku Spojeného království. Na televizích běží fotbal, výjimečně jiný sport. Základ je stejný – objednává se na baru a hned se platí. Pivo teče proudem. Tvrdý alkohol teď v době krize tak moc neláká. Ženy nepivařky sahají jednoznačně po vínu.

V pubu se nenajíte

„Jeden z rozdílů mezi skotskou a anglickou hospodou, který mě napadá, se týká celkového prostředí a okolí. Tady v Glasgow jsou puby tradičně v přízemí nebo suterénu v bloku domů, zatímco hlavně v severní Anglii stojí hospody samostatně a mají třeba dvě patra,“ uvádí kamarád Tony McLaughlin.

„Když se sejde parta kamarádů nebo známých, nikdy nezůstane v jedné jediné hospodě. Dáte si pár pint tady, pak se přesunete jinam a zase jinam. Taková ta otázka ‚kam se půjde potom‘ visí neustále ve vzduchu,“ zabrousil do filozofie glasgowských hospodských návštěv Brendan.

Ve Skotsku je obvyklé trávit večer rovnou v několika pubech

Na naší povedené „šňůře“ bylo z mého pohledu nebezpečné, že se skoro vůbec nejedlo. Eating is cheating, tedy jídlo je švindl, odpovídá veršovaným rčením Brendan, který si prý občas dá během pivního večera někde kebab.

Ono se dá ostatně říct, že skotské puby nabízejí méně jídla než anglické hospody. Někde jsou kulinářským vrcholem brambůrky a arašídy.

Se ženami se nepočítalo

Co jsem na ostrovech viděl vůbec poprvé, byly věšáčky na kabáty a bundy umístěné na barovém pultu, respektive pod ním. Má to samozřejmě své nevýhody. Pánové přejdou pošlapaný kus oděvu mávnutím ruky, ale ženy takovou újmu pochopitelně berou nelibě. Tedy pokud tu vůbec nějaké ženy jsou.

„Když se většina glasgowských hospod stavěla, tak panovala představa, že ženy prostě pít nebudou. Většina pubů měla jednoznačnou orientaci na pracující muže. Takže se při úvahách o využití prostoru nepočítalo ani s dámskými toaletami,“ vysvětluje mi Brendan zajímavé zjištění, proč v některých glasgowských hospodách dlouho chyběla tato na první pohled samozřejmá místnost.

Až tedy budete, dámy, ve Skotsku vyrážet do hospody, odskočte si napřed. A samozřejmě se taky najezte.


Zvětšit mapu: jeden z typických glasgowských pubů

autor: Jiří Hošek
Spustit audio