Včelaříme, nebo spíš medaříme? Nejdůležitější je láska ke včelám, zdůrazňuje Miloslav Peroutka

2. květen 2015

Kdybyste ráno vyšli ven, neviděli byste asi ani jedinou včelu. Stále ještě bývá chladno a včela čeká s výletem na dobu, kdy bude venku nad 10 stupňů. Naproti tomu takový čmelák si chladných jiter doslova užívá, sbírá nektar pampelišek a raduje se, že nemusí čelit konkurenci rychlých včel.

Na jaře vídáváme především velké čmeláky, jak připomíná v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou včelař Miloslav Peroutka, který posluchače během jediné hodiny vysílání Hosta Radiožurnálu přivedl do jiného světa, do světa včel.

  • Rozhovor se včelařem Miloslavem Peroutkou o včelaření, nemocích včel a také o dubnu, který znamená rozhodující fázi pro život včelstev. Moderuje Patricie
    Strouhalová.
    " style="">
    Rozhovor se včelařem Miloslavem Peroutkou o včelaření, nemocích včel a také o dubnu, který znamená rozhodující fázi pro život včelstev. Moderuje Patricie
    Strouhalová.
    " style="">
    Rozhovor se včelařem Miloslavem Peroutkou o včelaření, nemocích včel a také o dubnu, který znamená rozhodující fázi pro život včelstev. Moderuje Patricie
    Strouhalová.
0:00
/
26:16

Samičky čmeláků jsou na jaře velké, sbírají pyl a létají při zemi, aby si našly nový domov. „Přezimovaly někde v trávě a teď hledají hnízdo, aby si založily kolonii,“ přibližuje Miloslav Peroutka životní koloběh čmeláků. Samička si najde domov, nosí pyl a nektar, vychová potomstvo a to pak v létě pracuje, zatímco ona klade vajíčka. Proto Miloslav Peroutka varuje před vypalováním trávy: „Zničíte tak nejen čmeláky, ale i jiný užitečný hmyz.“

Čtěte také


Medaříme, nebo včelaříme?
Pro každého včelaře je podle Miloslava Peroutky nejdůležitější láska k přírodě a včelám. „Med je ovšem důležitý produkt, který dělá ekonomiku,“ připouští. Včelaři se ho proto snaží dostat, co nejvíce. Podle něj ovšem nejde o pravý důvod k chovu včelstev.

Duben dělá roje, nebo funusy, říká se mezi včelaři. Letos dělal podle Miloslava Peroutky obojí. Včelstvo se totiž dělí do dvou skupin a jedna z nich musí zůstat naživu od léta přes zimu až do dubna května.

„Pokud včely uhynou dříve, což se stalo letos, včelstva se hroutí,“ přibližuje. Letos však za úhyn nemohl jen mráz, ale také přemnožený parazit.

„Včelstva hynula kvůli varroáze nejen v zimě, ale i teď,“ vysvětluje a dodává, že zatím nebyly vyvinuty takové postupy, které by proti onemocnění účinně bojovaly i bez chemických látek. Odborníci sice hledají způsoby a snaží se vyšlechtit odolná včelstva, ale zatím skutečně zůstali jen u snahy.

čmelák, květina, jaro, hmyz

Věděli jste, že se včelstva dokonce kradou? Končí většina ukradených včelstev v zahraničí? A může chovat včely skutečně každý? Ptala se moderátorka Patricie Strouhalová po 10. hodině na Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.